Elektrika.cz - elektrotechnické zpravodajství
Tisknete článek: OPP#29 Jak správně uzemnit přepěťovou ochranu? (klik pro návrat)
Stránka byla vytvořena: 13.02.2018
Všechna práva vyhrazena (c)1998-2018 Elektrika.cz
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materálu není povoleno bez předchozího písemného (e-mailového) svolení redakce portálu Elektrika.cz.

OPP#29 Jak správně uzemnit přepěťovou ochranu?


OPP#29 Jak správně uzemnit přepěťovou ochranu?
Jak správně uzemnit bleskojistku/přepěťovou ochranu? Jaké chyby se mohou udělat? Je vždy instalovaný průřez vyhovující? Lze použít k uzemnění různých vodičů? Proč myslet na indukci i v tomto případě? Specialisté v oboru problematiku přiblížili ... "Připojovací vodiče musí mít určitou konkrétní délku a současně musí mít například v rámci rozvaděče správný průřez. Ten je v kombinaci s maximální délkou dostatečný na to, aby napětí naindukované na přívodních vodičích nepřekročilo hodnotu impulsního výdržného napětí a neohrozilo tak chráněná zařízení ...".
Redakce portálu Elektrika.cz, ze dne: 13.02.2018



Tuto problematiku opět objasnili odborníci v této oblasti. Každý ze svého úhlu pohledu .

Rychlý sestřih odpovědí všech odborníků můžete zhlédnout v tomto videoklipu.






Kompletní výpovědi sledujte zde:

David Komrska, SALTEK
Ochrany před přepětím jsou součástí systému pospojování, musí se dodržet minimální doporučený průřez pro svodové proudy, které se v tom místě můžou vyskytnout a co je důležité, aby ochrana byla vůbec funkční, tak ochranný vodič od ochrany před přepětím musí mít společný pro chráněné zařízení/instalaci. A to je věc, kde se dělá nejvíc chyb. Dokonce na konferenci ochrany před bleskem byl krásný referát, kdy předvedli nepochopení správné instalace, ukazovali, jak je nefunkční typ 3, a bylo to, že každou ochranu jednotlivě zemnili zvlášť, takže typ 3 připojili na hromosvod a impulz šel opačným směrem než jak je to myšleno, paprskovitě, od typu 1, 2, až typ 3. To je důvod, proč od každé ochrany musím mít společný ochranný vodič pro následující stupeň v instalaci pro přímo to zařízení a to je největší chyba, co se kdy dělá, pak ochrana není funkční. (Související katalog SALTEK)



Další odborníci:
Jiří Burant, OBO BETTERMANN
Jan Hájek, DEHN + SÖHNE
Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT
David Černoch, VODAFONE ČR

 



Jiří Burant, OBO BETTERMANN
Pokud se týká uzemňování svodičů a to je celkem lhostejné, jestli v silových nebo ve slaboproudých rozvodech, tak tam je potřeba dodržet několik zásad, jednak uzemňovací přívod vždy co nejkratší, pak samozřejmě normy stanoví, to se týká silových sítí, určité minimální průřezy ochranných svodičů, které musí být dodrženy. Pak je tu ještě problematika EMC, uzemňovací vodič by neměl být veden společně s ostatními slaboproudými rozvody, protože indukce funguje vždy a všude. (Související katalog OBO BETTERMANN)



Další odborníci:
David Komrska, SALTEK
Jan Hájek, DEHN + SÖHNE
Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT
David Černoch, VODAFONE ČR




Jan Hájek, DEHN + SÖHNE
Každý svodič bleskových proudů nebo svodič přepětí pro svojí správnou funkci potřebuje kvalitní uzemnění. Nejčastější chyba spočívá v tom, že vodiče, kterými se připojuje svodič přepětí na uzemnění mají větší délku, než je možné. Souhrn délek by neměl překročit půl metru a z tohoto důvodu je vždy důležité třeba u rozsáhlého rozvaděče udělat pod svodičem přepětí, svodičem bleskového proudu, malou ekvipotenciální svorkovnici, kde vyrovnám potenciál mezi PEN vodičem a kostrou rozvaděče. (Související katalog DEHN + SÖHNE)



Další odborníci:
David Komrska, SALTEK
Jiří Burant, OBO BETTERMANN
Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT
David Černoch, VODAFONE ČR



Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT
Co se týká zemění nebo obecně připojení přepěťových ochran, tak to je jedna z nejdůležitějších věcí na přepěťových ochranách. Můžete mít kvalitní přepěťovku, když jí špatně zapojíte, ztratí smysl. Co se týká zemnění, obecně svody k přepěťové ochraně jsou co nejkratší a je to z důvodu indukce vedení, kdy při rychlých dějích mi úbytek napětí nevzniká Ohmovým zákonem, samozřejmě vzniká, ale je podstatně menší než daný tok indukcí a na každém metru kabelu se mi může indukovat 1 kV, v případě průchodu rychlé bleskové vlny. Takže co nejkratší vodiče. Vodiče co nejlépe provedené, připojovat předepsanými průřezy, každý výrobce uvádí pro dané předjištění daný průřez. Často se setkávám s tím, že svorkovnice přípojnice PE je někde dál od toho. Ptají se mě zákazníci co dělat, když nejsem schopen dodržet krátkou vzdálenost, nebo půl metru co mi předepisuje norma. Tak tady je dobré si udělat 2 svody z přepěťové ochrany. Co se týká PE, který jde přímo na svorkovnici, kterou zajistím co nejlepší spojení, ale je delší a pak kratší třeba na krabici rozvaděče jde udělat krátký svod, který je třeba 10cm. Tím já zase dodržím impedanční složku, takže i třeba výrobci, když se podíváte na typ jedna, mají 2 svorky na připojení PE. Nejenom jednu, ale dvě. Obzvlášť co se týká typu jedna, tam je to nejdůležitější, tam já svádím největší energii. U typu 2 to tak kritické není jako pro typ 1 a co se týká samotného vedení, nedělat smyčky, tím si dodáváte další indukci. Nedělat smyčky do plochy, to znamená nevést živé vodiče ve velké smyčce z PE. Nedělat křížení vodičů, podélné vedení vodičů. Co z toho vyplyne? Nejjednodušší je to nainstalovat hned na přívod, protože tam jsou vodiče nejkratší a můžu si s nimi dělat co chci. V momentě, kdy přepěťovou ochranu mám na jiné straně rozvaděče než je přívod, tak už mám problém. Často se to stává v dodatečné montáži, takže tam se snažím respektovat pravidla, jak mi to samotná instalace dovolí, co se týká u nových návrhů, dávat přepěťovky hned na začátek. (Související katalog PHOENIX CONTACT)



Další odborníci:
David Komrska, SALTEK
Jiří Burant, OBO BETTERMANN
Jan Hájek, DEHN + SÖHNE
David Černoch, VODAFONE ČR




David Černoch, VODAFONE ČR
Bleskojistka, nebo obecně přepěťová ochrana, by se měla uzemňovat co nejkratší cestou do země mimo ostatní instalace. Tzn., nemůže jít v souběhu zelenožlutý drát, kterým přenáším bleskový proud nebo přepětí, tak, aby mi to nepřeskočilo zase zpátky do instalace. V případě bleskojistek počítám s tím, že to bude někde větší ochrana vně objektu apod. zase mělo by to jít samostatným zelenožlutým drátem, popř. FeZN, mědí, jakýmkoliv jiným způsobem co nejkratší cestou do země a úplně mimo všechny systémy.



Další odborníci:
David Komrska, SALTEK
Jiří Burant, OBO BETTERMANN
Jan Hájek, DEHN + SÖHNE
Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT






Znáte ze své praxe nějaký typický příklad nepochopení/ neznalost této problematiky?
Podělte se s vašimi zkušenostmi v níže uvedené diskusi!

TEXT Z OBLASTÍ

Konec tisknuté stránky z portálu Elektrika.cz.