Při vstupu do budovy na mě dýchla devadesátiletá tradice školy. Vstup střeží busta profesora Lista, kterého dnes lze s jistotou označit jako největší osobnost české elektrotechniky. Byly patrné nově vybavené učebny, kde již nechyběla pc, na stropě projektor a ozvučení. Nově zrekonstruované laboratoře byly svým novým vybavení rovnocenné požadavkům stávajících technologií. Studenti si zde ověřují teoretické znalosti.

V praktickém vyučování studenti také prochází průpravou elektroinstalací, kde se na cvičných panelech učí jejím základům. Po absolvování školy odchází mladí odborníci studovat nebo přímo do praxe velkých podniků nebo rodinných firem. Na mé připravené otázky mi odpovídal ředitel školy Milan Stránský.

Jaký je cíl této školy, s jakými znalostmi odchází úspěšní absolventi?
Připravujeme naše studenty pro návaznou orientaci v oblasti elektrotechniky, ať již v následném studiu, nebo praxi.

Co může uchazeč o studium od školy očekávat?
Zcela určitě atraktivnost oborů, skvělé vybavení školy. Naši absolventi mají minimální úmrtnost na vysokých školách.

Jaký je váš ideální obraz o vašem absolventovi?
Absolvent by měl znát cizí jazyk na velice slušné úrovni, být počítačově gramotný, mít přehled o elektrotechnice a vědět, kde najít potřebné informace.

Dá se porovnat úroveň znalostí, na vstupu a výstupu z tohoto ústavu?
Úroveň studentů k nám přicházejících je bohužel čím dál horší. Ten kdo k nám přijde ví o elektrotechnice většinou jen to, že kope. Po čtyřech letech studia zde, jsou studenti připraveni velice slušně pro praxi či studium na vysoké škole. Díky zpětné vazbě mnoha firem a vysokých škol, máme představu o výstupních znalostech. Těchto informací pak využíváme při plánování učebních osnov.

Víte jakou cestou jdou absolventi?
Jediný přehled máme z brněnského VUT, která nám zasílá informace o počtu přijatých a úspěšných studentů. Neexistuje jiná možnost než, že se absolventi sejdou a sdělí své osudy.

Jaké jsou zde možnosti výuky v silnoproudém zaměření?
Studenti si mohou vybrat ze silnoproudých zaměření: energetiku, konstrukci elektrických strojů a přístrojů, pohony, teplo a světlo. Většina firem požaduje první dvě zaměření.

Kolik hodin je věnováno praxi a proč je tak nízká úroveň absolventů?
Praxe je zahrnuta do výuky od prvního do třetího ročníku po 3 hodinách týdně, ve 2. a 3. ročníku mají studenti 14 dní praxe ve firmě, kterou si sami vyberou a nebo některou z námi doporučených. Firmy si většinou stěžují na nízké znalosti, ale nikdo konkrétní nepřijde a neřekne učte studenty tohle nebo tamto. V tomto směru rádi uvítáme připomínky a názorům z praxe se určitě nebráníme.

Jaké máte učební osnovy, zda učíte také praktické věci, případně seznámení s normami.
Normy se probírají v odborných předmětech a samozřejmě k aktuálním změnám pokud souvisejí s výukou probíráme.

Zmiňoval jste se, že absolventi si v dalším studiu nevedou špatně, čím toho dosahujete?
Toto tajemství je otázkou náplně výuky. Máme pověst náročné školy, která se však úročí v dalším studiu na vysoké škole i v praxi.

Děláte pro vaše absolventy další vzdělávací podporu, např. vyhláška 50, nové trendy, normy a podobně?
Zatím ne, nemáme, zatím se neobjevilo ani z požadavků firem, že by o tento druh výuky byl zájem.
Elektrikáři dnes již nestačí být výborným řemeslníkem, ale musí umět svoje dovednosti prodat.

Vyučují se tedy už i základy obchodu a marketingu?
Pouze v rámci předmětu ekonomika.

Rozloučil jsem se všemi známými tvářemi a vykročil do rušné Kounicovy ulice.
Vyhodnotil jsem nové změny jako pozitivní, škola opravdu drží krok s aktuálními trendy. Tým učitelů se pokouší přizpůsobit konstrukci výuky požadavkům, které jsou na studenty kladeny po absolvování školy. Proto pokud má vaše dítě zájem stát se konstruktérem, technologem či studovat dále na vysoké škole některý z elektrotechnických či technických oborů je brněnská SPŠE jedním z možných startovních bodů k tomuto cíli.

Více zde ...