Elektrika.cz, portál o silnoproudé elektrotechnice, elektroinstalace, vyhlášky, schémata zapojení.

FRAENKISCHE: Návod ...

Nepochybuji o tom, že o chráničkách kabelů uložených v zemi ví mnozí. Pokud ...

OPP#4 Musí ...

Musí revizní technik upozornit na absenci přepěťových ochran? Je ...
 
Oddíly
reklama
Bleskovky
25.05.2017 Měření a indikace doby cyklu výrobních linek. Zařízení slouží k indikaci výkonu výrobních linek, na základě impulzů z vhodného snímače (indukční, optický), případně signálu z linky, není tedy nutný žádný zásah do řídicího systému linky. Dle nastavení může indikovat dobu cyklu, počet kusů za daný časový interval nebo ...
24.05.2017 Bezpečnost blokových trafostanic - ČSN EN 62271-202. Bezpečnost trafostanic je vedle ekonomiky provozu jedním z nejdůležitějších kritérií. Historie distribučních sítí zná množství vážných i smrtelných úrazů a materiálních škod. S technologickým rozvojem stoupá spolehlivost zařízení a počet škod postupně klesá. Přesto je nutné ...
23.05.2017 Adresný systém elektrické požární signalizace. EBL512 G3 je analogová a adresná ústředna pro detekci požáru a elektrickou požární signalizaci pro budovy. Přední panel a velký displej činí obsluhu uživatelsky velmi přívětivou. Systém EBL512 G3 splňuje nejpřísnější požadavky kladené na detekci ohně a vyhlašování poplachu.
22.05.2017 V Brně vznikl nový studijní obor KYBERNETICKÁ BEZPEČNOST! Obor vzniká ve spolupráci s odborníky z praxe, budoucími zaměstnavateli v oblasti kybernetické bezpečnosti, kteří se rovněž budou podílet přímo na výuce. Absolventi oboru najdou uplatnění při zavádění a řízení kybernetické bezpečnosti v organizaci, na pozici bezpečnostního technika informačních technologií, technika datového centra, technika ...
19.05.2017 Vyhodnocovací jednotka pro optické vláknové senzory. Kompaktní jednotka pro měření, vyhodnocování a logování statických nebo pomalých dějů detekované optovláknovými FBG nebo FP senzory. Výhodou je možnost umístění vyhodnocovací jednotky až několik km od ...
18.05.2017 Nechybí vám u prodejního místa označení EET? Dle zákona č. 112/2016 o evidenci tržeb dle §25 musí být na každém místě, kde se uskutečňují evidované tržby, dostatečně viditelně a čitelně umístěno oznámení s přesně definovaným zněním. Proto vznikly čtyři verze tohoto oznámení, v plastu a samolepce vždy ve dvou velikostech. Toto oznámení je určenou pouze pro běžný režim EET, pokud byste požadovali text pro ...
Vybrané zdarma funkce
Které tři funkce nových videopořadů chcete zdarma?
Celý záznam
Sestřih záznamu
Stopáž záznamu
Audioverze záznamu
Textový přepis záznamu
Souvislosti záznamu
Diskutovat k záznamu
Výsledky budou zveřejněny později

[ Výsledky | Hlasování ]
Hlasů : 564
Bazar
Nabídka, prodám ....
Nabídka, prodám ....
Nabídka, prodám ....
Nabídka, prodám ....
Nabídka, prodám ....
Nabídka, prodám ....
Osobní nástroje
FUTURE okénko - V nejbližších dnech se zde dočtete ...
  • Ze stavby jednotky petrochemického průmyslu na jihu Iráku ... Stát ve kterém se stále bojuje potřebuje rekonstrukci infrastruktury. Stačí několik pohledů a asi není potřeba se moc rozepisovat. Pomoc přichází z různých oblastí světa a i Češi se ...
  • Jak moc je reálný nárůst produktivity práce o 32%? K jaké časové úsečce a k jakému konkrétnímu výkonu se tato % vztahují? V tomto díle jsme se ptali jak toto tvrzení asi vzniklo a kdy může být pravdivé. Pokud to shrnu, pak se dá procentuální růst ...

EH# Po stopách ranžírovacího ježku ke KRONE pásku


Document Actions
EH# Po stopách ranžírovacího ježku ke KRONE pásku
Víte, co je to KRONE pásek? Kde se vzal? A co bylo jeho předchůdcem? Podívejte se na krátký příběh jeho předchůdce ranžírovacího ježku. Abychom lépe pochopili funkci KRONE pásku, podívejme se zpět jak se v nedávné minulosti ukončovaly telekomunikační kabely. Pokud někdo namítne, že jde o nepodstatnou část telekomunikačního rozvodu, pak vězte, že servisující linkový mechanik to vidí obráceně. Co tedy nahradilo tyto ranžírovací, respektive letovací špičky?
Miroslav Minařík, ze dne: 17.05.2017
reklama


Příběh ranžírovacího ježku a KRONE pásku pro mě začal v roce 1986. Nevěřil jsem, že po více než dvaceti letech bude tento pojem ještě někomu neznámý. Proto jsem se rozhodl popsat technologii podrobněji. Pokud se zaměříme na úzké spektrum elektrotechniky, pak musíme dříve či později uznat, že jde o základní fragment oboru. Už heslo spojařů "bez spojení není velení" vypovídá o důležitosti samo.

Byť jsem silnoproudař, před revolucí jsem strávil kus života jako spojař mezi ježky a fantomy (1987). Tedy přesně řečeno v rebešovickém bunkru PVOS jako divizní "mechanik KOPA". Tehdejší doba používala morseovku a dálnopis, ale současně se u nás v protějších dveřích ALMAZu (AVS automatizovaný systém velení) už objevilo i první ZX Spectrum s magnetopáskovou pamětí magnetogonu B116. Tehdy bylo naším úkolem udržet velitelské linky asi dvě minuty než nás zasáhla raketa obávaných imperialistů.

V té době asi nikdo netušil, jakých změn se v oblasti telekomunikací dočkáme. A tak dnes máme nač zavzpomínat. I když v oblasti silnoproudu je také hodně změn, majoritu přisuzuji spíše slaboproudu. Stručně bych to popsal tak, že se setřela kdysi pevně stanovená hranice mezi slabo a silnoproudařem. MaR se nenápadně prolnula do instalační elektrotechniky.

Telekomunikační vedení bylo podobné dnešnímu SYKFY a JYSTY. Telekomunikační kabely byly různých provedení (TCEKY, TCEKE, ...). Podrobnosti do tohoto příběhu však nepatří. Důležité je nyní pro nás způsob zakončování vodičů o průměru 0,5, či 0,8mm. Tehdy jsem registroval tři způsoby. Letováním, šroubováním nebo ranžírováním (ovíjením). Vlastně od ranžírování se říkalo telekomunikačním vodičům ranžíry. Ale to bylo pouze nářečí.

Pro větší náhled kliknout!

Vzpomínám si, že na KROZe byla po mé levé ruce stěna "ježků", na kterých končila různá kabelová vedení a ranžíry se propojily s jinými zařízeními. My jsme byli linkoví mechanici. To bylo sice více odbornosti, ovšem daleko větší legrace. O tehdejší legraci ovšem na jiném fóru. Propojovací ježek byl v mnoha provedeních. Správně připevnit vodič na jeho špičku nebyl tak velký problém. Po několika měsících praxe jsme to považovali za podobně složité jako zavázání tkaniček u kanad. Do Rebešovického bunkru vedly pouze dva dálkové kabely a počet hlídaných linek bylo cca 100. Ranžírování nebylo na pořadu každého dne. Operativní rozpojování nebo přepojování linky se odehrávalo pomocí kolíků a šňůr na panelu KROZu. Tím jsme ušetřili hodně času při hledání poruch a dočasných přepojení linek na náhradní.


Pět let po opuštění vojenské služby jsem se ocitl ve (dříve nepřátelském) Frankfurtu nad Mohanem, kde jsem telefonní vedení připojoval do zářezové technologie KRONE (1992). Ale to jsem se pohyboval již zpět v silnoproudé instalační elektrotechnice a ranžírování mi následně zmizelo z obzoru zcela. Během té doby se zářezová technologie KRONE označovaná za LSA plus rozšířila patrně všude, kde se spojovaly telekomunikační průměry vodičů. Svou roli si zahrála určitě také společně s UTP kabely, které přišly v počítačových sítích až po analogových koaxiálech.

KRONE revoluční asi jako WAGO
alespoň tak to vnímám. Protože technologie KRONE byla označovaná jako LSA Plus. To je zkratka řešení

Lötfrei
bez pájení 
Schraubfrei  
bezšroubové
aBisolierfrei 
bez odstraňování izolace

 
Preiswert  nízkonákladové
Leicht zu handhaben  
snadné použití
Universell anwendbar
universální využití
Sicher und schnell
bezpečné a rychlé


V naší silnoproudé instalační branži bylo podobně revoluční právě WAGO. A také stejně jako WAGO, tak i KRONE, respektive LSA Plus má své "pochybovače". Ale ti byli u vzniku každé nové technologie a následně se rozplynuli svou pravidelnou přirozeností.


LSA Plus i v silnoproudu!
To mne opravdu překvapilo. Zářezová technika ve vodičích, resp. průřezech instalačních vedení se mi nezdála pravděpodobná, ovšem když přišel Phoenix Contact se systémem QPD, ten pro rychlé bezšroubové spojení nevyužil nic jiného než princip LSA Plus, jen ve větším měřítku.

I já mám doma svůj KRONE pásek!

Aniž bych nad tím hluboce přemýšlel, použili jsme je (2003) na propojení KNX sběrnice (JYSTY 2x2x0,8) v rozvaděčích.

Mezitím co se LSA Plus objevilo v silnoproudu, bezšroubová spojení se vylepšila o princip Push-In od Phoenix Contact. Což je ještě rychlejší připojení a odpojení vodičů než doposud.

Když nad tím přemýšlím, mizí mi nějak šroubové, svařované či pájené spoje. Nebo ještě jinak. Jako by se spolu s trvanlivostí technických norem vytratila i potřeba nekonečné trvanlivosti. S neustálým vývojem technologií se totiž zmenšuje i počet technických zařízení, u kterých nikomu nevadí, že jsou technicky zastaralá.

Značka Krone vznikla v Berlíně v 70. letech německou telekomunikační společností The Krone Group. V roce 2004 společnost Krone získala ADC Telecommunications, americká společnost. ADC byl později získán společností Tyco Electronics v roce 2010.


VIDEOREPORTÁŽ

Víte, co je to KRONE pásek? Kde se vzal? A co bylo jeho předchůdcem? Podívejte se na krátký příběh jeho předchůdce ranžírovacího ježka. Na kameru nám odpověděli: Ján Tereštík - telekomunikační mechanik, pamětník, Miloš Dvořáček - telekomunikační elektromontáže, Vladimír Šimíček - ředitel telekomunikačního učiliště Brno Čichnova, Přemysl Brož - produktový specialista Phoenix Contact.



Textový přepis videoreportáže:
MM: Abychom lépe pochopili funkci KRONE pásku, podívejme se zpět, jak se v nedávné minulosti ukončovaly telekomunikační kabely. Zeptali jsme se dlouholetého specialisty v telekomunikacích Jána Tereštíka.
Ján Tereštík: Vedení přivedlo kabely a pomocí kabelových hlav se to ukončilo. V kabelových místnostech rozvoden se to táhlo už na stojany, kde byly umístěné ježky. Ty byly 2 nebo 3 špičkové. Potom z ježků ranžovacími dráty se to tahalo na jednotlivé stojany.

MM: Pokud je řeč o vyvazování a ranžírování, pak takové vodiče nekončily ve svorkovnicích.
Ján Tereštík: Používali se ježky tzv. špička/šroubek. Na jednu stranu byl přivedený drát a uchytával se pod šroubek. A druhá strana kontaktu byla vlastně špička, na které se namotával ranžžírovací drát a vedení šlo do dalších stojanů.

MM: A jak na ukončování datových kabelů vzpomíná Miloslav Dvořáček, který se profesně těmito rozvody zabývá celý svůj produktivní život?
Miloslav Dvořáček: Ukončovaly to kabelové hlavy, které byly mohutné, byly to šroubové spoje, takže kladly nápor na prostor a byla tam složitá montáž. Ta zabrala hodně času. Kdyby se to muselo vyvazovat, muselo se to zapojovat pod šroubky.

MM: Podívejme se jak toto zařízení popisuje Vladimír Šimíček, ředitel střední školy telekomunikací.
Vladimír Šimíček:
Já držím v ruce rozvodný pásek, který se používá na telefonních automatických ústřednách a mezi rozvody. Mělo to stranu příchozí a odchozí. Je to na 3 vodiče, na A drát, B drát, C drát. Na jedné straně, když se pozorně podíváte, jsou taková zaoblení konce jednotlivých pájecích špiček. Na druhé straně je takové ostré. Tam, kde je zaoblení, je vázán kabel a napájen A drát, B drát, C drát a na druhé straně se navinul ranžír, když bylo potřeba i zapájel, a pak to spojení pokračovalo dál.

MM: Sám jako spojař na základní vojenské službě jsem vyranžíroval hodně ježků, ale nikdy jsem nepřišel na to, zda je správné špičku pouze ovinout nebo i následně zaletovat.
Ján Tereštík:
My jsme se učili, že se to má namotat a zaletovat. Většinou se to tak dělalo v ústřednách, co byly třeba státní, podnikové apod. Že se to namotalo a zaletovalo. Ovšem to byly spoje, o kterých se předpokládalo, že se s tím už nebude hýbat. Něco jiného bylo potom, když jsme byli na vojně. Tam se to většinou jen namotalo, potáhlo se to a  tahem se utrhlo. Nedovedu posoudit, jestli to nebylo po technologické stránce špatně, ale fungovalo to a tím, že ten drát byl dokonale našponovaný a byl 2x-3x omotaný kolem špičky, tak spoje byly většinou kvalitní a neletovalo se to.

MM: Tady bych potvrdil slova spojařské legendy. Na bunkru jsme často potřebovali vedení operativně změnit a tak letování špiček přicházelo u neměnných páteřních vedení. A jaký je civilní pohled na letování?
Vladimír Šimíček:
Letování je bezesporu dobrý spoj, tzv. studený spoj, vynikal těmi nejlepšími kolektami, jak pevnostně, tak i elektricky. Ale je náročný pájený pájkou. Poměrně drahým kovem. Vynaložíme na to energii pájedlem. Pájené spoje jsou drahé.

MM: V Armádě byla však situace odlišná. Spoje se často budovaly operativně, tedy rychle s dočasnou trvanlivostí.
Vladimír Šimíček:
Tzv. ovíjený spoj, využívá toho, že montér drátek navíjí přes čtyřhranu pásku, tzv. nahazovacího pásku a je tam zářezový spoj. Spoj je minimálně ve 4 bodech, a tím, že je to namotané v závitu, spoj je dobrý. Všechny tyto spoje samozřejmě v délce času se tím, že se zařízení chvěje, vzniká oxidace, tak parametr, přechodový odpor určitě narůstá. Ale ovíjený spoj taky zespojuje. Pájený, zářezový spoj a ovíjený spoj. Pak je čtvrtý spoj, o kterém jste hovořil a to je pod šroubek.

MM: Opět potvrdím, že polovina ježků byla pouze ovíjená, nikoliv letovaná. A podle zručnosti takový spoj vydržel opravdu dlouho.
Ján Tereštík:
Ježky byly různého provedení, nejenom dvoupólové, třeba byly trojpólové, nebo dokonce šestipólové.

Vladimír Šimíček: Tady máte druhý typ pásku, který je mnohopárový, kdyby to bylo párové, tak je to tady v jedné řadě jsou tři páry. Tento je kratší, jistě je také z nějakého rozvaděče na telefonní ústředně. Myslím rozvaděče, které se používaly ve sdělovací technice.

MM: Pokud někdo namítne, že jde o nepodstatnou část telekomunikačního rozvodu, pak vězte, že servisující linkový mechanik to vidí obráceně.
Ján Tereštík:
Ty ježky byly rozpojovací ježky, do kterých se dalo pomocí vidliček napojit pomocí šňůry. Myslím, že se to používalo dokonce i v kasárnách. Do rozpojovacího ježku se dal pomocí vidličky připojit nějaký přístroj nebo propojit různé obvody, některé obvody vyřadit, jenom tou zásuvku a spojovací šňůrou.

MM: A tento typ ježku byl pro spojaře opravdu klíčový. Pomocí následující logiky se linka nejen servisovala, ale vytvářelo se bezpočet různých kombinací spojení.
Vladimír Šimíček:
Tento pásek, který se také používá na rozvodech, ale umožňoval přes tento systém zaizolovat to vedení, tedy zrušit ho. Bohužel nemáme rozpojovací člen, který by do toho vsunul a rozpojil příchod ze strany odchozí. A nebo se do toho připojit speciální měřicí vidlici, přístroj. A měřil se stav na vedení. Na straně odchozí nebo příchozí. Takže jsme skutečně mohli měřit jeden směr, druhý směr. A také se zjišťovali poruchy na vedení zkraty, smyčky, svody.

MM: V telekomunikačním muzeu dnes najdeme dálnopis, polní telefon, vyzvaněč, krokový volič, rotační číselnici a s největší pravděpodobností i takový ježek.
Ján Tereštík:
Z dnešního hlediska je to spíše technika pro zasmání, už je to dávno, ale tenkrát to splňovalo veškeré požadavky. Ty ježky byly kvalitní a rozpojovací kontakty byly také. Ty nesměly vnášet žádné přechodové odpory. Po technické stránce na tu dobu si myslím, že to bylo výborná věc.

MM: Co tedy nahradilo tyto ranžírovací, respektive letovací špičky?
Vladimír Šimíček:
Dneska se používají pásky v daleko menších velikostech s větší kapacitou a je odstraněno pájení. Pájení je nadbytečná práce, dneska se na to používají nástroje a zářezovým spojem se zasune vodič do vidlice, zařízne se do materiálu vodiče a je trvale v pnutí bylo dosaženo malý přechodový odpor a odstranilo se pájení. Je to tzv. Krone pásek, podle výrobců dostávaly pásky názvy. Je to také rozvodný pásek, rozpojovací pásek.

MM: Jak popisuje použití zářezového pásku dlouholetý praktik?
Miloslav Dvořáček:
Krone pásek je jednoduchý kabel se odblankuje, jednotlivé páry se nasadí do krone pásku a nástrojem se to zařízne. Na jedno stisknutí byl zapojený a ukončený.

MM: Žádné ovíjení, pájení nebo šroubování …
Vladimír Šimíček:
Vodiče se tím nástrojem narážejí. Je tam efektivita a dobrý spoj.

MM: Kdo dnes pracuje s vodiči do průměru 1mm, tak bude asi mluvit hodně podobně.
Miloslav Dvořáček:
Krone pásek používám 20 let v oblasti slaboproudu. Příklad, ukončení kabelů pro telefony. Zapojování telefonních kabelů je to většinou s nasazením ústředen a pokud se instalovaly nové, tak to vždycky bylo pole, kde se ukončovaly mnohožilové kabely SYKFY, po kterých se posílaly telefonní linky.

MM: Proč vlastně zastarala technologie spojování?
Vladimír Šimíček:
Dneska se hledá univerzálnost, rychlost a jednoduchost. Takže dneska upřednostňují konektory, zářezové spoje.. Šroubky jsou použité tam, kde jsou nezbytně nutné, ale nedominují. Je to spíše ta poslední možnost připojit vodič pod šroubek.

MM: A je dnes tedy zářezová technologie monopolní řešení?
Miloslav Dvořáček:
Myslím, že se nepoužívá nic jiného. Protože zářezová technika je pořád aktuální.

MM: Ovšem vývoj jde dál a na trhu se objevují další alternativy. Všimněte si, že tato varianta u některých zařízení generačně zcela přeskočila zářezovou techniku!
Přemysl Brož:
Co se týče těchto ranžírových svorkovnic, tak je to u nás novinka. Je v Push-In technologii, protože tato technologie jde stále dopředu. Byla to prakticky náhrada klasických ježků, které se používají dodnes v elektrárnách. Technologii ovíjeného spoje, popřípadě pájeného v dnešní době nikdo nevyrábí, nesetkáváme se s takovými výrobci. Proto tu máme jako náhradu ranžírové pole, ranžírové svorkovnice. Buď jsou klasicky patrové, řadovky, nebo jsou stohovatelné a můžete si ji poskládat podle svých představ.

MM: I když je tato ranžírovací svorkovnice určená do jiného segmentu telekomunikačního průmyslu, je použitelná i pro všechny zmiňované prostředí.
Přemysl Brož: Můžete to použít jak na signály do energetiky, tak i do telekomunikace, kde těch signálů je docela hodně a je tam omezený prostor, kdy to můžete připojit.

MM: To byl rychlý příběh ranžírovacího ježku, který kdyby si uměl pamatovat to, co na jeho špičkách proběhlo za hovory, tak by určitě měl i co vyprávět!


Nahazovací (letovací) špičky ve tvaru ježku dnes nalezneme možná v historických rozvodech a v muzeu. KRONE pásky jsou všude kolem nás a dají se pořídit v každém velkoobchodu. Ranžírovací svorkovnice jsou nyní novinkou a ty prozatím hledejte u Phoenix Contact.


POKUD PRACUJETE V OBORU,
máte možnost si zažádat o bezplatné zaslání
katalogu ranžírovacích svorkovnic PHOENIX CONTACT

NÍŽE UVEDENÝM FORMULÁŘEM!



 
 

 

 
 

Diskutující k tomuto článku

  ... a další (počet diskutujících: 7)
TEXT Z OBLASTÍ



FIREMNÍ TIPY
Rittal na největším elektrotechnickém veletrhu v Brně představil avízovanou novinku pro osvětlení rozvaděčů. Systémové LED svítidlo nám v článku rychle a názorně představuje Leoš Blažek. O svítidle víme, že osvětlí to podstatné, montáž je rychlá a bez potřeby zvláštního nářadí. Pokud jste na veletrhu nebyli, poslechněte si jeho představení nebo si dohledejte bližší parametry právě v tomto článku!
Bude Průmysl 4.0 natolik flexibilní, že vymaže natrvalo výraz "Made in"? Podle všech informací se bude výroba dynamicky přesouvat z místa na místo, a to vše bez nějakého přemýšlení a dlouhého rozhodování člověka. Nevěříte? Poslechněte si prognózy odborníků právě v tomto díle! Pokud budete poslouchat pozorně, pravděpodobně vám naběhne husí kůže. Jak v takovém prostředí bude vypadat váš stávající byznys?
Není vám jasné, proč se bavíme o ohřívání, když jde o zapojení vodičů do řadových svorek? Jde samozřejmě o úsporu času. A z pohledu elektromontéra také o pozornost. Push-in jednoznačně přivítají všichni, kteří pracují s elektrickým zařízením prakticky v terénu. Tato technologie má dnes mnoho zajímavých referencí, ale na prezentační výstavě není času na vyprávění příběhů. Malý demonstrativní kufřík jasně ukázal jak jednoduchá je pracnost versus čas zapojení vodičů ...
Jediný tester s funkcí předběžné zkoušky izolace (Pretest)! Standardně umí měřit napájecí napětí (skutečnou efektivní hodnotu) a frekvenci, izolační odpor, spojitost obvodu, impedance smyčky a očekávaný zkratový proud, proudový chránič RCD (vypínací čas a vypínací proud), zemní odpor a kontrolu sledu fází. Odhaduje se, že při použití režimu automatického testu se zkracuje čas měření až o 40%! Tester spustí další test, jakmile zjistí síťové napětí ...
DALŠÍ FIREMNÍ ODKAZY
V současné době platí povinnost nechat certifikovat každý rozvaděč, ať už se jedná o malou rozvodnici s jedním modulem nebo velký průmyslový rozvaděč. Neustálým bodem diskuzí mezi odbornou veřejností je pak spor o této povinnosti u malých domovních rozvaděčů, které se prakticky skládají z již certifikovaných komponentů. Přeptali jsme se tedy přímo konkrétních řemeslníků, jaký je jejich názor ...
Skříně, rozvodnice, rozvaděče ... nedílná součást elektroinstalace. Rittal jako jeden z lídrů v tomto spektru našeho oboru má co nabídnout. Zde se krátce díváme do malého přehledového sešitu malých skříní ...
Jak má vypadat správně provedený skrytý svod podle ČSN 34 1390- Předpisy pro ochranu před bleskem? Mohlo by se zdát, že správné provedení jímací soustavy a svodů podle dnes již neplatné normy je mrtvé téma, ale hromosvody provedené podle této normy z roku 1969 nás ještě mnoho let budou doprovázet a bude docházet k jejich opravám a opakovaným revizím podle ČSN 33 1500.
Tajemství rychlé práce i tak zručného elektrikáře. Zručnost není pouze otázkou hbitých prstů, ale také dostatečných vědomostí, co a kdy použít za nástroj. Například odizolovací nářadí Quickstrip, nářadí k upevnění krycích dutinek pro laněné vodiče ...
Terminolog
Týdenní přehled
Přihlašte si pravidelné zasílání týdenního přehledu
Vyhledávání
Hledaný text zadávejte prosím s diakritikou



Panacek
reklama
Tiráž

Neomezený náklad pro česky a slovensky hovořící elektrotechnickou inteligenci.

ISSN 1212-9933