Účelem zajištění selektivity je, aby poruchu nebo přetížení vypnul vždy pouze ten jisticí prvek, který je k místu poruchy nebo k místu, ve kterém dochází k přetížení, nejbližší. Proto, pokud chceme mezi dvěma za sebou zařazenými jisticími prvky zachovat selektivitu, nesmí se jejich charakteristiky v žádném bodě protínat a jsou-li namísto jednoznačně udané charakteristiky pomocí
jedné čáry udána pásma charakteristik, nesmějí se protínat ani tato pásma. K protnutí charakteristik nebo k překrytí jejich pásem nesmí dojít ani pro nadproudy odpovídající přetížení, ani pro zkratové proudy.

Řešení selektivity dvou pojistek v sérii je obecně poměrně jednoduché. Selektivita je zaručena při poměru jmenovitých proudů 1:1.6, pokud výrobce neuvede jinak. Podmínkou jsou ovšem stejné typy vypínacích charakteristik.
Při použití dvou miniaturních jističů v sérii bohužel nelze počítat s žádnou selektivitou, a to ani při odstupňování jmenovitých proudů, či odstupňování vypínacích charakteristik (B, C, D) – ty totiž nemají na selektivitu malých jističů vliv. Problém spočívá v tom, že omezující jističe jsou konstruovány ve stejné třídě selektivity (mají srovnatelné hodnoty prošlé energie) a vypínají proto zkrat přibližně stejně rychle, což se od nich i očekává. Na druhou stranu však neumožňují selektivní řazení.

Vypínací charakteristiky proudových chráničů

Úplná selektivita dvou sériově zařazených výkonových jističů je zajištěna pro všechny předpokládané poruchové proudy, jestliže je zaručeno odstupňování jmenovitých proudů předřazeného a přiřazeného jističe a předřazený jistič má nastaveno časové zpoždění vypnutí okamžité (zkratové) spouště. Norma ČSN EN 60974-2 ed. 3 definuje dvě skupiny jističů, tzv. kategorii užití A (běžné, neselektivní jističe) a dále kategorii užití B pro selektivní. Výkonové jističe s možností selektivního odstupňování se řadí do kategorie užití B, které mají nastavitelné zpoždění vypnutí (minimálně 50ms; přednostní hodnoty jsou 0,05 – 0,1 – 0,25 –0,5 – 1s). Pro ně je navíc zaveden jmenovitý krátkodobý výdržný proud Icw, který vystihuje schopnost jističe přenášet po plnou dobu vynuceného zpoždění zkratový proud rovnající se právě Icw. Je však třeba mít na paměti, že tato hodnota je obvykle mnohonásobně menší, než Icu . Jističe musí mít mohutnější kontaktní mechanismus schopný odolávat tepelnému a mechanickému namáhání. Výrobci výkonových jističů kategorie užití B udávají doby pro krátkodobé zpoždění 0,1s; 0,3s; 1s nebo 3s. Jistič zapojený blíže k místu poruchy, který je obvykle v kategorii užití A, poruchu odpojí v krátkém čase (maximálně v desítkách milisekund) a parametr Icw selektivního jističe pak obvykle nebývá ani plně využit. Podle požadavků ČSN EN 60947-2 ed. 3 je selektivita garantována pouze v případech, kdy byla odzkoušena a výsledky zkoušek jsou k dispozici ve formě tabulek.

Úplná selektivita řazení proudových chráničů je vyřešena už tím, jak jsou definovány jejich vypínací charakteristiky. Obecně platí, že jako předřazený chránič se vždy použije typ S – selektivní s vyšším reziduálním proudem, než mají chrániče zapojené za ním. Toto pravidlo je zcela obecné a nijak nezávisí na konkrétním výrobci.

Koncem roku 2008 byla ČNI vydána užitečná publikace TNI 33 2000-4-41, která detailně komentuje jednotlivé články ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 a problematice volby různých typů proudových chráničů je zde věnována poměrně velká pozornost.

Ing. František Štěpán
Moeller Elektrotechnika s.r.o.

Více informací z oblasti naleznete zde ...