R4M#19: Komu dnes není digitální přístup blízký, bude v budoucnu na okraji technologické společnosti?

---

Člověk nemusí být nutně na okraji společnosti, možná to pro něj bude i dobře, že nebude technologicky závislý. Je to jen otázka nabídky a poptávky. Ten člověk když bude odvádět dobrou práci, tak někdo z druhého konce světa, pokud se o něm dozví, třeba od jeho zákazníků, tzn., třeba ani ten výrobce, třeba kovář nemusí mít přístup k internetu, někdo o něm napíše pěknou recenzi na TripAdvisoru, tak někdo přijede z druhého konce světa a najde si ho, zaplatí mu.

Zaplatí mu mnohonásobně víc, kovář nebude muset vyrábět masově, bude dělat menší kvalitnější ruční práci, která bude dobře hodnocená, bude povýšen do kategorie umělec a kvalita jeho života bude dobrá a on možná bude spokojenější, než kdyby byl zapojen někde do řetězce v nějaké nadnárodní fabrice.



Majitel firmy naprosto jednoznačně nepřežije. Protože dneska, je to téma na dlouhou diskuzi, bankovní systém je velmi úzce svázán se státem a pokud nastoupí krypto ekonomika, která bude postavena na dvoučinnových protokolech tak ten člověk si ani neškrtne. Minimálně pasivní znalost musí mít a měl by se spíš zabývat jak využívat služby, které přináší efektivitu. Příklad, mám dceru ve Švýcarsku a posílám jí nějaké peníze, nebo posílal jsem je na studium, mám banku, nebudu jmenovat, ale když jsem chtěl peníze poslat, nějakých necelých 30 tisíc, tak jsme zaplatili na poplatcích 1200 Kč za celý transfer.

Říkám si, proboha to ne, sleduji trendy, vím, že existuje firma Transferwise, ta nabízí tuto službu za lepších podmínek, jsem říkal tak to zkusím, přijdu o 29 tisíc, to je hodně peněz, ale pravděpodobnost je malá. Tak jsem to zkusil a stálo nás to 250Kč a transfer byl do 3. dne a bylo to rychlejší, než z té banky.

Říkám si, nikdy více do zahraničí peníze neposílat přes banku. Dnes je fint sektor tak rozběhlý, jako ve Velké Británii, v Londýně, v Americe, otázka, jestli budou nějaké banky. Toto je věc, která bude hrát důležitou roli a nedokáži si představit majitele firmy za 10 let, který by můžou to být řemesla typu historické zbraně, které exkluzivně musím prodávat na webu, tak to asi ano, ale jinak souvislejší průmyslové odvětví nedokáži si představit, vůbec.



Ale já myslím, že můžeme všechny věci a lidi strkat do jedné škatulky, ani firmy a podniky nemůžeme strkat do škatulky. Dělám-li něco uměleckého, co má své zákazníky mimo složitý řetězec, tak žádnou digitální technologii na nic nepotřebujeme a je to zcela v pořádku. Naopak jsem-li v nějaké řídící funkci firmy, která podobné věci podniká, podobné věci funguje, tak ty věci můžu někomu delegovat, ale má to základní problém, jestli ti lidé, na které to deleguji a je jich většinou víc, jestli na to mají nějaký rozumný nadhled. A zda jsou schopni využívat celého potenciálu, který s podobnou změnou přichází.



S digitální zralostí právě velice souvisí uvědomění si, vnímání digitálních technologií uvnitř podnikání. A my když se bavíme o 5 stupních digitální zralosti, tak i ta firma, která má základní představu a využívá v uvozovkách digitální prostředí, tzn., má zákaznicky vyrobený software pro řízení výroby, nebo využívá klasické OEM verze, které je možné koupit k jednotlivým počítačům, tak i tato firma opravdu může být na pokraji katastrofy.

Ten, kdo ani toto není schopen vnímat a implementovat do vnitrofiremní kultury. Myslím tím vztahu interpersonálním, ale také do výrobní kultury, tak je jen otázka času, kdy se stane odpadlíkem z technologické společnosti jak je zde psáno. V každém případě je nutné a potřebné, aby firma digitální prostředí vnímala čím dál intenzivněji a opravdu respektovala vyšší pohled na data. Je potřeba v každém případě zvládnout datovou architekturu uvnitř firmy a zjistit, která data od které firmy, senzorů i data pořizována lidmi jsou relevantní pro další inovační nebo i produkční pokrok uvnitř firmy. Práce s daty je obrovsky důležitá a musíme si uvědomit, že data budou a stávají se stejně hodnotnou surovinou  pro výrobu jako energie, polotovary, nebo jako suroviny, které slouží k výrobě materie a hmotnosti.



Když bys říkal, že budeš platit jen hotovými penězi a teď bude možnost to, co chci koupit jenom na e-shopech na internetu a dá se zaplatit jen kartou. Tak jak to uděláš?


Tak skončil, protože ekonomika se propojuje, síťuje a už i výrobce rohlíků musí být napojen na své odběratele a na celkově informační systém jinak nebude mít šanci efektivně prodávat. A tedy nebude ekonomicky efektivní, bude dražší a nebude konkurence schopný. Je to otázka konkurenceschopnosti a individuální výrobci, kteří budou vyrábět byť pro lokální potřebu bez napojení na síť, brzy skončí. Převálcuje je obchodník napojený na krajskou síť, který bude schopen pružně reagovat na potřeby jednotlivých vesnic, jídelen apod. Ten kdo bude stále čekat až mu holub přinese zprávu, skončil.



Je klidně možné, že za 5 let firma ani nebude, nebo bude mít polovinu zákazníků a za 10 let tu nebude vůbec. Ta rychlost co se stane se teď nedá odhadnout, ale když si vezmete trend třeba v nástupu mobilních telefonů nebo jiných pokročilých technologií, které nás dnes obklopují a jsou samozřejmostí, tak já očekávám, že nástup bude opravdu razantní a ten, kdo se tomu dneska brání, bude bohužel vytlačen a vymazán z mapy světa.



Já bych znalost digitálních technologií nepovažoval za podmínku nutnou, aby se konkrétní subjekty začlenily do celé myšlenky a do procesu kolem Internetu věcí. Já bych to možná přirovnal k využívání chytrých mobilních telefonů a na tom se ukazuje, že tyto telefony dneska využívají lidé velmi dobře a kvalitně, kteří nestudovali kybernetiku, kteří o tom vlastním digitálním světě toho až tolik neznají.

Na druhou stranu jsou to lidé inteligentní, velmi rychle se zorientují v konkrétní aplikaci a dokáží ji efektivně využít. Podobně si myslím, že to bude v budoucnu i v případě právě Internetu věcí, protože tím bychom si jako lidstvo zavřeli dveře. My nemáme sloužit systému, ten má sloužit nám a nemůžeme očekávat od nedokáži odhadnout jakého procenta populace, ale že budou všichni mistři v oblasti digitálních technologií, vystudovaní kybernetici apod. To musí být obráceně, systém musí sloužit nám a ne my jemu.

---