Strukturovaná kabeláž patří mezi základní stavební kameny každé společnosti či instituce, která se označuje za moderní informační organizaci. Hlavní myšlenkou je využívání jednoho univerzálního přenosového kanálu (kabelu, vzduchu, buněk), zcela nezávislého na aplikaci určeného pro přenos dat, hlasu a obrazu. Využívání principů strukturované kabeláže zcela jasně a prokazatelně snižuje náklady na budování komunikační společnosti a zavádí pravidla pro přenos a sdílení informací. Požadavky na systém strukturované kabeláže:

• Vysoká spolehlivost a funkčnost
• Možnost pravidelného rozšíření a zvýšení kapacity přenosu
• Univerzální rozhraní pro připojení různých koncových zařízení
• Kompatibilita s existujícími systémy
• Podpora standardizovaných přenosových protokolů
• Morální životnost 15 let
• Minimalizace nákladů na údržbu
• Nezávislost na personálních a systémových změnách
• Integrace hlasu, dat a automatizačních služeb v budovách (video, signalizace atd.)

Pojem strukturovaná kabeláž
Lze ji definovat jako univerzální propojení koncových uživatelů s využitím přenosového pásma do 1 000 MHz (kabeláž kategorie 7A). V praxi to znamená zajištění budoucího přechodu na moderní technologie – multiprotokolární komunikační sítě.

Univerzální kabelážní systém
Univerzální kabelážní systém se všeobecně definuje jako stejnorodý, hierarchicky vybudovaný a univerzálně použitelný kabelážní systém. Stejnorodost znamená homogenní infrastrukturu sítě pro různé systémy (přenos dat, telefonních hovorů a dalších signálů) při použití jednoho typu přenosového média (kabelu). Hierarchická výstavba spočívá v rozdělení strukturované kabeláže na primární, sekundární a terciální s hvězdicovou topologií. Její výhodou je skutečnost, že porucha na jedné lince nezpůsobí poruchu celé sítě, ale i to, že umožňuje relativně bezproblémové rozšíření sítě bez narušení funkčnosti již existující sítě. Univerzálnost znamená nezávislost na přenosovém protokolu – aplikaci (Ethernet, Token Ring, FDDI, ATM atd.), nezávislost na použitém hardwaru a softwaru. Další výhodou je vysoká modularita, která umožňuje změny technologie sítě při organizačních změnách v podniku. To znamená možnost nadefinovat a předefinovat různé služby (počítač, telefon, video, ...) na stejném pracovním místě bez zásahu do fyzické kabeláže. Ve vyspělých zemích dochází podle statistických údajů v podnikatelských prostorech ročně k 30 % změn v přemísťování pracovních míst. Strukturované kabeláže používají nejčastěji jako základní přenosové médium symetrický kabel se stáčenými páry a měděnými vodiči. Liší se impedancí a stíněním. Vzhledem k poměrně nízké ceně a relativně malému objemu, který zabírají v rozvodných kanálech, se nejčastěji používají kabeláže se 100ohmovým symetrickým kabelem se čtyřmi stočenými páry a konektory RJ45.

Nadčasový kabelážní systém
Hlavním požadavkem na univerzální kabelážní systém z pohledu efektivnosti a vynaložených nákladů (asi 25 % celkové ceny hardwaru a softwaru) je životnost kabeláže. Existuje jasný rozpor mezi fyzickou životností kabeláže (25 let) a jejím morálním zestárnutím v důsledku prudkého vývoje informačních technologií (generační cyklus 2–3 roky). Odstranit tento rozpor, tj. zabezpečit nadčasovost kabelážního systému znamená, že kvalitativní parametry přenosového média a spojovacího hardwaru musí umožňovat přechod k vyšším přenosovým rychlostem (10Gb Mbit/s, FTTx a ATM apod.) za současného dodržování požadavků na elektromagnetickou kompatibilitu (EMC). Jako vedlejší efekt zvyšování přenosové rychlosti se zvyšují interference mezi jednotlivými segmenty, což v praxi znamená, že používání nestíněných kabelů (UTP) může přinést větší riziko z hlediska stability počítačové sítě a její průchodnosti.
Elektromagnetické pole nestíněného kabelu existuje nejen „uvnitř“ kabelu, ale tento kabel i obklopuje. Okolí kabelu není homogenní, ostatní vodiče a kovy ovlivňují toto prostředí. To má podstatný vliv na přenos signálu. Tím vznikají zejména při vysokých frekvencích nestabilní přenosové charakteristiky. Výsledkem jsou již zmíněné odrazy a interference. Při použití stíněného symetrického kabelu (FTP se společným stíněním fólií, S/FTP se společným stíněním fólií a s opletením, PIMF se samostatně stíněnými páry) je elektrické pole ohraničené geometrií kabelu, a proto není ovlivněno okolím. Přenosové charakteristiky tedy zůstávají stabilní. V evropských podmínkách je platná norma EN (ČSN) 50173, která v porovnání s obdobnými normami stanovuje kvalitativní požadavky nejenom na jednotlivé komponenty (kabel, spojovací materiál), ale i na celou přenosovou cestu (linku nebo kanál), a nepřímo tedy i na kvalitu instalace. Tato norma je v zásadě shodná s mezinárodní normou ISO/IEC 11801, ale upřesňuje evropské normy pro EMC, a to EN 55022 a EN 55081-1, týkající se vyzařování, resp. EN 55082-1 a EN 55024, týkající se EMC odolnosti.

Univerzální kabelážní systém – krok do budoucnosti
Univerzální kabelážní systém je základním stavebním prvkem nadčasové informační a telekomunikační infrastruktury organizace. Na všechna pracovní místa jsou přivedeny kabelové odbočky, které poskytují homogenní rozhraní na všech přípojných bodech. Systém umožňuje integraci všech používaných síťových zařízení pracujících s různými protokoly. Modularita systému umožňuje uživateli lehkou relokaci pracovních míst, modifikaci a rozšiřování sítě.

Z čeho se skládá kabelážní systém
Kabelový rozvod se skládá z pevně instalovaného kabelu a pohyblivých přívodů pro připojení koncových zařízení. Délka pohyblivých přívodů (propojovacích kabelů) na obou stranách linky by neměla být větší než 10 m z důvodu rozdílných přenosových vlastností flexibilního kabelu. Pevný kabel s kroucenými páry, kde vodiče jsou z pevného drátu, je použitý na vytvoření pevného kabelového úseku (linky). Kabel je pevně nainstalovaný, fixovaný do svazků v kabelovém kanálu, žlabu, trubce či jiném krytu. Po celé své délce je chráněn krytím a nemění se. Počet kabelů je dán počtem komunikačních výstupů, spotřeba kabelu je dána délkou kabelových tras. Zakončení na obou koncích pevného kabelu je stejné, zpravidla modulárním konektorem (zásuvkou) s rozhraním RJ45. V rozváděči jsou tato zakončení systematicky uspořádána do propojovacího panelu (patchpanelu). Na straně účastníka je minimálně dvojmodulová komunikační zásuvka (pro připojení dvou kancelářských zařízení).

Patchpanel je přepojovací pole. Slouží k přehlednému uspořádání modulárních koncovek pevného kabelu a jednoduchému propojení jakékoliv služby do účastnického výstupu, resp. do aktivního prvku. Vodicí panely slouží k přehlednému uspořádání a fixování patchkabelů. V praxi mají obecné označení jako prvky vyvazovacího managementu.

Rack je rozváděčová skříň, stojanová nebo nástěnná, případně nekrytý 19" montážní rám – základní nosná konstrukce komunikačního rozváděče.
 

Ing. Jiří Kořínek

Více informací o časopise Elektroinstalatér naleznete zde ...    

Pokud Vás časopis Elektroinstalatér zaujal, máte možnost pohodlně si ho objednat níže přiloženým formulářem.