---

Já jsem už vstoupil do 3. desetiletí, kdy se pohybuji v obchodě a pracoval jsem pro nadnárodní firmu se sídlem v Itálii. Tam se každý rok dělají plány, prognózy, procenta o kolik se co zvýší a jak se k tomu dospěje, tak ono to vypadá hezky, když maluješ grafy. Ale ve své podstatě nikdo přesně neví, všechno to jsou jen plány. Takže jestli se něco zvýší o 30%, o 40% nebo o 20%, to je jen číslo co řekneš, ale neznamená nic.
Vedle toho, bych rozporoval jinou věc. Pohled na průmysl, ekonomiku, tím prizmatem produktivity práce a HDP, vůbec nemusí za nějakou dobu platit. Co je to za měřítko? Já když mluvím nebo píši o tom, že lidská práce postupně přestane být úplně důležitá, tak k čemu potřebuji měřítko produktivity práce? V ten moment, kdy opravdu lidskou práci, nejenom rutinní, ale i lidskou práci ve vyšších profesích nahradí, co produktivita bude znamenat?  Proč bych o tom měl takhle přemýšlet?

Vyjádření doženeme a předeženeme je klišé, myslím si, že to nikdo nemůže predikovat, co to vlastně přinese. Toto jsou čísla, která se nijak nedají doložit. Těžko se dá něco predikovat v těchto oblastech, které mají něco společného se sociálním prostředím a pod. Já mám hrozně rád knížky od Nassima Nicholase Taleba, jako je Černá labuť apod., takže si myslím, že takové odhady jsou úplně mimo.

Nárůst produktivity práce, který je v úrovni 32%, nebo kolem 30%, nebo přes 30%, je podle mého názoru vytržen z jedné z těch prvních zpráv, které dávali dohromady němečtí akademikové a vědci, právě někdy v letech mezi rokem 2011, kdy přišli s prvním nápadem na Hannoverském veletrhu, k Industry 4.0 a potom tím rokem 2013, kdy už připravili a přednesli konkrétnější koncepční filozofii celého pojetí Industry 4.0.
Myslím si, že označit něco 32% nárůstem produktivity práce je docela problematické, protože 32% nárůst produktivity práce bude na jak dlouhém časovém intervalu? Bude to v 10 letech, 5 letech, nebo si to budeme nalhávat, že do roka poté, co zavedeme koncept Průmyslu 4.0 zvýšíme produktivitu práce o 32%? Bude to docela komplikované, protože vzniknou továrny, možná během 5-7 let, kde nebude ani jeden člověk. O jaké produktivitě práce budeme v tomto případě mluvit? Nebo na druhé straně, budou to větší četnost nasazení kolaborativních robotů, které budou schopny pracovat, už přímo ve výrobním cyklu, mezi jednotlivými pracovníky. O jaké produktivitě práce budeme mluvit? O produktivitě práce robotů, nebo pracovníků, kteří budu muset nějakým způsobem stíhat vyšší rytmus, nasazení. Nebo naopak budou spíš dbát na preciznost provedení jednotlivých úkonů? Je spousta firem, které mají ve své motivační strategii nasazení Průmyslu 4.0 uvedeno. Předpokládáme s vysokým nárůstem produktivity práce.  Ale těch konkrétních 32%, si myslím, že je spíš číslo, které je z oblasti snu a zbožných přání než konkrétní reality.

Říkání jakýchkoliv podobných čísel je zcela iracionální. Zvláště v nějaké generalizaci, to může být pro někoho 70 a pro někoho -100. Může ho zabít investice do těchto projektů, protože bude neuvážená. Strašně moc záleží na individuální firmě a konkrétních požadavcích, ale hlavně na požadavcích zákazníků. Tzn., jsem-li firma, kdy 5-10% mých zákazníků podobné technologie zvažuje, tak do toho nemůže neinvestovat. Jsem-li firma v dřevozpracujícím průmyslu, tak myslím Industry 4.0 mě nechává spát dalších  2-5 let.

Ano určitě, v některých oborech některých výrobků to reálné je. Netroufám si odhadnout, jestli to bude v průměru 32% nebo méně. Myslím si, že z dlohodobého hlediska to bude úplně jedno, protože efekt bude pouze dočasný, za čas se vytratí a bude nulový, protože prudký nárůst produktivity bude mít negativní efekty, např. v sociální oblasti. Možná za několik let až desítek let se dočkáme toho, že ten efekt vyšší produktivity, který také bude mít ekonomický efekt sebere stát na daních, aby rozdal na příspěvcích těm lidem, kteří o práci přišli a třeba jim dal nějaké další peníze na vzdělávání, zábavu atd. Takže rozhodně ekonomický efekt bude pouze přechodný.

Když se podívám na význam slova produktivita, co to vlastně produktivita znamená? V praxi to, že za hodinu práce nebo výsledek hodinové práce jsem schopen prodat dráž. Nebo za hodinu vyrobit více. Pokud si to vezmu z hlediska, že za hodinovou práci vyrobím co jsem schopen prodat dráž, zase bude hodně záležet na tom, ve které části datového řetězce se budeme nacházet. Myslím si, že slabina České republiky je nyní v tom, že se nacházíme v hodnotovém řetězci, kde ta přidaná hodnota není tak vysoká, jako v zemích, kde mají vyšší produktivitu. Pokud skutečně nevyužijeme této šance a opět se v Průmyslu 4.0 zařadíme někam do hodnotového řetězce, kde se nebude generovat velká přidaná hodnota, tak nám to produktivitu nezvýší. Opět se budeme potýkat s konkurencí, budeme pokud to zavedou konkurenti, tak budeme bojovat cenou, tím pádem produktivita bude vyvíjet tlak na snižování produktivity atd. Tzn., je to pro nás šance, najít si v hodnotovém řetězci tu část, kde se generuje vyšší přidaná hodnota a pak skutečně můžeme zvyšovat produktivitu práce, nejenom 32%, ale i více.

Záleží v které oblasti. Dovedu si představit, že 32% avizovaných může být nějaká průměrná hodnota, ale víme z praxe, že jsou výrobní procesy, které se dají poměrně snadno automatizovat a jsou procesy, které i dnes při všech technologiích, které máme k dispozici, se automatizují poměrně těžko. Bude to hodně záviset na tom, jak ve které oblasti se právě podaří standardizovat formát dat a informací, které si jednotlivé věci, výrobky, systémy budou vyměňovat. Pokud standardizace bude jednodušší, nebo snáze dosažitelná, potom si dovedu představit, že i produktivita práce bude poměrně rychle stoupat. Ale budou oblasti, kde to bude trvat delší dobu.

---