Z hlediska požárního nebezpečí je třeba vycházet ze zákona o požární ochraně č. 133/1985 Sb., v platném znění. Za podstatné je možno označit členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí - § 4.

Podle míry požárního nebezpečí se provozované činnosti člení do kategorií:
a) bez zvýšeného požárního nebezpečí,
b) se zvýšeným požárním nebezpečím,
c) s vysokým požárním nebezpečím.

Za připomenutí stojí ustanovení § 5 odst. 1 písm. c), kde je povinnost pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby – dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností. Jde často o způsob instalace, dohled nebo dozor během provozu a systém údržby.

Mezi povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob (§6) patří zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebo výrobcem zařízení. Stanovit z hlediska požární bezpečnosti požadavky na odbornou kvalifikaci osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami zařízení, pokud to není stanoveno právním předpisem (např. vyhláška č. 50/1978 Sb.) a zabezpečit provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru, pouze osobami s příslušnou kvalifikací.

Na doplnění ustanovení § 17 odst. 3 b – fyzická osoba nesmí provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy.

Důležitou součástí v systému požární bezpečnosti staveb jsou prostupy. Větší objekty jsou děleny na požární úseky na základě zákona o požární ochraně. Požárně dělícími konstrukcemi prochází řada rozvodů a to včetně elektrických. Pokud nejsou prostupy řádně zabezpečeny dochází touto cestou k přenosu požáru do dalšího úseku a dělící konstrukce neplní svůj účel a stává se téměř zbytečnou. Zkoušky prostupů mají dva základní ukazatele. Jde o teplotu na odvrácené straně dělící konstrukce a zachování celistvosti a těsnosti prostupu, které z hlediska požární bezpečnosti staveb uvádí ČSN 73 0802 a 73 0804. Požadavky na zabezpečení prostupů u elektrických vedení vycházejí z ČSN 33 2000-5-52 v návaznosti na zákon č. 22/1997 Sb., v platném znění a příslušná nařízení vlády (např. nařízení vlády č.178/1997 Sb. ve znění novely č. 81/1999 Sb.).

Vyhláška o požární prevenci č. 246/2001 Sb., stanoví podmínky požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru. Pod pojmem průvodní dokumentace uvádí požadavky na podklady k výrobku nebo zařízení (§ 1 písm. k). Dále jsou ve vyhlášce v § 27 druhy dokumentace požární ochrany, kde je mimo jiné posouzení již zmíněného požárního nebezpečí. Vlastní posouzení požárního nebezpečí uvádí § 29.

Pokud jsou v objektech požárně bezpečnostní zařízení napojená na elektrické rozvody je třeba podle § 7 provádět kontrolu jejich provozuschopnosti. Jde o kontrolu před uvedením do provozu a kontrolu provozuschopnosti. Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se provádí nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůtu kratší.

Druhy požárně bezpečnostních zařízení se rozumí (§ 2 odst.4):
Elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, stabilní a polostabilní hasící zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasící systémy, zařízení pro odvod kouře a tepla, požární klapky, kouřotěsné dveře. Zařízení pro únik osob: požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražná zařízení, náhradní zdroje, zvyšování tlaku požární vody.

Požadavky na elektrická zařízení z hlediska ochrany před požárem, jejich provozní bezpečnost a návazně také spolehlivost jsou stanoveny normami. Soubor ČSN 33 2000, ve kterém je uvedena převážná část požadavků vychází ze vzájemného působení elektrického zařízení a vnějších vlivů. Vnější vlivy ve vztahu k zařízení řeší ČSN 33 2000-3 a ČSN 33 2000-4-482. Stavba elektrických zařízení se řídí ČSN 33 2000-5-51 a ČSN 33 2000-5-52. Jde však o řešení situace podle konkrétních, ale do jisté míry standardních poměrů, ve kterých se předpokládá provoz elektrického zařízení.
Pokud je třeba řešit ochranu před požárem, jedná se u nových zařízení a technologií o otázky zajištění provozuschopnosti některých komponentů a celků i za situací, které můžeme označit za havarijní nebo jinak nežádoucí.

Zmíněná řešení pro zachování provozuschopnosti jsou prováděna obvykle v náročnějších provozech, při zpracování cenných surovin nebo polotovarů nebo také z hlediska zachování ekologie a zamezení účinků škodlivých vlivů do okolí a dále v místech s předpokládaným větším počtem přítomných osob. Jakkoliv se jedná o řešení významná a žádaná, je třeba si uvědomit, že jejich realizace představuje zvýšené náklady. Přesto je možno obecně konstatovat, že všechna řešení zajišťující provozuschopnost zařízení v mimořádných podmínkách jsou potřebná, představují technický pokrok při snižování rizik.

Přednáška je v celé verzi součástí
"Sborníku přednášek LPE číslo 24",
 který lze objednat za cenu 220-Kč (naši čtenáři mají poštovné a balné zdarma).
Objednávku lze pohodlně vyřídit níže uvedeným formulářem.

JUDr. Zbyněk URBAN Odborný konzultant v oblasti elektrotechniky – Praha