Po přečtení některých příspěvků v diskuzi jsem si musel udělal čas na odpověď. Nedomnívám se, že v případě odborného serveru bychom měli psát jako pro hloupé. Předpokládá se jakési odborné povědomí..... ovšem určitě je dobré se na zapojení chrániče podívat zblízka.

Čtenář v diskuzi píše, že to musí být pouze soustava TNS nebo TN-C-S.
Když v dané zásuvce aplikujete proudový chránič, prakticky rozdělíte PEN, tak už onu soustavu v celém objektu přejmenujete?
Síť bude stále např. TN-C, jen v konkrétní místnosti, kde PEN rozdělíte tímto chráničem pak můžete označit síť za TN-C-S. Jenže.... jak je to s přizemněním v místě rozdělení vodiče PEN?

Pokud se máme zabývat katastrofickými scénáři, pak se můžeme v některém článku podívat jak se dá špatně chránič zapojit.
Nyní tedy si představme rodinný dům s instalací starou dvacet let, nulováním, v mědi.... Jednu místnost přestavíte na  prostor, kde je nutné použít doplňkovou ochranu chráničem. Pokud tedy objevíme zásuvku, která byla v obvodu jako první, do té umístíme uvedený chránič. Další zásuvky, které bychom chtěli chránit tímto proudovým chráničem musíme ovšem instalovat znovu a to s třemi vodiči. Tedy v celém domě bude soustava TN-C a pouze v té konkrétní místnosti s chráničem v zásuvce dojde k rozdělení PEN vodiče. K dalším zásuvkám tedy už musí jít tři vodiče.

...obrázek Ing. Petr Doležal

Osobní názor revizního technika Milana Bureše
Přečetl jsem si článek k instalaci zásuvky se zabudovaným proudovým chráničem, jehož citlivost je 30mA. Položil jsem si otázku, zda je vše v pořádku podle platných ČSN a zda jej lze do instalace zapojit bez jakýchkoli dalších opatření, zejména v síti TN-C, tedy tam, kde k zásuvce jsou přivedeny pouze dva vodiče, přičemž jeden je fázový a druhý je ochranný -PEN-.

K tomu tedy dodávám:
- podle ČSN 33 2000-3 (str.č.46) je uvedeno schéma zapojení, kde při přechodu ze sítě TN-C na sít TN-S musí být toto místo rozdělení na vodič PE a N prizemněno. Při instalaci proudového chrániče ve starší instalaci, (podle ČSN 34 1010) kde nebylo požadováno hlavní pospojování se jeví použití této zásuvky se zabudovaným proudovým chráničem jako nedostatečně technicky zajištěné a to i když na kolík zásuvky bude přiveden ochranný vodic napojený na vodic PEN před proudovým chráničem a vodič PEN bude v neznámém a oddáleném místě přizemněn.

- proč toto mohu tvrdit je zřejmé právě z toho, že vodič PEN v místě jeho rozdělení na vodic PE a N není přizemněn a tedy při přerušení vodiče PEN nastane stejná situace jako by zásuvka nebyla chráněna proudovým chráničem. Tedy právě u připojených el. spotřebičů třídy I. se po přerušení vodiče dostane napětí na kostru spotřebiče. K vypnutí při zapojeném proudovém chrániči by asi přesto došlo (nutno ale počítat s nespolehlivostí výrobku, což uvádí výrobce), ale přes tělo osoby, která zařízení drží v rukou nebo se zařízení dotkne. Původní ustanovení změny a) k ČSN 34 1010 bylo normou ČSN 33 2000-4-41 zrušeno a jak je uvedeno v čl.413.1.1.2 ČSN 33 2000-4-41 musí být neživé části el. zařízení připojeny k ochrannému obvodu. Teprve pak při poruše by došlo k samočinnému odpojení zařízení od zdroje. Tedy k instalované zásuvce s proudovým chráničem by se musel přivést ochranný vodič.

- dále je zapotřebí se zmínit o průřezu ochranného vodice PEN, který podle ZMĚNY Z1 z listopadu 2002 musí být alespoň při použití vodiče Cu 6mm² (dříve 10mm²) a při použití vodiče Al 10mm² (dříve 16mm²). V obvodech, kde bude navrhovaný proudový chránič použit jsou však vodiče 1,5 - 2,5mm² Cu nebo 2,5 - 4mm² Al.

- jako samostatný problém vidím zapojení této zásuvky "mimo zónu hlavního pospojování" tedy tam, kde je předepsán přechod ze sítě TN na sít TT. Zde jednoznačné aby přechod musel být proveden na samostatné uzemnění, kde zemnič by navíc musel být umístěn mimo zónu působení uzemnění ochranného systému vnitřních ochranných vodičů, kde pro prostory normální a nebezpečné je dovoleno trvalé dotykové napětí 50V střídavé, ale pro venkovní prostory a zásuvky do 20A a zejména pro el. ruční nářadí je dovoleno střídavé napětí 25V.

Chránit tímto proudovým chráničem neživé části rozvodu u koncových vývodu bez jejich zajištění uzemněným vodičem PEN je z pohledu platných ČSN s nimi zcela v rozporu a mohla by tato situace spíše jak vyřešit, tak zkomplikovat bezpečnost při používání tohoto vývodu.

Pochopitelně při propojení vodiče PEN na uzemnění se situace mění a takto zapojený vývod by byl zcela bezpečný.

Milan Bureš m.bures@elektrotechnika.cz

Později jsem objevil v katalogu vypínačů Elso tato schémátka....

Co na to říkáte vy?