Navazujeme na 1. a 2. díl volně pokračujícího seriálu o legislativě spojené s návrhem a stavbou systému elektrické požární signalizace (dále jen EPS).

Pokud máte zájem o vysvětlení základních principů systému EPS, klikněte sem.

Dnes rozebíraná norma ČSN 730875 je starší, než by se původně mohlo zdát. Nicméně její poslední znění vstoupilo v účinnost 1. 3. 1992.

ČSN 730875 - Požární bezpečnost staveb, navrhování elektrické požární signalizace čeká na svůj odchod do historického archívu neplatných norem. V dohledné době nařízení a doporučení této normy nahradí ČSN EN 54-14 Elektrická požární signalizace - směrnice pro plánování a návrh.

V současné době však stále platí a při výstavbě EPS musí být zohledněna.

Nutno podotknout, že některé odstavce (zejména ohledně ovládání ostatních zařízení systémem EPS) jsou nevyhovující a odlišného obsahu od později vydaných norem požárního zabezpečení staveb a dalších legislativních předpisů. V tomto případě je platný později vydaný předpis nebo norma.

V dalším textu je pro přehlednost doslovná citace normy psána kurzívou.

Tak a teď to důležité z obsahu normy a pěkně po pořádku:

Ačkoli žádným dodatkem normy nebyla avízována změna, předpokládám, že kapitola I. - názvosloví je nahrazena normou ČSN EN 54-1 Elektrická požární signalizace - Část 1: Úvod, která obsahuje i přehled názvosloví, neboli definice.

Na začátku další, II. kapitoly je do jedné věty shrnuto v jakém duchu má být EPS navržena.

" EPS má být navržena tak, aby byla funkčně účelná, hospodárná a úměrná nákladům na požární ochranu ve vztahu ke chráněným hodnotám a pravděpodobnosti vzniku požáru".

V základních ustanoveních je mimo jiné stanoveno v jakém rozsahu musí být EPS řešena u jednotlivých stupňů projektové dokumentace:

 V zadání stavby (tedy v projektové dokumentaci pro stavební povolení) je nutné stanovit (vyprojektovat):

- Druh a přibližný počet hlásičů požáru a z toho vyplývající počet hlásících linek, nebo skupin hlásičů u hlásičů s adresací.

   Tedy rozsah střežení, zda všechny prostory, nebo jen vybrané prostory a které. Tento bod by měl být řešen s odborníkem na požární zabezpečení staveb

- Předběžné požadavky na návaznosti ovládaných zařízení

   Je nutné stanovit jaká zařízení budou ovládána zařízením EPS. Mezi nejčastěji ovládané počítáme vypínání vzduchotechniky, ovládání požárních ventilátorů a zařízení pro odvod kouře a tepla (ZOKT), ovládání dojezdu výtahů, odblokování požárních úniků, uzavření požárních předělů atd.

- Druh EPS

  Zde by mělo být řešeno zda je EPS jednostupňová nebo dvoustupňová, s hlásičovými linkami s adresací nebo bez adresace atd.

- Signalizace poplachu

  V praxi se používají nejčastěji dva druhy signalizace poplachu. Sirénami nebo místním rozhlasem, tedy systémem pro nouzové účely (viz. seriál zde). Dále by mělo být určeno zda poplachový signál bude přenášen na pult centrální ochrany, nebo bude signalizován u trvalé obsluhy v řešeném objektu.

V projektu stavby (tedy v projektové dokumentaci pro provedení stavby) je nutné stanovit (vyprojektovat):

- Druh, typ, počet, rozmístění hlásičů požáru, popřípadě dalších prvků hlásící linky a jejich zapojení do hlásící linky, nebo přiřazení. příslušné skupině u hlásičů s adresací

   V praxi se jedná o přesné zanesení pozic hlásičů do půdorysných výkresů s očíslováním (viz. níže), vyznačení blokového schematu zapojení těchto hlásičů a dalších komponentů do hlásících linek a určení druhů hlásičů (kouřové tepelné, manuální atd.).

- Způsob údržby ve specifických podmínkách (vysoká prašnost), v nutných případech se např. určí kratší perioda čistění hlásičů

  Zde se jedná mimo jiné i o určení krytí IP komponentů, případně jeho vybavení hlásiče patřičnými doplňky a pomůckami.

- Umístění ústředen EPS, doplňujících zařízení EPS a jejich vzájemné propojení

   Umístění ústředen by mělo být přesně vyznačeno na půdorysném výkrese, způsob propojení dvou a více ústředen pak na blokovém schematickém výkrese.

- Návaznost ovládaných zařízení a ústředny EPS podle požadavků vyplývajících z celkového zajištění požární bezpečnosti posuzovaného požárního objektu nebo jeho částí.

  Návaznost by měla být určena projektovou dokumentací požárního zabezpečení stavby, tyto požadavky technicky řešeny v projektu EPS.

- Způsob přístupu k hlásičům.

  Jedná se o určení přístupu při pravidelných revizích a zkouškách a dále při servisních opravách.   

- Vybavení zařízení EPS pohotovostními a náhradními díly podle rozsahu navrhované EPS.

- Požadavky na pracovní síly nutné k zajištění obsluhy a údržby.

  Jedná se o pracovníky: - osobu zodpovědnou za provoz zařízení EPS - osoby pověřené údržbou zařízení EPS - osoby pověřené obsluhou zařízení EPS

- Druh EPS.

  Zde by mělo být řešeno zda je EPS jednostupňová nebo dvoustupňová, s hlásičovými linkami s adresací nebo bez adresace atd.

- signalizace poplachu

  V praxi se používají nejčastěji dva druhy signalizace poplachu. Sirénami a místním rozhlasem, tedy systémem pro nouzové účely (viz. seriál zde). Dále by mělo být určeno zda poplachový signál bude přenášen na pult centrální ochrany, nebo bude signalizován u trvalé obsluhy v řešeném objektu.

Část normy ve které jsou stanoveny podmínky  pro výpočet nutnosti instalace hlásičů EPS (dle počtu osob v objektu, účelu objektu, rozměrů objektu atd.) je zajímavá spíše pro specialisty požárního zabezpečení staveb. Není nutné se touto částí blíže zabývat, jelikož při návrhu EPS musí být k dispozici projektová dokumentace požárního zabezpečení stavby. V této pak jasně určeno, kde je nutné hlásiče EPS instalovat.

Poznámka autora

Existují dva hlavní důvody, kdy je nutné instalovat EPS:

1. Instalace hlásičů EPS v daném prostoru je nutná, jelikož to vyplývá z požárního rizika (určeno v projektové dokumentaci požárního zabezpečení stavby). 

2. Instalace hlásičů EPS v daném prostoru sice není nutná z hlediska požárního rizika, ale investor nebo uživatel zvážili, že vzhledem k provozu objektu a hospodářským okolnostem je vhodné EPS instalovat.

Dostáváme se ke kapitole III. - technické požadavky

EPS sestává z:

- hlásičů požáru

- hlásících linek

- ústředny EPS

- signalizační linky

- doplňujících zařízení (signalizační zařízení, zařízení dálkového přenosu apod.)

Norma určuje dva druhy elektrické požární signalizace:

Jednostupňová EPS má jednu nebo více hlavních ústředen EPS na jejichž vstupy jsou připojeny samočinné a tlačítkové hlásiče požáru. Na výstupy ústředen jsou zapojena doplňující zařízení EPS, popř. ovládaná zařízení. Jednostupňová EPS nemá vedlejší ústředny.

Vícestupňová EPS má hlavní a vedlejší ústředny EPS, na jejichž vstupy jsou připojeny samočinné a tlačítkové hlásiče požáru a výstupy ústředen nižšího stupně. Na výstupy ústředen jsou zapojena doplňující zařízení , popř. ovládaná zařízení.

Pozn. autora: Pozor, nezaměňovat s jednostupňovým a dvoustupňovým vyhlašováním poplachu.

Norma v této kapitole dále řeší, jaké druhy samočinných hlásičů pro jaké prostory použít. Je zde určeno i jejich rozmístění v určených prostorech. Jedná se o poměrně podrobný popis s odkazy na obrázky v přílohách normy.

Rozmisťování automatických hlásičů (pro daný prostor a druh hlásiče) bývá rovněž určeno v manuálech výrobců systémů EPS. Tyto doporučení a nařízení se mohou od normy částečně lišit.

Vzhledem k tomu, že norma nezná přesné parametry jednotlivých druhů hlásičů od různých výrobců je lépe přesně dodržet instalační manuál výrobce použitého systému EPS.

Pro tlačítkové hlásiče norma určí:

Tlačítkové hlásiče se umisťují do výšky 1,2 - 1.5m nad podlahou, v místech alespoň:

- U východů z nechráněných únikových cest do chráněných únikových cest.

- U východů z chráněných únikových cest na volná prostranství.

   Hlásiče musí být v zorném poli unikající osoby, vzdáleny nejdále 3m od uvedených východů

- V místech kudy procházejí osoby konající ostrahu objektu.

- V místech obsluhy u technologických zařízení.

V normě jsou dále řešeny pravidla zapojování hlásičů do smyček a to u smyček s adresací a u smyček bez adresace. Z toho nejdůležitějšího vybírám:

Do jedné hlásící linky se nesmějí spojovat samočinné hlásiče požáru společně s tlačítkovými hlásiči požáru kromě hlásičů s adresací.

Pozn. autora: O hlásičových linkách s adresací a bez adresace v systémech EPS je připravován samostatný článek.

Vypíná-li EPS samočinně důležité energetické přívody, popř. ovládá-li spouštění stabilního hasícího zařízení nebo jiného zařízení, jehož nežádoucí spuštění by mohlo způsobit následné škody, musí být samočinné hlásiče požáru střeženého prostoru zapojeny do závislosti více hlásících linek nebo skupin hlásičů.

O značení a zakreslování hlásičů (i dle ČSN 730875) byl již publikován tento článek.

Hlavní body o umisťování ústředen EPS:

Ústředna EPS musí být umístěna na místě přístupném z volného prostranství nebo z chráněné únikové cesty.

Ústředny musí být zajištěny proti zneužití.

Ústřednu je nutné umístit co nejblíže místa, odkud se očekává požární zásah.

U jednostupňové EPS musí být ústředny umístěny v místě s trvalou obsluhou.

Signalizační linky a doplňující zařízení - tedy i ovládaná zařízení

V této části normy jsou patrné rozpory s později vydanými normami požárního zabezpečení staveb. Proto je nutné v případě rozporů zohlednit pozdější normy požárního zabezpečení staveb.

Elektrická požární signalizace je normami požárního zabezpečení staveb definována i jako technické zařízení sloužící k protipožárnímu zabezpečení stavebních objektů a vztahují se na ni další normy řady ČSN 7308xx - požární bezpečnost staveb.

Tyto normy požárního zabezpečení staveb (např. ČSN 730804 - požární bezpečnost staveb - výrobní objekty, ČSN 730802 - požární bezpečnost staveb - nevýrobní objetky, ČSN 73083 požární bezpečnost staveb - shromažďovací prostory atd.) definují zejména požadavky na přívod dodávky elektrické energie, požární odolnost kabeláže a doplňků kabeláže) atd. 

Rozbor norem požárního zabezpečení staveb je natolik rozsáhlý, že může být náplní několika samostatných článků. Tento rozbor však přesahuje rámec oboru elektrotechniky. Částečně se jím budeme zabývat v dalších dílech seriálu, tak jak bylo uvedeno v koncepčním obsahu seriálu. 
Obecně by se dalo shrnout: 
Kabeláž, svorkovací krabice a další nstalační komponenty (hmoždinky k přichycení kabeláže atd.) pro jiná části zařízení EPS než hlásičové linky by musí mít požární odolnost 30min (pro použité komponenty nutno doložit atest pro použití v ČR).
Napájecí napětí pro spínání ovládaných zařízení, pokud není dodáváno přímo z ústředny EPS musí být dodáváno alespoň ze dvou nezávislých zdrojů, s automatickým přepínáním v případě přerušení dodávky z jednoho zdroje atd. (Např. záložní akumulátor).

Tyto požadavky řeší příslušné normy požárního zabezpečení pro každý objekt samostatně (dle účelu) a měli by být přesně definovány požárním specialistou v dokumentaci požárního zabezpečení stavby. 

Dokumentace požárního zabezpečení stavby je nepostradatelným podkladem pro návrh elektrické požární signalizace! 

Jednostupňová a dvoustupňová signalizace poplachu

Jednostupňovou signalizaci norma definuje takto:

Při jednostupňové signalizaci poplachu ústředna EPS signalizuje všeobecný poplach do prostorů ohrožených vznikajícím požárem a podle potřeby provádí prostřednictvím dalšího zařízení dálkový přenos informací. Zařízení pro akustickou signalizaci všeobecného poplachu musí vydávat akustický signál zřetelně se odlišující od ostatní použité akustické signalizace.

Dvoustupňovou signalizaci norma definuje takto:

Při dvoustupňové signalizaci poplachu ústředna EPS signalizuje úsekový a všeobecný poplach přičemž zajišťuje dva režimy a to "DEN" a "NOC". 

Pří režimu "DEN" signalizuje ústředna EPS na podnět ze samočinných hlásičů požáru úsekový poplach, po uplynutí času t1, popř. t2 samočinně všeobecný poplach, popř dálkový přenos informace. Na podnět z tlačítkových hlásičů požáru je signalizován současně úsekový i všeobecný poplach, popř, proveden dálkový přenos informací.

Při režimu "NOC" signalizuje ústředna EPS na podnět ze samočinných i tlačítkových hlásičů požáru současně úsekový i všeobecný poplach, popř. provádí dálkový přenos informací.

V souhrnu by se dalo říci, že pracuje-li ústředna ve dvoustupňové signalizaci poplachu v režimu den, má při vyhlášení poplachu (pouze však z automatického hlásiče) obsluha systému EPS určený čas (t1, t2) k zjištění situace. Pokud v daném čase (t1, t2) nestornuje úsekový poplach je vyhlášen všeobecný poplach, sepnuta ovládaná zařízení a případně zahájen přenos na pult centrální ochrany. 

Pokud služba v daném čase (t1, t2) zjistí planý poplach automatického hlásiče a stornuje úsekový poplach, všeobecný poplach není vyhlášen, nejsou sepnuta ovládaná zařízení, ani není aktivován přenos na pult centrální ochrany.

Dálkový přenos informací

Přestože je v normě jeden odstaveček k této problematice, je nutné v prvé řadě zohlednit vyhlášky, nařízení vlády a hasičského záchranného sboru v daném regionu, které se věnují této problematice. Tyto legislativní předpisy budou předmětem samostatného dílu tohoto seriálu (viz. přehled). Částečně o přenosu signálů EPS pojednával i tento článek.

Jedná se pouze o výběr důležitých částí normy. Článek není kompletním a detailním výkladem normy, pouze přehledem a pomůckou k orientaci v legislativě spojené s návrhem a stavbou zařízení elektrické požární signalizace. 

Další volně navazující díl tohoto seriálu bude zaměřen na ČSN 54-1 - Elektrická požární signalizace - Část 1: Úvod, tak jak bylo uvedeno v koncepčním obsahu seriálu.