Pro přiblížení problematiky je možno vycházet z významu slova riziko, které slovníky uvádějí jako slovo italského původu, které znamená nebezpečí nezdaru, škody nebo ztráty. Pracovní rizika představují vazbu mezi člověkem, strojem a pracovním prostředím. Vyhledávání, posuzování a odstraňování pracovních rizik patří do oblasti prevence, která má stále větší význam. Je to možno posuzovat podle škod v pracovním procesu, které postihují životy, zdraví, pracovní prostředí a také jsou příčinou majetkových škod. S rozvojem strojního vybavení na pracovištích a nástupem stále složitější techniky rostou bohužel také škody vzniklé při nežádoucích událostech. Mnohým z nich bylo možno předejít vyhodnocením existujících rizik a učiněním potřebných opatření k jejich odstranění nebo alespoň snížení na minimum.

Analýza a hodnocení rizik technických zařízení je spojena s uplatňováním technických norem, bezpečnostních předpisů, vyhlášek a zákonů. Český právní systém má rozpracovánu tuto problematiku celkem podrobně a v současnosti se intenzivně pracuje na sblížení s právním systémem ve vyspělých evropských státech. Druhou stránkou věci je skutečnost nedostatečného uplatnění zásad bezpečnosti technických zařízení (zejména vyhrazených), bezpečnosti práce a ochrany zdraví v praxi. Částky vynakládané na odstranění škodlivých následků, které vznikají při provozu, dosahují ročně obrovských částek.

Zahraniční prameny udávají, že v evropském měřítku je postiženo během jednoho roku pracovními úrazy a nemocemi z povolání okolo 10 milionů zaměstnanců. Kromě lidského strádání to představuje ekonomické ztráty odhadované astronomickou částkou řádově v bilionech eur. Tyto smutné údaje ukazují na nutnost prevence rizika u technických zařízení, strojů a přístrojů. Rovněž se ukazuje důležitost uplatňování bezpečnostních požadavků právních technických předpisů a navazujících harmonizovaných norem.
Bezpečnostní předpisy a normy jsou jedním ze základů úspěchu výrobce i podnikatele. Tvrzení může vyvolat nelibost, ale zkusme učinit srovnání počtů úrazů, hmotných škod, uhynulých hospodářských zvířat a dalších událostí v návaznosti na plnění příslušných předpisových ustanovení z technických norem. Dny v pracovní neschopnosti, někdy ztížené společenské uplatnění po úrazu, finanční ztráty, náhrady škod a další nepříjemnosti, to určitě nepatří mezi podnikatelské úspěchy. Mnohé lze řešit prevencí, nepřeceňováním vlastních schopností a také dodržováním i nezávazných technických norem a výsledky z rozborů po nežádoucích událostech. Mimo jiné jedna z citací trestního zákona považuje za nedbalost spoléhání bez přiměřených důvodů na to, že škodlivý následek nenastane, ačkoliv bychom vzhledem ke svému postavení, kvalifikaci nebo na základě pověření měli vědět o existujícím riziku.

Rizika u technických zařízení z pohledu norem
Technická norma je uznávaným pravidlem techniky a tak je také zařazena do hierarchie zákonů a předpisů ve světě i přes skutečnost, že v současnosti jsou normy dobrovolné - nezávazné. Postavení evropských technických norem je dáno právními dokumenty Evropské unie. Vyplývá to z Dohody k založení Evropských společenství z roku 1957, známé též jako Římská dohoda podle místa jejího přijetí. V technických otázkách jsou zpracovávány směrnice (Direktivy), pro jejichž správné uplatnění jsou využívány příslušné technické normy. K dosažení potřebného stupně bezpečnosti zařízení a omezení rizikovosti práce je používán systém:

zákon = = technický předpis = = harmonizovaná norma

Technickým předpisem jsou v našem právním systému nařízení vlády (např. k zákonu č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, v platném znění), kterými se zavádějí základní požadavky směrnic Evropské unie. Je třeba zdůraznit, že i přes nezávaznost technických norem jsou požadavky v nich uvedené považovány za základ bezpečnosti zařízení. Dobrovolnost použití normy umožňuje dokonalejší řešení v návaznosti na pokrok vědy a techniky, ale nikoliv obrácený postup.

Pokud budeme chtít poněkud blíže pochopit smysl celého opatření je nejlépe vycházet ze zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění novely zákona č.155/2000 Sb. Problém navazuje na požadavky z § 132a - prevence rizik, který byl zaveden novelou. Prevence rizik je uvedena jako soubor opatření vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a také z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat vliv neodstranitelných rizik. Zde je třeba upozornit na skutečnost, že zákon má působnost i v podnikání fyzických osob, které představují zaměstnavatele sami sobě. Druhou podstatnou skutečností je, že zákon počítá se stavem, kdy rizika nelze vždy odstranit. Potom přichází v úvahu uplatnění povinného procesu vyhodnocení rizik a přijmutí opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Zákon přímo uvádí výčet technických a technicko organizačních opatření, kterými je možno provádět prevenci rizik. Jedním z podstatných opatření je omezování vzniku rizik. Vzhledem k zařazení elektrotechnických výrobků a tím i elektrických zařízení do oblasti regulované sféry, je možno bez jakékoliv nadsázky upozornit na existenci rizik při obsluze a práci u elektrických zařízení, jak nakonec vyplývá i z technických norem a některých dalších předpisů.

Elektrická zařízení
Pro elektrotechniku a elektrická zařízení existuje několik stovek technických norem. Celý rozsah norem je využíván ojediněle a to jen největšími podniky. Daleko méně norem se vztahuje k elektrickému zařízení strojů a ještě méně k elektrickým instalacím. Druhou skupinou norem se však přímo nebo zprostředkovaně řídí rozsáhlý počet menších firem, které můžeme počítat na tisíce. Základem pro jejich činnost je v posledních létech soubor norem ČSN 33 2000, který vychází ze souboru mezinárodních norem IEC 364, v evropských zemích zaváděném pomocí evropských norem (EN) a souboru harmonizačních dokumentů HD 384.

Na elektrotechnické předpisy obsažené v ČSN 33 2000 je třeba pohlížet jako na soubor, vzájemně propojený požadavky na elektrická zařízení z pohledu:

a) ochrany a bezpečnosti osob před úrazem elektrickým proudem,
b) ochrany a bezpečnosti hospodářských zvířat při užívání elektrických zařízení,
c) ochrany majetku v případě ohrožení nebo poškození účinky elektrické energie.

Normy stanoví základní hlediska pro zajištění bezpečnosti při používání elektrických zařízení, pro ochranu před úrazem elektrickým proudem, ochranu před tepelnými účinky elektrické energie, před nadproudy, poruchovými proudy a přepětím. Dále stanoví zásady pro navrhování elektrických instalací a rozvodů, ochranu před vzájemnými vlivy elektrických a neelektrických instalací, zásady pro volbu zařízení, pro zřizování, montáž, kontrolu, revize a údržbu elektrických zařízení a jejich projekty včetně dokumentace. Podrobnější vymezení jednotlivých požadavků a jejich vazeb najdeme v příslušných normách souboru ČSN 33 2000. Zde je třeba doplnit jednu novou skutečnost. Soubor předpisových norem ČSN 33 2000 Elektrotechnické předpisy je postupně měněn. Nově bude používáno u norem názvu vycházejícího z překladu harmonizačního dokumentu, případně evropské normy - Elektrické instalace budov. Důvodem je právní výklad "předpisu", který v názvu nezávazné - dobrovolné technické normy je zavádějící ve vztahu k právnímu významu předpisu a to jak z pohledu evropského, tak i v ČR.

V současné době je možno uplatnění právních předpisů v elektrotechnice rozdělit do několika skupin podle druhu činností. V prvé řadě jde o uplatnění norem a ostatních předpisů na výrobky, při zhotovování zařízení nebo při rekonstrukcích a opravách. Druhou skupinu představuje otázka zajištění bezpečnosti provozu technického zařízení před uvedením do provozu, v průběhu životnosti a po opravách, rekonstrukcích nebo změnách, tedy revize. Třetí skupinou je odborná způsobilost v elektrotechnice. Poslední čtvrtou skupinou jsou požadavky bezpečnosti práce, ochrany zdraví a pracovního prostředí.

Na doplnění problematiky je potřebné ještě upozornit na současně probíhající změny v oblasti zákonů upravujících bezpečnost výrobků a jejich uvádění na trh. V neposlední řadě dochází ke změnám v technické normalizaci z hlediska požadavků na ochranu před úrazem elektrickým proudem a v oblasti bezpečnostní techniky pro stroje a strojní zařízení se zaměřením na stanovení rizikovosti. Tím se do jisté míry naplňuje novela zákoníku práce č. 155/2000 Sb., jak je uvedena ve znění §132 a) Prevence rizik, kde měla být provedena úprava vydáním nařízení vlády (viz odst. 6). Poslední dosti značná změna norem se vztahuje k obsluze a práci elektrických zařízení (ČSN EN 50110 - 2003).