Porovnání zkratových parametrů sítě, rozváděče a jistícího přístroje. Obecně lze říci, že pro každý jistící přístroj musíme použít nějaký rozváděč a naopak, rozváděče slouží pro montáž jistících přístrojů. Vedle dříve zmíněného porovnávání vypínacích schopností jističů, které souvisí s efektivní hodnotou zkratového proudu, je nutné provést kontrolu hodnot nárazovým zkratovým proudem I_km, který vyjadřuje špičkovou hodnotu první půlvlny zkratového proudu. Pokud budeme dost daleko od zdroje (například několik desítek metrů), nesymetrický překmit první půlvlny zkratového proudu se už prakticky neprojeví, a pak lze jednoduše počítat, že Ikm = I_k × √2 , což odpovídá poměru maximální a efektivní hodnoty proudu. Čím blíže ke zdroji budeme, tím narůstá i vliv stejnosměrné složky.

Nárazový zkratový proud se vypočítá podle vztahu:


Koeficient K je závislý zejména na výkonu zdroje a v nejčastějších případech nepřesáhne hodnotu 1,6. Pokud nahlédneme do normy pro rozváděče (ČSN EN 60439-1) a do normy pro výkonové jističe (ČSN EN 60947-2) uvidíme, že v obou normách se pracuje se stejnými předpoklady a tudíž můžeme srovnávat jednotlivé parametry mezi sebou. V případě rozváděčů se jedná o poměr hodnoty dynamického proudu Idyn a hodnoty jmenovitého krátkodobého výdržného proudu I_cw(1s), což odpovídá efektivní hodnotě ustáleného zkratového proudu protékajícího po určenou dobu.

V případě výkonových jističů se přitom jedná o poměr hodnot jmenovité zkratové zapínací schopnosti I_cm a jmenovité zkratové vypínací schopnosti I_cu. S narůstajícím výkonem zdroje se koeficient K postupně zvyšuje (při zkratových proudech nad 50kA se počítá až s koeficientem 2,2). Významnou roli v potlačení vlivu stejnosměrné složky zkratového proudu však hraje vzdálenost od zdroje (již několik metrů kabelu významně redukuje stejnosměrnou složku proudu). Pro rychlou orientaci tedy můžeme srovnávat parametry uvedené v tabulce.


K - přepočítávací součinitel závislý na výkonu zdroje (rozmezí je od 1,5 do 2,2)