Elektrika.cz - elektrotechnické zpravodajství
Tisknete článek: Srovnání metod měření unikajícího proudu u spotřebičů z hlediska jejich použitelnosti (klik pro návrat)
Stránka byla vytvořena: 12.02.2016
Všechna práva vyhrazena (c)1998-2024 Elektrika.cz
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materálu není povoleno bez předchozího písemného (e-mailového) svolení redakce portálu Elektrika.cz.

Srovnání metod měření unikajícího proudu u spotřebičů z hlediska jejich použitelnosti


Z porovnání jednotlivých měřicích metod je zřejmé, že měření náhradního unikajícího proudu je spíše doplňková metoda a u spotřebičů se více uplatní přímé nebo rozdílové měření. Přesto má tato metoda proti oběma hlavním metodám některé výhody. Zdroj měřicího napětí je vůči zemi plovoucí, není tedy třeba zkoumat, zda spotřebič je či není náhodně uzemněn. Z téhož důvodu nemá na měření vliv stav elektrické instalace, ke které je připojen měřicí přístroj. U jakých spotřebičů však metoda není vhodná?
Leoš Koupý, ze dne: 12.02.2016



Z porovnání jednotlivých měřicích metod je zřejmé, že měření náhradního unikajícího proudu je spíše doplňková metoda a u spotřebičů se více uplatní přímé nebo rozdílové měření. Konstatuje to i ČSN 33 1600 ed.2, která povoluje měřit náhradní unikající proud jen jako měření doplňující, byl-li předtím zjištěn s vyhovujícím výsledkem izolační odpor spotřebiče.

Přesto má tato metoda proti oběma hlavním metodám některé výhody. Zdroj měřicího napětí je vůči zemi plovoucí, není tedy třeba zkoumat, zda spotřebič je či není náhodně uzemněn. Z téhož důvodu nemá na měření vliv stav elektrické instalace, ke které je připojen měřicí přístroj. Při měření se uplatní - na rozdíl od měření izolačního odporu - vliv filtračních a jiných kapacit vestavěných ve spotřebiči.

Poznámka: Měřicí metodu nelze použít pro ověření bezpečnosti spotřebiče samostatně, neboť je-li měřicí napětí nižší než 230V, nejsou izolace spotřebiče dostatečně napěťově zatíženy a případná vada se nemusí projevit. Proto je třeba prověřit izolace spotřebiče ještě jiným způsobem, nejčastěji měřením izolačního odporu.

Metoda není vhodná pro měření takových spotřebičů, u kterých může být velikost unikajícího proudu závislá na provozním stavu a po uvedení spotřebiče do provozu se může změnit. Jako příklad lze uvést tepelný spotřebič. Jeho izolace mohou mít jiné vlastnosti za studena a jiné po ohřátí za provozu. Na obrázku 1 je graficky znázorněn příklad možného průběhu velikosti unikajícího proudu v závislosti na čase po uvedení spotřebiče do provozu, ze kterého je zřejmé, že ihned po zapnutí teče ze síťové části spotřebiče značný unikající proud, ale postupně klesá až do ustálené hodnoty (jiný spotřebič může mít samozřejmě průběh časové závislosti proudu jiný). Unikající proud je nutno vždy měřit v provozním, ustáleném stavu, a proto u takového spotřebiče je třeba použít k měření přímou nebo rozdílovou metodu nebo zajistit, pokud to lze, aby při měření náhradního unikajícího proudu byly izolace spotřebiče v takovém stavu, jako za provozu (např. předehřátím spotřebiče před měřením).

Obrázek 1 - Příklad závislosti unikajícího proudu na čase po uvedení spotřebiče do chodu.
Toto je ukázka sborníku L.P.Elektro číslo 75 (zde)
 Pro členy BENEFIT clubu LPE je k dispozici celé znění sborníku (zde)!



Jak srovnáváte metody měření unikajících proudů vy?
Podělte se s námi o své postřehy v níže otevřené diskusi.
TEXT Z OBLASTÍ

Konec tisknuté stránky z portálu Elektrika.cz.