Přes pravidelnou osvětu v odborném tisku nebo na různých školeních elektrotechniků se stále objevují otázky kolem nutnosti provést typovou zkoušku nově navrhovaného rozvaděče či ne. Nezbývá zde nic jiného než konstatovat: Ano.

Navržením a konečnou montáží rozvaděče z komponentů, i již certifikovaných, vznikne nový výrobek. Ten podléhá před uvedením na trh (i při nasazení pro vlastní použití) splnění povinností vyplývajících ze zákona č. 22/1997 Sb. a souvisejícího nařízením vlády č. 17/2003 Sb. Nařízení vlády definuje, jaké technické požadavky je třeba splnit a také postupy při této činnosti. Pokud nejsou technické požadavky splněny, není možné vystavit prohlášení o shodě, výrobek označit CE a nabídnout jej k prodeji, nebo nasadit do provozu. Z hlediska plnění technických požadavků je zde poměrně jednoduchá cesta, protože existují výrobkové normy řady ČSN EN 60439. Lze tedy provést typové zkoušky podle některé z norem:

• ČSN EN 60439-1 rozvaděče nn – typově zkoušené a částečně typově zkoušené rozvaděče
• ČSN EN 60439-2 rozvaděče nn – zvláštní požadavky na přípojnicové rozvody
• ČSN EN 60439-3 rozvaděče nn – zvláštní požadavky pro rozvaděče do míst s laickou obsluhou
• ČSN EN 60439-4 rozvaděče nn – zvláštní požadavky pro staveništní rozvaděče
• ČSN EN 60439-5 rozvaděče nn – zvláštní požadavky na rozvaděče distribuční soustavy

A poté můžeme považovat technické požadavky za splněné. Potřeba typové zkoušky vyplývá nejen z dikce zákona, ale i z elektrotechnické praxe. Složením bezpečných a certifikovaných komponentů může vzniknout i nebezpečný výrobek. Toto mají eliminovat v co nejvyšší míře zkoušky, při kterých je základem ověření:

• mezních hodnot oteplení
• dielektrických vlastností
• zkratové odolnosti
• účinnosti ochranného obvodu
• vzdušných vzdáleností a povrchových cest
• mechanické funkce
• stupně ochrany krytem

Tyto zkoušky jsou provedeny na vzorku vybraném z typové řady, která je obvykle dána použitím rozvaděče (bytové, elektroměrové, regulační, měřící, kompenzační … ), přičemž vzorek musí mít svůj typový štítek. Současně se vzorkem je nutné připravit dokumentaci, která by měla obsahovat tyto podklady:

• technický popis se základními parametry rozvaděče
• návod k obsluze
• seznam variant základního typu (typové značení)
• schéma zapojení
• výpis osazených komponent
• všechny dostupné dokumenty k použitým typům skříní
• protokol o kusové zkoušce dodaného vzorku

Již v počátku je dobré vyřešit správný výběr skříně. Měla by mít potřebné parametry a měly by být k dispozici zkušební protokoly nebo certifikáty, protože se jedná o podstatný komponent celého rozvaděče a je třeba prověřit jeho vlastnosti důkladněji. Také je podstatné zabývat se zkratovou odolností, kde do deklarované hodnoty 10kA z norem nevyplývají požadavky zkoušek. Nad tuto hodnotu je třeba zkratovou odolnost řešit. Konečným důsledkem je až nutnost provést zkratovou zkoušku na hotovém rozvaděči, přičemž zkouška je destrukční a bývá i značně finančně náročná. To se však týká především výrobků se zkratovou odolností nad 17kA.

Nelze tedy závěrem než zopakovat, že provedením typové zkoušky a následným vystavením příslušných listin splníte svou zákonnou povinnost, budete mít k dispozici vše potřebné pro případnou kontrolu ze strany orgánů kontroly trhu a usnadníte i činnost revizních techniků. Ti jsou někdy postaveni před situaci, kdy je v instalaci použit rozvaděč bez typové zkoušky a vlastního štítku a musí rozhodnout, zda neprovést výchozí revizi a případně přijít o zákazníka, nebo vše obejít s vědomím, že není jejich postup v souladu s příslušnými předpisy. Pokud se tedy uvědomíme všechny skutečnosti týkající se zkoušení rozvaděčů, je potom především typová zkouška zárukou bezpečnosti výrobku. Zde nezbývá než připomenout úlohu Elektrotechnického zkušebního ústavu s.p., který je tradiční organizací zabývající se zkoušením a certifikací elektrotechnických výrobků a typová zkouška rozvaděčů je základní službou poskytovanou velice často a vždy k úplné spokojenosti zákazníků.

Josef Malý, Elektrotechnický zkušební ústav s.p.     

Tento článek je ukázkou ze sborníku č. 48 L.P.Elektro