Problematika lhůt revizí uvedených v technické normě, tedy dobrovolném dokumentu, bude s největší pravděpodobností převedena po navrhované změně zákona o bezpečnosti do právního předpisu shodně s řešením v oblasti resortu dopravy a státní báňské správy.

Pro úplnost si uveďme současný stav (zjednodušená forma, přesné definice a odkazy jsou v ČSN 33 1500 a Z2,4 uvedené normy, dále v ČSN 33 2000-6 a ČSN EN 62305-3):

Lhůty pravidelných revizí podle působení vnějších vlivů:

Lhůty pravidelných revizí stanovené podle druhu prostoru se zvýšeným rizikem ohrožení osob:

Lhůty pravidelných revizí doporučených v jednotlivých prostorech dle ČSN 33 2000-6:

Lhůty pravidelných revizí systému ochrany před bleskem dle ČSN EN 62305:

Pro tak zvané kritické systémy ochrany před bleskem, za které jsou považovány (mimo jiné), systémy vystavené silnému mechanickému namáhání, platí roční interval revize. U výbušných prostorů je určen pro revizi šestiměsíční interval.

Už z názvu ČSN 33 2000-6 vyplývá, že se jedná o normu, která řeší elektrické instalace nízkého napětí. V souladu s ČSN IEC 60050-826 se jedná o sestavu vzájemně spojených elektrických předmětů (zařízení), mající koordinované charakteristiky sloužící k plnění jednoho nebo několika úkolů. Definici bylo nutno zdůraznit, abychom zařízení nebo předměty, kterých se tato definici netýká revidovali dle normy ČSN 33 1500 s přihlédnutím na technické normy, případně požadavky výrobců. Ale přesto, pokud není stanoveno jinak, je uvedená norma dobrým vodítkem.

Dále je třeba si uvědomit požadavky bezpečnostního charakteru, které je nutno při revizi respektovat, aby nedošlo k ohrožení osob, užitkových zvířat nebo majetku. Mimo jiné je nutno respektovat zásady stanovené ČSN EN 50110-1 ed.2. Už z tohoto pohledu je nutno po prostudování dostupných podkladů (průvodní dokumentace, návody výrobců, předchozí revizní zpráva, záznamy o údržbě atd.) vyřešit otázku způsobu provádění revize a to v součinnosti s osobou odpovědnou za elektrické zařízení. Zejména stanovit způsob provádění revize, a to, zda bude revizi provádět revizní technik sám (jednoduché zařízení s nímž je revizní technik seznámen) nebo za účasti doprovodného pracovníka, který má za úkol zajistit pouze orientaci v prostorách nebo i spolupráci při revizi.
V obou případech je nutno vyhodnotit odbornou způsobilost doprovodného pracovníka a otázku právní odpovědnosti pro případ vzniku mimořádné události. Dále je nutno v předstihu řešit odpovědnost za škodu, která by při provádění zkoušek, v rámci revize, mohla na majetku vzniknout. Podle druhu prostoru, v němž se elektrické zařízení nachází, je nutno rovněž řešit ochranné a pracovní prostředky potřebné při provádění revize. Varianta je dvojí. Buď revizní technik prostředky vlastní nebo je jimi pro příslušnou revizi vybaven majitelem případně provozovatelem revidovaného zařízení. Tento výčet není samozřejmě vyčerpávající, revizní technik musí ctít celou řadu dalších právních předpisů i technických norem.