Jirko, prosím tě přijel bys mi zapojit průtokáč? Volá spolužák Petr v tu nejméně vhodnou dobu.
Jirka procedí přes zuby. To si nemůžeš zapojit sám? Seš takovej šikovnej kutil. Proč najednou potřebuješ elektrikáře?
Neblázni, vše jsem připravil! Je to už zakachličkovaný. Jen to šupneš pod šroubky. Naléhal Petr.
Jiřímu bylo divné, že právě tu fyzicky nejjednodušší práci nechává na něm. Balí tedy nářadí a vyráží tím směrem.

Co to je!?! Zařval Jiří a usedá na vanu. Ty ses úplně zbláznil?
No, je to trošku nakřivo, odpovídá Petr provinile. Ale to pak nějak zamaskuju.
Odcházím, příště ti telefon ani nezvednu, vyhrožuje Jiří.
Počkej, počkej, nechci to zdarma, nedělej fóry a připoj mi to, napjal prsa domácí, nevím si rady s barvami, mám tam dva hnědý.
Nic, nebudu dělat nikomu šašky, cedí přes zuby nakonec Jirka. Po chvíli se vrací. A ještě si to vyfotím do Hrobaře! A tam ti odpoví proč jsem odešel.

Co byste Petrovi vzkázali?