Rodinné domy připojujeme z veřejné energetické sítě přípojkou. Většinou pro každý objekt, který má vlastní samostatné popisné číslo, se vytváří jedna přípojka. Ta je dimenzovaná vzhledem k předpokládanému celkovému odběru objektu.
V některých případech dodavatel energie povolí pro jeden objekt i více měřících míst, která musí samozřejmě splňovat všechna bezpečnostní kritéria.

A jak to bylo v minulosti?
Přípojka měla mít plný počet vodičů rozvodné soustavy a jejich průřez a počet neměl být menší než průřez a počet pracovních vodičů hlavního domovního vedení. Podle druhu místní sítě a požadavků rozvodného energetického podniku, se kterým musely být podmínky připojení předem projednány, se zřizovala přípojka venkovní nebo kabelová......

Venkovní přípojka nn má část venkovní a část vnitřní. Vodiče bývaly zakotveny na izolátorech upevněných na nástřešníku, na hácích nebo na konzolách. Přípojkový střešník nesměl procházet půdou. Ve vzdálenosti nejvýše 30cm od izolátoru se k vodičům venkovního vedení připojilo pomocí svorek a jednožilových izolovaných vodičů, které se v místě přechodu na vnitřní rozvod zaústily pomocí Istřešníkové hlavice nebo vývodové skříně, popřípadě polohnuté vývodky.

Ohyb vodičů musel být proveden volným obloukem tak, aby z nejníže položeného místa mohla voda odkapávat a nehrozilo nebezpečí jejího zatékání do rozvodu. Na přípojku z venkovního vedení šlo použít také závěsný kabel, který od zakotvení na budově pokračoval bez přerušení až do přípojkové skříně.
Vnitřní část venkovní přípojky měla být co nejkratší, nejvýše 10m dlouhá a měla být z celistvých izolovaných vodičů uložených v trubkách s nejmenším možným počtem kolen nebo z celistvých kabelů. Vedení se smělo vést jen po vnějších částech budovy nebo veřejně přístupnými prostorami. Ve venkovní stěně a ve střešníku muselo být uloženo v trubce o světlosti nejméně 23mm, v místech vystavených nepříznivým vlivům nebo na hořlavých podkladech v ocelové trubce velikosti alespoň P21. Neveřejnými prostorami mohlo procházet toto vedení jen výjimečně, když nebylo možné jiné řešení, a v tom případě muselo být uloženo v ocelové trubce bez krabic nebo v kabelu s kovovým pláštěm. V žádném případě se však nesměl vést prostorami bytu.
Vodiče venkovní přípojky se zavedly do přípojkové skříně s úpravou pro venkovní přípojku. Tato skříň se osadila na veřejně přístupném místě vně budovy, zpravidla u vchodu do domu, nikoli však nad ním, a to tak, aby její spodní okraj byl ve výšce 2 až 2,5m nad zemí. Tam, kde se v budoucnu předpokládal přechod na kabelovou síť, šlo použít skříň kabelovou, která se umístila spodním okrajem ve výšce 0,6m nad zemí.

To byla krátká vzpomínka do roku 1982, kdy se tyto údaje běžně praktikovaly. Tedy "běžně"...... vlastně nic nebylo běžné, nikdy se nedělalo nic tak, aby to nešlo lépe.

Projděme se náhodně ulicí a podívejme se, co uvidíme nahoře....

1.)

Chtěl bych upozornit všechny ty, kteří se chtějí vydat na podobný lov fotografií, že mohou vzniknout problémy. Mířit objektivem na soukromé přípojky se prý nesmí. Sice nikdo neví na základě které písemnosti, ale lidé si myslí, že se to jednoduše nesmí. Na obrázku 1.) vidíme jednu velmi pečlivě vyrobených kabelových přípojek.

2.)

Přípojka 2.) je vytvořena průměrně technicky i vzhledově. Na ulici v záplavě ostatních výtvorů, by si této člověk patrně nevšiml.

3.)

Přípojka 3.) Obrázek ukazuje přípojku nově postavené garáže, která je vzdálena cca 60m. Ve spodní části stožáru vidíte obtočený kabel CYSY. Tedy žádný závěsný kabel.... Ovšem provozovateli to vyhovuje.

4.)

Přípojka 4.) Opět jedna z těch lepších. Závěsné lano, průvěs, stříška....

5.)

Přípojka 5.) Kolega komentuje tuto přípojku jako pěkné "veménko", trochu zbytečně velké, avšak technicky opět OK.

6.)

Přípojka 6.) Ještě stará klasika, holé vodiče, izolátory, tedy nic proti historickým výjevům.....

7.)

Přípojka 7.) Zde byly Al lana nahrazeny závěsným kabelem. Proti zatékání provedeno dobře. Patrně při výměně nebyla po ruce rozbrušovačka na odstranění starých izolátorů. Pokud bych chtěl tomuto provedení něco vytknout kromě estetiky, tak možná ty "čokolády" na větru a dešti.....

8.)

Přípojka 8.) Před dvaceti léty vzorové provedení, které ještě dnes plní svou funkci...

9.)

Přípojka 9.) Zde vidíme adaptaci na kabelové provedení, leč dost nešťastné. Kabel CYKY je zajištěn proti tahu zelenožlutým blíže neurčeným vodičem. Novou omítku domu tato "vosí hnízda" kazí, ovšem majiteli to vůbec nevadí.

10.)

Přípojka 10.) Závěsné lano OK, pouze problematika zatékání není vyřešena příliš šťastně. Kopexka, která vyčnívá z pancéřové trubky není v hrdle nijak utěsněná....

11.)

Přípojka 11.) Technicky dobře řešeno, ale stejně ta vyčnívající trubka kazila dojem na velice pěkném domě.

12.)

Přípojka 12.) Na staré chaloupce nová přípojka sice vzhledem "nic moc", ale technické provedení OK a estetika korespondovala s připojovaným objektem.

13.)

Přípojka 13.) Pokud by se někdo domníval, že vzdálenost závěsného lana je neobyčejně velká, nebylo tomu tak. Pomocné napínací lano bylo doplněno zřejmě z jiných kotvících příčin, které nebylo možno bez bližšího ohledání zjistit. Přípojka sice stará ale pečlivá!

14.)

Přípojka 14.) Pěkně vytvořeno, snad to ohnutí mohlo být větší než pouhých 90°.....

15.)

Přípojka 15.) Bez komentáře...?

16.)

A na závěr ještě dva obrázky standardních kabelových přípojek vzduchem.

Toto bylo takové drobné zamyšlení nad hodnotami majitelů budov. Pozorní čtenáři si mohou v terénu sami povšimnout, že uživatelé zaplatí za dům (design) nemalé peníze. Ovšem ve výsledku to zkazí zdánlivá maličkost, které lidé buď nerozumí, nebo nepřikládají důležitost. Při návštěvě nově zařízeného bytu, kde zářila nová plazmová obrazovka, šlapali jsme po mramoru a seděli v kůži, na stěnách design dotvářely polské spínače v low-end kategorii. Podobně i amatérsky zřízená, nebo pouze "odfláklá" přípojka jednoduše znehodnotí snahu....

Pokud máte i svůj tip na podobná zařízení, zašlete nám je....