V současné době přichází do distribuce, a tím technické veřejnosti k dispozici, nová norma pro ochranu před úrazem elektrickým proudem. Je to již třetí vydání ČSN 33 2000-4-41. I když to již není ta základní norma bezpečnosti, jak jsme na ni jako na nástupnici dnes již proslulé ČSN 34 1010, která v Čechách i na Slovensku platila po dobu více než třiceti let, byli zvyklí pohlížet, přesto je to norma velmi významná. Pro většinu elektrotechniků i pro orgány dozoru bude i nadále prvořadým zdrojem informací z hlediska zajištění bezpečnosti v elektrotechnice. I když to bude do značné míry dáno tradicí této normy, je a bude tento přístup k normě i oprávněný. Norma totiž i nadále obsahuje základní požadavky na ochranu před úrazem elektrickým proudem v elektrických instalacích, což je oblast, která se týká většiny elektrotechniků a elektrotechnických montážních firem. Dokonce, v souvislosti s novým pojetím norem pro ochranu před úrazem elektrickým proudem, si dovoluji uvést, že její pojetí pro oblast instalací je daleko výraznější než u předchozích vydání této normy.

Nová norma je založena na
posledním vydání mezinárodní normy IEC pro ochranu před úrazem elektrickým proudem v elektrických instalacích, kterou je IEC 60364-4-41:2005. Tato norma byla s drobnými úpravami a doplňky schválená i pro uplatnění v rámci Evropy jako evropský harmonizační dokument stejného čísla jako má norma IEC, tedy HD60364-4-41:2007. Tento dokument je nyní vydáván formou národních norem v jednotlivých evropských zemích, samozřejmě tedy i v ČR. Tato norma byla vydána v srpnu 2007, to znamená s účinností od září jako ČSN 33 2000-4-41 ed. 2:2007. Nová norma je, v návaznosti na mezinárodní normu, nově uspořádaná, předpokládám že i uživatelé normy budou sdílet názor, že logičtěji a účelněji než předchozí dvě vydání.

Zásadní věcí, které je třeba si všimnout nejprve, je to, že nová norma předepisuje požadavky pro ochranu před úrazem elektrickým proudem, které se týkají výhradně elektrických instalací, a to jejich správného provedení, tedy správného vyprojektování, následné montáže i revize před jejím uvedením do provozu. To znamená, že norma se netýká přímo prvků, které jsou k provedení instalace využívány. Norma uvažuje v zásadě s jejich správným využitím a jenom v okrajových případech umožňuje přizpůsobení těchto prvků (např. doplněním izolace) při montáži elektrické instalace. Ty další požadavky, kterým z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem musí vyhovovat jednotlivé prvky elektrické instalace (kabely, instalační trubky, krabice, zásuvky, jističe pojistky, chrániče atd.), zajišťuje výrobce elektrických předmětů (řádné provedení izolace, krytí elektrických zařízení a řadu dalších souvisejících požadavků), jsou uvedeny ve výrobkových normách. Takovéto logické uspořádání je předznamenáno základní normou bezpečnosti ČSN EN 61140 ed.2. Je to identicky převzatá mezinárodní norma IEC, která je zároveň evropskou normou EN. Tato norma rámcově stanoví všeobecně – pro celou elektrotechniku platné – požadavky na ochranu před úrazem elektrickým proudem. Jsou to požadavky platné jak pro elektrické instalace, tak pro elektrotechnické výrobky. Podrobněji jsou pak tyto požadavky rozpracovány v příslušných speciálních normách. Normou, která tyto požadavky stanoví podrobněji pro elektrické instalace je evropský harmonizační dokument HD 60364-4-41, který je zapracován právě do ČSN 33 2000-4-41 ed. 2:2007.

Pro úplnější vysvětlení je třeba uvést, že k prvému zavedení mezinárodní normy IEC 60364-4-41 se přistoupilo po poměrně dlouhých přípravných pracích a jednáních spojených s přechodem na mezinárodní systém elektrotechnických předpisů tím, že se zpracovala a vydala ČSN 33 2000-4-41:1996. V té době ovšem byla situace v rámci mezinárodní a evropské normalizace jiná, než je tomu v současné době. Přestože mezinárodní norma IEC 60364-4-41:1992 byla v době svého vzniku prohlášena základní normou bezpečnosti pro oblast elektrotechniky, řada otázek týkajících se bezpečnosti elektrických předmětů a zařízení v ní řešena nebyla a tyto otázky nebyly řešeny ani jinými mezinárodními nebo evropskými normami, které by bylo možné v té době převzít jako ČSN. V rámci mezinárodní ani evropské normalizace nebyly tehdy řešeny ani otázky elektrické bezpečnosti v oblasti zařízení nad 1kV. Je třeba, abychom si uvědomili, že do té doby uvedené otázky řešila ještě v té době platná ČSN 34 1010:1965. Byla to tedy norma možno říci průřezová, dnes bychom ji nazvali základní norma bezpečnosti, protože platila pro všechny elektrotechnické obory. Proto bylo velmi obtížné na začátku devadesátých let minulého století zavádět a v r. 1996 zavést mezinárodní normu IEC 60364-4-41:1992 spolu s tehdy platným (a poměrně stručným) evropským harmonizačním dokumentem HD 384.4.41 S1:1980 a přitom zachovat velkou šíři požadavků do té doby platné ČSN 34 1010:1965. Tato původní ČSN vlastně platila a byla respektována celou československou elektrotechnickou veřejností v jednotlivých elektrotechnických oborech. Protože řada principiálních bezpečnostních požadavků nebyla na mezinárodní ani evropské úrovni v té době komplexně zpracována, bylo tehdy třeba tyto požadavky, které byly „navíc“ oproti IEC 60364-4-41:1992 zařadit do ČSN 33 2000-4-41:1996 a později je ještě ponechat i v ČSN 33 2000-4-41:2000.

V současné době uvedené požadavky, které byly do předchozích vydání ČSN 33 2000-4-41 z ČSN 34 1010 doplněny, již mezinárodními a evropskými normami pro většinu případů řešeny jsou, některá řešení byla již technickým vývojem překonána. Především je však jako základní bezpečnostní publikace vydána ČSN EN 61140. Je to norma, která základní, principiální a průřezové otázky z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem elektrických předmětů a zařízení řeší. Proto mohou být tyto obecné požadavky, které se k elektrickým instalacím již přímo nevztahují, ve své většině z ČSN 33 2000-4-41:2000 již vypuštěny. Z ČSN 33 2000-4-41 ed. 2:2007 se tak stává norma, zabývající se ochranou před úrazem elektrickým proudem pouze v elektrických instalacích. To je také původní určení kapitoly 41 celého souboru norem pro elektrické instalace, ať už tento soubor bereme na úrovni mezinárodní (soubor norem IEC 60364), evropské (HD 384, resp. HD 60364) nebo české národní (ČSN 33 2000). Proto dnes již vydaná ČSN 33 2000-4-41 ed.2:2007, tak jako její faktická předloha, tj. IEC 60364-4-41, navazuje více než předchozí vydání ČSN 33 2000-4-41:2000 na znění ostatních mezinárodní a evropských.

Z nové normy oproti jejím předchozím vydáním jsou, na základě zkušeností, vypuštěna ustanovení, která se bezprostředně netýkají elektrických instalací. Norma tedy již neobsahuje ustanovení o ochranné impedanci, zdroji s omezeným proudem, která jsou uvedena v ČSN EN 61140 ed. 2, ani v její normativní části nejsou uvedeny vysvětlující informace a požadavky k ochraně základní (tj. před dotykem živých částí) ani ustanovení, která se přímo provedení elektrických instalací netýkají, jako jsou požadavky na ochranu polohou. Tato ustanovení byla pro úplnost přesunuta do příloh normy, stejně jako opatření na ochranu nevodivým okolím, místním neuzemněným pospojováním a na elektrické oddělení napájející více než jeden spotřebič. Je to proto, že využití zařízení při uplatnění uvedených ochranných opatření již nově není ponecháno na komkoliv bez ohledu na jeho odbornou způsobilost nebo nezpůsobilost v zacházení s elektrickým zařízením, ale nově se při něm vyžaduje účast osoby znalé nebo alespoň poučené. Další opatření týkající se nebezpečí v elektrických instalacích vyplývající ze zavlečení nebezpečného napětí po ochranném vodiči při poruchách na jiných spotřebičích jsou předmětem jiných norem (ČSN 33 2000-442 a ČSN 33 3201).