R4M#9: Just in Time, je tím myšleno dnes něco jiného než původně?

---

Výpovědi odborníků si můžete přečíst v textové podobě ...


Just in Time před 20 lety znamenalo trošku něco jiného než v kontextu Průmyslu 4.0. V podstatě Just in Time před 20 lety a teď nechci nastavovat hranici 20 let, ale dejme tomu v minulosti, znamenalo v podstatě to, že byla nějaká ustálená výroba Octávií ve Škodovce v Mladé Boleslavi, a v podstatě jak ta výroba plynula, tak bylo potřeba vždycky v tom přesném okamžiku pro danou technologickou operaci dodat konkrétní díl.
V kontextu 4.0 nebo celá ta myšlenka Průmyslu 4.0 je postavena na tom a preferovaná proto, aby se zvýšila flexibilita reakce na požadavky trhu a samozřejmě zrychlily se výrobní procesy a to samozřejmě dává daleko širší možnosti do budoucna. Dává možnosti reagovat daleko rychleji na požadavky trhu, když si dnes někdo vzpomene, že chce objednat nějakou specifikaci auta, tak ta škodovka to bud schopná zapracovat tento požadavek daleko flexibilněji, daleko rychleji než tomu bylo v minulosti. A to včetně některých, třeba zorganizovat veškeré dodávky pro výrobu tak, aby se to stihlo za daleko kratší dobu.


Existuje nějaké digitální kontinuum a nějaká realtimeová výměna informací. Původní Just in Time byl postaven analogově. Na takzvaném "půlprincipu", to znamená došla součástka, systém ji použil. Ale pořád digitální složka nehrála žádnou důležitou roli.
Kdežto v Průmyslu 4.0 to bude jinak. Představme si, že existuje fyzikální svět, ve kterém dnes již žijeme a navíc bude existovat digitální svět, ve kterém už částečně žijeme dnes (sociální sítě, mobilní aplikace). A tato nová část digitálního světa bude zasahovat do hodnotových procesů.  Vymyslíte si auto, které nikdo dřív nikdy nevymyslel. Stroje začnou vyjednávat a dodají vám ho v nejkratším čase, za nejlepší cenu.
Myšlenka Just in Time bude v jistém smyslu (cosi z analogického předchůdce, cosi digitálního) obohacena o  vzájemné vyjednávání díky horizontální inteligenci.
 

Já na to koukám možná trošku jinak. Možná že je docela dobrý příklad toho, jak se vlastně ušetří náklady na úkor někoho jiného. To Just in Time v podstatě tenkrát znamenalo i dnes, přestěhovat sklad na silnici. Dnes stojíme před podobným problémem, ale zase o level výš. O výrobu. Znamená to zase přesunout vlastní náklady na někoho jiného. Záleží na tom, chceme-li šetřit a pro koho to budeme mít, pro koho to bude mít význam ale možná, že v podstatě Production in Time bude mít podobné důsledky jako kdysi Just in Time, kdy výrobce přesune něco ze svých peněz na někoho jiného, ať to za něj zaplatí.


Nedá se říct, že by to byla spolupráce Just in Time, ale bude to online spolupráce. Tedy pokud možno v reálném čase, to je to důležité! Just in Time byla dodávka v čase potřeby, pokud možno bez skladového hospodářství. Nicméně když přijel kamion Just in Time k výrobní lince, tak tam musel být nějakou dobu, aby byl schopen manipulace s dodaným materiálem, aby byl schopen nakládky, eventuálně krátkého bufferu pro momentální potřebu, když se mi něco zpozdí apod.

Online propojení, pokud možno online, dnes říkáme plug&play, tak možná „plug&play“. Online propojení, nebo spolupráce v reálném čase by se měla hlavně projevit v tom, že budou zařazeny do celého procesu i předvýrobní etapy. To znamená, že opravdu potřeba změny, nebude až po té, co obchodník řekne „potřebuji tehdy a tehdy takový a takový materiál“ Just in Time u mě na dvoře. Ale ten obchodník už bude vědět v případě projektování, nebo prvních podkladů datových informací z projektování, že bude potřeba konkrétní materiál, ale spíš bude jen nějakým způsobem supervizovat. Protože on už bude vědět (i dodavatel) v době, kdy to projektant vyprojektuje. Takže to bude posun, který pozor, už se i dneska odehrává! Tento posun, kdy projektant změní něco v projektu a dodavatelská firma ví, že u toho finalisty celého projektu bude potřeba konkrétní množství konkrétního sortimentu s určitou zákaznickou úpravou je to, jakási vyšší generace nebo vyšší posun systému Just in Time do reálného času.

Relevantní data pro výrobu budou známá už v době projektování designu výrobku. Což bude samozřejmě pro producenta komponentů velice výhodné, protože on bude schopen uvnitř naplánovat výrobu, bude schopen si udělat vytížení a bude schopen dát najevo "nejsem schopen splnit, jděte za někým jiným, běžte někam jinam". Potom bude vznikat burza subdodavatelů. Možná se objeví subdodavatel na Thai-wanu, který řekne „jsem schopen tohle splnit produktově, kvalitativně v potřebném čase, nebo například já to schopen nejsem, protože mám vytíženou výrobu takovým způsobem, že během 3 měsíčního období neumím toto splnit".
Čili to je to posunutí z Just in Time do informací v reálném čase. Online komunikace je pro Průmysl 4.0 velice důležitá. A zase online komunikace relevantních dat. Dnes máme všechna zařízení, která chrlí velká megadata, obrovská množství dat relevantní, potřebná pro množství dat, pro další komunikaci. Proto další šíření informace je velice důležité. Abychom šířily všechna data, tak opravdu infrastrukturu byť by měla těch požadovaných 30Mb/s, tak jak je to u nás zatím v oblasti snů, tak i tu požadovanou infrastrukturu jsme schopni totálně zahltit, takže opravdu práce s velkými daty, ale s relevantními. To je důležité.

Princip Just in Time tu jistě zůstane. Samozřejmě se pohybujeme v jakémsi fyzickém časoprostoru, takže to určitě zůstane. V tuto chvíli si dodáváte dodavatele výrobků, které skládáte nějak dohromady. V rámci nového kyberfyzikálního  prostoru si zadáte, jak má vypadat konečný požadovaný výrobek a v podstatě už je na vašem výběrovém řízení, které bude probíhat řekněme na elektronickém internetovém tržišti, jestli se vám nějaký systém líbil tak, že bude pro vás optimální dostat 10 komponentů od 10 různých dodavatelů. Nebo jeden komponent, který bude smontovaný na jakoby vyšší výrobní proces, což znamená  - bude to jakoby daleko více rozhodováno pomocí autonomních rozhodovacích algoritmů.
Už to nebude o tom, že dodavatel vybere, udělá s nimi rámcové smlouvy, uzavře podmínky s penalizací apod. Rozhodování bude daleko pružnější, autonomnější a bude se rozhodovat výhradně přesně na základě výroby toho konkrétního kusu.
Princip, dodávka systému, konkrétního výrobku v přesném čase, co se udělat má, to bude platit i nadále.

Just in Time je pojem, který do nedávna byl chápaný z pohledu logistiky. To znamená, řídíme logistiku Just in Time a do té logistiky samozřejmě musíme započítat, že tento dodavatel je v Číně, doprava po železnici, ta může mít zpoždění atd. Myslím si, že pojem Just in Time se nám v podstatě v této chvíli posune ze samotné logistiky do celého procesu výroby a dojde k přeorganizování výroby tím, že se centra posunou zpátky do Evropy, posunou se blíž. Bude potřeba méně řešit logistiku ve smyslu sklady a sklady po cestě a co nejrychlejší převoz, ať už po železnici, nebo autodopravou nebo něčím jiným. A spíš se to posune do toho, abychom díky Just in Time měli definovaný čas volné výrobní kapacity. Což se klasického logistického pojmu Just in Time samozřejmě netýká. Takže bych řekl, že ten pojem se rozšíří na více oborů.


Jde neustále o optimalizaci s vlastním ekonomickým cílem přenést rizika na dodavatele, který má dodat včas určitou velikost zásilky do určité fabriky s tím, že se v rámci nákupních podmínek vystavujeme určitému riziku, při nějaké možnosti selhání pro něj může mít fatální dopady. Takže Just in Time jde jen o ospravedlnění rizika na dodavatele v rámci subdodavatelského řetězce.


Trendy ve vývoji nanotechnologiích vlastně sleduji Just in Time denně.  Ale obecně, ve vývoji technologií, tak se čím dál tím více píše v řadě zemí je kvantová podoba sítě, kvantový internet. Kde se využívá kvantová propletenost, teleportace ... Mluví se o tom, že síť, řekněme už blízké budoucnosti, bude podstatě Just in Time. Zjednodušeně "když budeš v síti, bude zároveň všude". Protože informace se bude přenášet rychlostí světla a vedle toho část informace, která se přenese pomocí kvantové teleportace se bude používat třeba k šifrování. Chci tím říct, že vlastně síť, která bude nejenom o přenosu ifnormací, ale i o přenosu věcí v digitální podobě, bude okamžitá. Všichni budou připojeni neustále ve stejném čase ve stejné síti. Takže tam pojem rychlost a přenos někam ztratí zřejmě úplně význam. A Just in Time jak jsi říkal dobře už před řadou let, dojde ke svému 100% naplnění.

---