Rozdělme si občany do základních skupin jako třeba:

1.) ti, kteří zásadně nešetří energií
2.) účelné využití energie
3.) šetřílci, vynálezci

tak je zcela jasné, že toto musel vymyslet fanatický příznivec třetí skupiny. Honza K. bydlící v přízemí výškové budově čítající přes 15 pater, byl zaměstnán jako údržbář a byl prostě k nezaplacení. Oplýval různými vynálezy a zlepšováky, které se bohužel v mnohých případech v městské zástavbě nedaly realizovat.
Z jeho nepatentovaných nápadů jen stručně vyjmenujeme: kompenzační jistič, olejový schodišťový automat nebo úsporné zapojení hodin. Většinu svých pokusů realizoval až jako údržbář, protože provozní poruchy mu dávaly příležitost případné nezdary na co svést.
Honza K. měl večerní elektrotechnickou průmyslovku a cítil, že na toto zaměstnání je příliš nabit vědomostmi. Zmínili jsme se o výškové budově a ta byla právě alfou omegou celého vynálezu. Honza si všiml, že lidé vyjíždí nahoru často s jídlem a pitím, ale dolů sjíždí z kanceláří již bez toho nákladu. Osvítila jej myšlenka využití odpadu této výškové budovy. Zašel si do technické knihovny nastudovat principy vodních a větrných elektráren. Zjistil že se odpadovou rourou pravidelně nepravidelně pohybují "předměty" a "tekutiny" poměrně velkou energií. Prakticky šlo opravdu o nevyužitou energii, která mu nyní nedala spát.
Projektantem si nechal vypočítat výkon dynama a zkonstruoval speciální "splaškovou turbínu". První část úkolu byla, umístit tento mechanismus do odpadu. Využil čistícího místa v kanálu a během státního svátku si naplánoval přesčas, kterým hradil mzdu pomocného mechanika. Turbína se opravdu točila. Honza ji nechal zkušebně pracovat naprázdno dokud nedokončil generátor.
Celý systém měl vypočítaný a zaznamenaný pro patentový úřad. Asi za čtrnáct ní, v sobotu tajně připojil dynamo k hřídeli a následující týden bedlivě pozoroval "nachytanou" energii. Opravdu energii získával. Ovšem mělo to několik vedlejších účinků. Hrozný smrad (netěsnosti systému) a hluk (nárazy). Podle slov, které pronesl na slavnostním odhalení, šlo pouze o porodní komplikace, které budou brzy vyřešeny.
Toto zařízení nabíjelo akumulátory asi čtrnáct dní, po té se turbína zasekla, tlak splašků se protlačil netěsnostmi a pokryl podlahu sklepních prostor, kde génius aplikoval svůj vynález. Když se smrad dostal až k majitelovi budovy Honza sám pochopil, že jeho rezignace je nevyhnutelná. Jeho zařízení bylo vyřazeno a vyhozeno. Do dnes se v této budově nikde nešetří elektřinou, možná proto, když si lidé vzpomněli na ten smrad.....

Podobný pokus byl zaznamenám v Brně, kdy byl aplikován generátor (obráceně fungující čerpadlo) přímo do vodovodního řadu. Ovšem tento mechanismus funguje dodnes a bez poruchy.