Stav elektrického zařízení a naše §.

Aniž bychom si všimli svojí závislosti na elektrické energii, a množství spotřebičů a elektrického zařízení, které používáme a obklopuje nás, málo kdo si všimne stavu tohoto zařízení, vždyť zařízení je opatřeno krytem, a co je pod krytem nikoho nezajímá, není to vidět.

Na vojně se razilo heslo – co je mokré to je čisté. Mnohé firmy, které se zabývají prováděním elektroinstalací a oprav, mi dají za pravdu, v jakém "svinčíku" a stavu se tato zařízení vyskytují. Mnohdy se tito zaměstnanci vystavují i pozdějším zdravotním problémům.

Zabrousím-li trochu mezi zákony a vyhlášky...... mnohé se zabývají ochranou zdraví a bezpečností práce. Například mnohým známý Zákoník práce 65/1965 Sb. v některých paragrafech ustanovuje povinnosti zaměstnavatelů zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na pracovištích, a prevencí rizik -viz.§132, §132a. Dále kontrolou a povinností a právem provádění kontrol -viz§136. Další vyhláška, která stanoví požadavky na provoz kontrolu a bezpečnost elektrického zařízení je vyhláška 48/1982 Sb. společně se zákonem 174/1968 Sb. který je dosud platný. V tomto zákoně je zajímavý §4, který hovoří o dozoru IBP nad stavem a provozem elektrického zařízení a v §6 o oprávnění těchto dozorčích orgánů.

Budu-li se dále zmiňovat o dalších zákonech a předpisech, zastavím se u Nařízení vlády 378/2001 Sb., 24/1972Sb.,  41/1957Sb.,  21/1972Sb, 100/1995 atd., mnohé hovoří o bezpečnosti práce na pracovištích a prevencí rizik.

Nyní se dostáváme k jinému problému. Kdo donutí k údržbě, bezpečnosti a prevencí rizik majitele bytových domů? Stav zařízení v těchto objektech si mnohdy pohrává se životy nájemníků, hlavně dětí, které si toto riziko mnohdy neuvědomují a v těchto prostorách si hrají.

Již na začátku jsem se zmínil o elektroinstalačních firmách, které hazardují se zdravím svých zaměstnanců, ale nejsou takhle vystaveni i nájemníci? Mnohdy se v takto vypadajícím zařízení vyskytují brouci, hlodavci a různá havěť (nemyslím tím již zmíněné elektrikáře).

Je v pravomoci různých institucí viz ČÚBP, ITI, IBP, OHS a Požárníků donutit tyto majitele k údržbě, prevencí rizik a bezpečnosti elektrického zařízení?

Stal se případ, kdy po vystavení revizní zprávy na elektrické zařízení byla uvedena závada ohrožující bezpečnost a možnost požáru. Majitel domu zareagoval až po třech měsících po předání revizní zprávy, kdy chodbové rozvaděče někdo úmyslně zapálil a po vyhoření všech těchto rozvaděčů byla provedena generální oprava společných prostor. Nikdo tenkrát nebyl potrestán a nebylo to již v době normalizace. Otázka je, jaký finanční rozdíl je mezi rekonstrukcí el.zařízení a provedení údržby.

V dubnu 2004 vyšla v platnost nová ČSN 33 2000-6-61 Výchozí revize, která v článku 611.3 ustanovuje co musí zahrnovat prohlídka. Mimo jiné i vydání potvrzení o řádném provedení protipožárních přepážek a dalším opatřením na ochranu před šířením ohně. V poznámce N1 je uvedeno že “Osoba provádějící výchozí revizi se přesvědčí, že k zamýšlenému uvedení do provozu bylo vydáno potvrzení této firmy, že tato opatření jsou provedena v souladu s příslušnými předpisy a technickými normami“(jedná se o dodavatelskou firmu). Bude se toto uplatňovat i u pravidelných revizích? Opět zmíním vyhlášku 246/2001Sb. vyhláška o požární prevenci. Jeden z mnoha lepších případů.