Elektrika.cz - elektrotechnické zpravodajství
Tisknete článek: R4M#7: Je možné, že se budou továrny samy rozhodovat, která a co bude kdy vyrábět? (klik pro návrat)
Stránka byla vytvořena: 13.12.2016
Všechna práva vyhrazena (c)1998-2024 Elektrika.cz
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materálu není povoleno bez předchozího písemného (e-mailového) svolení redakce portálu Elektrika.cz.

R4M#7: Je možné, že se budou továrny samy rozhodovat, která a co bude kdy vyrábět?


R4M#7: Je možné, že se budou továrny samy rozhodovat, která a co bude kdy vyrábět?
Budou digitální továrny samy rozhodovat, co budou vyrábět? Vypadá to, že rozhodování strojů bude efektivnější, tedy rychlejší a bez emocí. Co si o tom myslí osobnosti z české automatizace? Z toho, co zaznělo to vypadá, že budeme muset zapomenout na starý model tržní ekonomiky. Asi bude obchodník s daty důležitější než výrobce, zvláště když dnes vlastně nevíme, koho budeme v budoucnu výrobcem nazývat.
Tým portálu Elektrika, ze dne: 13.12.2016








Výpovědi odborníků si můžete přečíst v textové podobě ...


Jiří Holoubek (www.elcom.cz)
Jedna ze základních myšlenek Průmyslu 4.0 je změna struktury řízení všech procesů. Předpokládáme, že vertikální způsob řízení v klasické pyramidě, (top managment, ekonomický managment, technický managment) a potom k tomu jednotlivé prvky výroby, budou jakýmsi způsobem změněny a opravdu bude horizontální integrace podstatně posílenější.
Spolu budou umět komunikovat jednotlivé autonomní subsystémy celého hodnotového řetězce, které si samy rozhodnou, zda je potřeba posílit tu a tu část výroby. Například zdvojit nějakou linku, nějakým paralelním posílením, nebo vypustit nějakou část toho konkrétního výrobního procesu. Modifikovat tak, aby bylo možné i v hromadné výrobě udělat customizaci. Srovnat odchylky a personalizovat výrobu pro konkrétní zákazníky, přestože je vyroba s veškerými výhodnými atributy, které nám hromadná výroba poskytuje . 

A je velice důležité, abychom byli schopni včas rozhodnout: „Pozor, blíží se výrobek pro tohoto konkrétního zákazníka“, tedy sám systém musí říct "Tento subsystém bude vypuštěn", protože bude vyrábět část výrobního řetězce nahrazena něčím jiným. Samozřejmě s tím už bude souviset jeho otestování, imatrikulace a také expedice konkrétnímu zákazníkovi.

Zdeněk Havelka (A-21)
Klíčový je vztah vlastnický. Věřím, že vlastnické vztahy v nějaké podobě zůstanou. To znamená, že vy budete vlastnit firmu, nebo sadu strojů, a pak budete rozhodovat. A když to tomu stroji zakážete, pořád vám stroj bude v tomto smyslu podřízen. 

Elektrika

Ale pokud se jeden majitel rozzlobí, vyběhne nějaká emoce a dost. Tím pádem zruší možnosti těch dalších..

Havelka
Rozumím Vám ... řeknu dvě poznámky. 
Bavili jsme se o tom, kdo to bude řídit a řekl jsem, že osvícený majitel. A tam je to o tom, kdo bude řídit transformaci do podoby firmy 4.0. Majitel pak nebude sám řídit ... Říkáte to správně, horizontální integrace .... já bych to viděl analogicky, třeba s Hanzou, nebo nějakýma obchodníma spolkama. Pokud nedodržíte pravidla, tak vás to vyloučí samo. A pravidla budou obecná, takže není to o tom, že bych se emocionálně naštval na Pepu, a pak se mu nějak snažil vypojit stroj. To prostě nebude možné. Rozdělme to, že osvícený majitel by měl něco "nastartovat", a pak by mělo dojít k tomu, že se firmy horizontálně propojí. 
Pak si tedy položme otázku, jestli budou nějaké firmy?


Otto Havle (www.fccps.cz)
Možná to bude možné v rámci nějaké dané strategie, kterou je dejme tomu představenstvo … Myslím si, že všechno se bude slučovat do velkých průmyslových klastrů a v rámci strategie je možné, že budou předány kompetence. Někam výš? ... umělé inteligenci, která bude tvořit pod strategií nějaké taktiky. Je docela možné, že továrna bude moci sama (pokud to bude dle technických tendencí a v technických možnostech) výrobu změnit bez vědomí ostatních. Dnes jsou už technologie, že zadáte strategie a oni pak v rámci té strategie rozhodují. 


Jiří Holoubek (www.elcom.cz)
Neumím si představit nějakou autoritu, která by toto byla schopna postihnout a řídit. Toto všechno jsou věci, které budou spojeny se službami. To znamená, že bude existovat dodavatel, nebo zprostředkovatel dodávek a řekne, jestli má zájem o tento produkt. A v případě, že nebude mít zájem, tak nebude tento produkt objednávat. To je globální problém a je možné, že se produkt bude vyrábět v Indonésii a nebo ve Stockholmu, ve Švédsku.

Elektrika
Takže připouštíš, že když bude poptávka na jiném světadíle, tak někde jinde, v jiném státě ta výroba sama zanikne?

Jiří Holoubek

Ano, sama zanikne. Protože nebude mít žádnou poptávku.
Elektrika
Ta linka se přenastaví sama na jiný druh výroby?

Jiří Holoubek

Linka se přenastaví sama, přesně tak. Změní se. Musí mít takový potenciál, aby byla schopná se přenastavit (a teď jde o to, za jak dlouhý časový úsek díky nějaké umělé inteligenci to zvládne). Dojde ke změně celého toku materiálu.
My pořád vnímáme výrobní proces jako proces od produktů od jakéhosi polotvaru, po produkt, jako jednu trubku. Je to takový Pipeline System. Ale v nových obchodních modelech, které už přicházejí, je spíš platformový přístup. 

To znamená mnoho zdrojů, které umím diverzifikovat a seskládat tak, abych měl i mnoho produktů. Klasická průtoková roura výroby, produktu od A do Z, se změní. A s tím i myšlení těch, kteří s tím budou obchodovat nebo to implementovat zákazníkům. Bude široké portfolio potenciálních dodavatelů různých věcí a široké portfolio potenciálních zákazníků. Bohužel to postupně bude směřovat k tomu, že vlastní producent, (ten kdo vyrobí věc, produkt, část nějakého technologického zařízení, která bude implementovaná dál apod.) nebude mít žádnou dominanci na trhu a bude převálcován obchodníky s daty, kteří budou vědět naprosto přesně (díky právě datovým tokům, které budou shromažďovat u sebe), který produkt od koho, je kam potřeba zadat. 

A tím sklouzneme k Itunes, co máme všichni v Iphonech. Itunes nesložil nikdy žádnou skladbu. Ale má jich tam statisíce, se kterými obchoduje. Stejně jako Amazon, nenapsal ani jednu knížku, ale obchoduje s nimi. Ví, kde je to potřeba vzít a kam je to potřeba dodat. A možná i na této bázi skončí třeba podpora zemědělské výroby, když si někdo objedná zorané pole, u providera, organizátora, datově úspěšného, protože bude mít architekturu, která mu bude vyhovovat, právě pro selekci dodavatelů, propojení dodavatelů s koncovými uživateli. A budě vědět, že to a to pole má mít takhle a takhle zpracováno a bude úplně jedno, jestli to bude traktor z Brna, nebo traktor odjinud. Ale bude to schopen zajistit. A tam bude pravděpodobně vznikat nejvyšší přidaná hodnota. To znamená jakýsi reálný pesimismus, starého člověka mého typu, který říká pozor, ona vlastní výroba a vlastní produkce už nebude tak lukrativní.

Elektrika
Já to vidím hodně podobně, protože podle toho co říkáš a co je kolem nás, tak výrobní systém už bude mít své dodavatele. A bude vědět, jaké má vstupní hodnoty, a když uvidí, jaká je poptávka, tak dokáže reagovat. Systém dokáže odpovědět, ano, jsem schopen to za těchto podmínek vyrobit, ne, nejsem schopen. Pokud mu zmizí jeho dodavatelé, tak on výrobu může zrušit a přesměrovat. Nemáš odběratele, nemáš dodavatele, nevyrábím. 
Přesune virtuálně výrobní linku někam jinam.

Jiří Holoubek
Ano přesně tak, to pak končí Matrixem, je to pak už začarovaný kruh. Ale pokud opravdu bude sběr těch dat relevantní, bude možné se v relativně krátké době přizpůsobovat novým potřebám. Bude možné v relativně krátké době upravit hodnotový řetězec tak, aby vyhovoval koncovému uživateli. Ale koncový uživatel není úplný konec. Za koncovým uživatelem je potom výrobek s určenou životností, který se musí demontovat, recyklovat, zpracovat, znovu použít pro nějaké komponenty například. A už i na základě demontáže, recyklace apod. budou znovu vznikat další relevantní data proto, aby ten původní vývojář na druhém konci hodnotového řetězce, mohl přemýšlet, jestli není lepší ten produkt navrhnout nějakým jiným způsobem. Protože tenhle konkrétní, který jsme právě teď recyklovali, sešrotovali, nebo ukončili jeho životnost, měl tolik a tolik servisních zásahů.

Takový výrobek ponese o sobě informaci o počtu havárií, oprav ... V rámci své životnosti spotřeboval tolik a tolik energie. Čili, práce s relevantními daty zastřešená nějakou buď umělou inteligencí, nebo částečně umělou inteligencí, s nějakou podporou nějaké nové architektury, ta bude hrozně důležitá. Protože bude ovlivňovat celý řetězec od prvotního nápadu. 

Dnes už jsou systémy, kdy na základě servisního zásahu na konkrétním velmi komplikovaném zařízení, se dozví projektant, který je o 4, 5 generací před tímto servisním zásahem např. "pozor, na těchto svorkách se děje nějaké přehřátí", když se bavíme o elektrických zařízeních, které je nám oběma blízké. Na těchto svorkách dochází k přehřátí, proto je potřeba je jinak dimenzovat. Nebo je tam třeba snížit přechodový odpor, tím že tam bude ve svorce jiný kontaktní materiál. Takže informace ze servisního zásahu, mohou být velice důležité proto, aby se okamžitě design zařízení, nebo jednotlivého komponentu zařízení změnil.

Elektrika
A to už je internet věcí. 

Jiří Holoubek
Přesně tak. A ten potom bude souviset s tím, že například po změně u projektanta, čili někde na začátku výrobního řetězce, hodnotového řetězce, konkrétního produktu, bude možné říct, ano, udělali jsme tento zásah. To znamená, už budeme sbírat data o nějakém chování během nasazení. 

Například už do koncového produktu nějakého velkého zařízení, kde bude malá svorečka jedním nepatrným komponentem, budeme vědět, že v rámci prediktivní údržby, vůbec nemusíme na tento soubor svorek sahat, protože víme, že jsou dimenzovány tak, na základě zkušeností z provozu, že není potřeba po dobu prvních 5 let vůbec servisovat, dotahovat a pod. A to je právě analytické propojení dat, které mi umožní optimalizovat nejenom vlastní výrobu, ale optimalizovat i servis, optimalizovat i činnost v rámci životnosti výrobku, a tím pádem podstatně zvýšit celkovou produktivitu procesu. 

Když v Německu, v roce 2013 řekli, že bude po nasazení Průmyslu 4.0 zvýšená efektivita výroby až o 32%, tak se všichni zaradovali. Ale dohlédli jen na vlastní efektivitu průmyslové výroby. Nedohlédli na spojení etap povýrobních a předvýrobních. Takže my si pořád myslíme, možná jsme naivní, ale myslíme si, že potenciál právě komunikace a mezi jednotlivými fázemi hodnotového řetězce je opravdu veliký a bude podstatným způsobem zvyšovat efektivitu celého řetězce.


Martin Lahoda (www.phoenixcontact.cz)
Představuji si to tak, že budou určití majitelé výrobních kapacit, kteří budou v jakési digitální a standardizované podobě udávat výrobní kapacity k dispozici na internetové tržiště. Spotřebitel si vlastně bude zadávat své požadavky na to stejné internetové tržiště. A bude hledat, nebo respektive i systém může sám hledat optimální nabídku, která bude i nejlépe splňovat jeho požadavky, nebo nabídky, které se budou pohybovat v rámci nějakých tolerancí, které si spotřebitel stanoví. 

A pak skutečně, jestliže zadá požadavek do výroby, tak továrna v rámci svého autonomního řízení může rozhodnout ve kterých kapacitách, na jakém místě ten výrobek vyrobí a jakým způsobem ho dodá skutečnému spotřebiteli. Takže ano, myslím si, že je to možné tak jako v současné době, v řadě výrobních závodů a v rámci té výroby probíhá autonomní rozhodování o tom, které výrobní moduly vyrobí který postup v rámci svých možností a vytížení. Pak do budoucna toto samozřejmě může probíhat i v rámci nějakého mezinárodního rozhodování o tom, které závody budou vyrábět jaké kroky a jaké výrobky.


Petr Pospíšil (www.eplan.cz)
Nejsem kompetentní k této otázce, protože nejsem z výrobní společnosti. Nicméně mám za to, že toto se už do jisté míry dlouhodobě děje. Máme dnes továrny, které vyrábí na zakázku, ne vlastní výrobu a jde jenom o to, jak se v minulosti a v budoucnosti bude tato výroba optimalizovat. Tedy nastavení zisků respektive obecně kalkulace efektivity. To, co Průmysl 4.0 přináší, je snadnější propojení a snadnější, rychlejší propojení mezi těmito továrnami a předání informací, což umožní právě výhodnější vyhodnocení, kde a kolik vyrábět.


Jan Řehák (www.hwgroup.cz)
Myslím, že Industry 4.0 je z pohledu továren cosi, co pro někoho znamená obrovské výdaje a hlavně naprosto zásadní změnu přemýšlení. Je to dáno tím, že kapacitu co mají by využili zásadně lepším způsobem. My všichni to známe, jestliže máme 2,3,4 dodavatele nějaké výroby, tak běžně zadáváme výrobu na několik různých míst, protože z principu chceme mít možnost zálohovat i u někoho jiného, a určitě ten, kdo byl v té situaci si pamatuje, kolikrát musel použít zásadně dražšího dodavatele, protože ten na něj teď měl v tu danou chvíli kapacitu. 

Nebo jindy zase vyrobil něco na sklad, protože někde jinde tu kapacitu zrovna měli. Tento trend se zásadním způsobem změní. Myslím si, že továrny budou implementovat "něco" jako Industry 4.0. Byl bych opatrný u toho, co přesně to "něco" znamená. Továrny to budou dělat kvůli tomu, aby mohly velmi efektivně alokovat své zdroje, a firmy budou nějakým způsobem výrobu přesouvat a alokovat do těch továren právě kvůli tomu, že budou vědět jaké volné zdroje ty továrny mají. A to je motivace pro celý výrobní řetězec, něco podobného zavádět. Samozřejmě tohle bude znamenat dlouhé a velmi velké náklady a bude trvat dlouhou dobu než si na to ten řetězec zvykne, ale dá se s tím pracovat. Ale to je natolik ekonomicky zajímavé a zajímavé z hlediska skladů, kde já budu moci mít svůj sklad o 30% menší, kolik je to peněz. Takže ve finále je obrovský tlak na to, abychom tyhle všechny věci po cestě integrovali. A zavedli.


Jan Rollo (www.sysgo.com)
Ono v podstatě jde o to, že každý výrobce komponentu, nebo vyššího celku nějakého systému přesouvá těmi podmínkami pro používání systému zodpovědnost dál a blíže ke spotřebiteli. Takže věřím, že nějaký autonomní systém bude ve finále za něj zodpovědný, buď implementátor, což není výrobce nebo uživatel. Nějakým způsobem se to podchytí v podmínkách. Určitě nebude ten kyberneticko-fyzikální systém, ale že to bude uživatel, nebo implementační firma, která bude s největší pravděpodobností nespojována s tím velkým výrobcem. 

Elektrika
Budou továrny samy rozhodovat už bez lidí?

Jan Rollo
Bez lidí? Doufám, že ne a věřím tomu, že zodpovědnost bude vždycky na člověku. Oni rozhodují už do určité míry i dnes. Ty fabriky pokrokové. Akorát, že je rozhodnutí podsunuto člověku k podpisu nebo k elektronickému schválení. A na základě vyhodnocení stavu objednávek, zásob, možností výroby atd. to funguje už dnes. Měla by se hlavně řešit hlavní otázka, kde je ta zodpovědnost. Pochybuji, že nějaký kyberneticko-fyzikální systém ponese právní zodpovědnost v případě selhání. To určitě dořešeno není.


Jiří Kůs (www.nanospace.cz)
Mám takové dvě, dalo by se tomu říkat vize. 4D tisk, což je schopnost materiálu sám se přenastavit, nebo změnit svůj tvar a vlastnosti. Jsou věci, co už v laboratořích dnes existují. Dnes držím skleničku, a když bych chtěl mít místo skleničky popelník, tak ona se sama změní. Což nám připadá jako sci-fi, ale opravdu tohle už dokážou, a potom je druhá věc. 

U továren nevěřím blízké budoucnosti, tomu horizontu těch několika málo let, na rozvoj obřích velkých továren. Spíš si myslím, že výroba opravdu sestoupí dolů do menších manufaktur, s určitou technologií, kde se budou na lokálním místě vyrábět jenom ty věci, přizpůsobené opravdu tomu, co budou potřeba.



SLEDUJTE TECHNOLOGICKÝ VIDEOSERIÁL 
www.R4M.cz 
a buďte v obraze!
TEXT Z OBLASTÍ
SOUVISEJÍCÍ KONTAKT

Konec tisknuté stránky z portálu Elektrika.cz.