Tisknete článek: OPP#12 Umístit SPD2 před nebo za proudový chránič? (klik pro návrat)
Stránka byla vytvořena: 20.06.2017
Všechna práva vyhrazena (c)1998-2024 Elektrika.cz
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materálu není povoleno bez předchozího písemného (e-mailového) svolení redakce portálu Elektrika.cz.
OPP#12 Umístit SPD2 před nebo za proudový chránič?
Kam patří druhý stupeň přepěťové ochrany? Před nebo za proudový chránič? Jak bude reagovat přepěťová ochrana a jak chránič? Jsou objekty, kde je navržen kombinovaný stupeň T1+T2, ale existují rozsáhlé objekty s podružnými rozvaděči. Jak se na tuto poměrně častou problematiku dívají čeští odborníci, sledujte v tomto dílu technologického videoseriálu #OPP ...
Tým portálu Elektrika,
ze dne:
20.06.2017
Rychlý sestřih odpovědí všech odborníků můžete zhlédnout v tomto videoklipu.
Kompletní výpovědi sledujte zde:
Tomáš Drahoňovský, ABB
Záleží, který stupeň přepěťové ochrany. Svodič bleskových proudů určitě před proudovým chráničem. Protože průchod pulzního proudu skrz chránič pravděpodobně způsobí vybavení chrániče, čímž v tu chvíli může způsobit i jeho zničení, odpojení vybavení chrániče uzavře vodivou cestu vývoje do svodiče přepětí, tam si pravděpodobně začne hledat jinou cestu a může to způsobit asi i větší škody než jen zničení chrániče. První stupeň určitě před chránič, co se týče dalších stupňů, tak nejde vždycky řadit před chránič, protože se v budově do podružních rozvaděčů podle přechodu do jednotlivých zón ochrany se umisťují přepěťovky a chránič už budou mít předřazený, nicméně pulzní proudy se dají vyřešit i pomocí pouštění selektivního chrániče, pak je to na individuální instalaci, na posouzení projektanta jak to tam bude uděláno. 3. stupeň v zásuvkách před chránič už umístit nelze, takže tam se musí umístit za chránič. (Související katalog ABB)
Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT
Dá se instalovat jak před, tak za proudový chránič. Ale musíte vědět, čeho tím chcete dosáhnout. Existuje i různé zapojení přepěťových ochran. To má také vliv na funkci proudového chrániče, pokud budu instalovat za proudový chránič. Pokud bych to měl obecně shrnout, pokud budu instalovat za proudový chránič přepěťovou ochranu budeme se bavit za proudovým chráničem už v TCN soustavě, takže když použijete zapojení 4+0, tak se vám může stát, že svodový proud, který bude ze 4 varistorů do země za jistých okolností může být tak velký, že bude vybavovat proudový chránič, zvláště když jste ho sečte se zařízením, které mají také svodový proud. Lepší z hlediska vybavování z omezení svodového proudu může být zapojení 3+1, kdy mezi N a PE budu mít součtové jiskřiště, které mně za normálních okolností nevede. Tzn. omezím svodovou složku samotné přepěťové ochrany, ovšem zase nezaručím si to, že za jistých okolností proudový chránič nemůže vypadnout. Dále musím brát v potaz, že pokud bych používal proudový chránič někde na patě domu, hlavní proudový chránič i jako vypínač, tak instalací "za" bych se zbavil toho, že v případě vypnutí proudového chrániče a odpojením přepěťové ochrany. Takže i to je potřeba ošetřit. Co se týká instalace před proudový chránič, tak u rodinných domů to asi není problém, záleží na instalaci, co se týká stávajících instalací třeba v domech, tak tam to problém může být, kdy první co je vám to jde do proudového chrániče, záleží na okolnostech, je to velice variabilní jak to udělat, ale připouští se obě dvě varianty, co tím chcete dosáhnout, musíte tomu trošku rozumět. (Související katalog PHOENIX CONTACT)
David Komrska, SALTEK
Pokud se budeme bavit o síti TNS nebo TN síti, kde nemusí být přímo proudový chránič, jako v TT sítích na začátku instalace. Je vždycky výhodnější dávat proudové chrániče za první a druhý stupeň. Např. v Německu to mají direktivně nařízené, my to říkáme jako doporučení, klientům, zákazníkům, projektantům. Z pohledu proč to dělat takto, je i několik důvodů. Určitě není, i když je to finančně výhodné, používat jeden proudový chránič na celý objekt, ale když se vám stane něco v zásuvkovém okruhu a zhasne vám celý dům, obzvlášť třeba ve sklepě, může to být pro vás nebezpečné se vůbec pohybovat v tom objektu. Takže je určitě lepší dávat víc proudových chráničů na jednotlivé okruhy, to je z pohledu bezpečnosti v rámci objektu. Další je i logická věc, když si vezmete ochranu před přepětím typu 2, kdy mám svodovou schopnost 20kA a když chci použít proudový chránič před svodiče, musí mít minimálně odolnost 5kA v impulsu 80/20, abych mohl tento proudový chránič použít ochranou před přepětím. A to porovnání je, kupuji si ochranu, která snese 20kA a před to už jí omezuji zařízením 5kA z toho plyne, že je vždycky výhodnější proudový chránič dát až za ochranu před přepětím, nehledně na to, že někdy je tento požadavek i finančně náročnější. Za běžného provozu, hlavně problémy s typem 3 nebývají, protože od země většinou mívají odděleně spínacím prvkem, takže proti zemi svodové proudy nejsou. Při zapůsobení ani impulz mi nevybaví proudový chránič, protože proudový chránič na impulzy bývá odolný, záleží na výrobci, jak velkou odolnost mají. (Související katalog SALTEK)
Jiří Burant, OBO BETTERMANN
Pokud se týká vzájemného vztahu nebo vzájemného zapojení proudového chrániče a přepěťové ochrany, je to problém, protože principem přepěťové ochrany je svod proudových pulzů do země nebo chcete-li do ekvipotenciálního pospojování a jestliže bude protékat nějaký proud po dostatečně dlouhou dobu, aby to zaregistroval proudový chránič, tak vybaví. Z tohoto důvodu lze považovat za nutnost instalovat přepěťové ochrany před proudový chránič. (Související katalog OBO BETTERMANN)
Jan Hájek, DEHN + SÖHNE
Při instalaci svodičů přepětí v elektrických instalacích, kde jsou použité proudové chrániče, je potřeba dávat pozor na volbu vhodného typu svodiče přepětí. A zároveň respektovat podmínky pro instalaci svodičů přepětí v instalacích, kde jsou použité proudové chrániče. Tyto podmínky můžeme nalézt v ČSN 33 2000-5-534. Nevhodně umístěný svodič přepětí, za proudovým chráničem, by v případě svého vybavení by mohl způsobovat a také způsobuje vybavení předřazeného proudového chrániče. (Související katalog DEHN + SÖHNE)
Zdeněk Suchomel, OEZ
Ideální je mít přepěťovku mimo obvod chrániče, tzn. před chráničem, protože přepěťovka při nějakém působení vytváří pro chránič chybový proud a ten může vybavit. Pokud je nutné dát přepěťovou ochranu za chránič, tak je potřeba tam dát minimálně typ G, který má vyšší rázovou odolnost, také odolnost vůči unikajícím proudům na PE, aby chránič nevybavoval. Není to všespasitelné, pokud přijde větší přepětí, tak i takhle chránič vybaví. (Související katalog OEZ)
Jan Marek, EATON ČR
Je to i povinnost, v přípaně stupně třídy jedna, instalovat přepěťovou ochranu vždycky před chránič, ale můžou nastat určité zvláštní výjimky. Představme si třeba, že máme budovu a z ní je ještě vyveden kabel pro venkovní osvětlení, které je napájen z hlavního rozvaděče. Což my jsme teď instalovali svodiče přepětí před chránič ze strany napáječe. Ale my si musíme ochránit ještě výstup na venkovní světlo. A to je jediná přípustná výjimka, kdy já můžu umístit přepěťovou ochranu i na výstup ke světlu a je to dáno tím, že je tam jiný tok energie. Kdyby do světla udeřil bleskový proud, tak tam očekávám energii od světla. To je jediná přípustná výjimka, kdy můžu instalovat přepěťovou ochranu za proudový chránič. A k tomu ještě další věc, když už musím, třeba z tohoto případu, instalovat přepěťovou ochranu za proudový chránič, tak proudový chránič by měl být, pokud to dovolí instalace, tam záleží z jakého důvodu tam chránič je. Buď typu S, tzn. selektivní nebo s nějakou dobou zpoždění. V našem případě třeba typ G. (Související katalog EATON)
David Černoch, VODAFONE ČR
Standardně přepěťová ochrana třídy jedna popřípadě třídy 2 by se měla umístit před proudový chránič, na začátek přívodu, tzn., co nejblíže k přívodu do rozvaděče, zároveň tak, aby zeleno žlutý, kterým odvádím případné přepětí na zem, byl co nejkratší cestou mimo ostatní kabely a v případě, že bych to umístil za proudový chránič, tak by časem mohlo dojít k nežádoucím unikajícím proudů, a mohly by tam vzniknout nějaké miliampérové proudy a docházelo by k náhodnému vypínání proudového chrániče, což není vhodné. Samozřejmě toto se netýká přepěťových ochran třídy 3, tzn. D, v zásuvkách, které jsou prostě přizpůsobeny k tomuto účelu. Tzn. ochrana spotřebiče na konci vedení i za proudovým chráničem.
Jan Franěk, elektromontáže
Z praxe nejčastěji potkávám to, že T1 a T2 jsou před chráničem, jsou na vstupu do rozvaděče. T2 občas i když je podružný rozvaděč. Takže z praxe chránič bývá vždycky až za přepěťovkama.
Wolfgang Marks, HROMOSVODNÍ TECHNIKA
První názor, který jsem slyšel bylo to, že proudový chránič a přepěťová ochrana je jedno a totéž. Bohužel není, každé zařízení má svůj účel. Jedno slouží před úrazem elektrickým proudem, jedno slouží pro ochranu před přepětím. Problém, který nastává je způsob volby instalace, protože pokud nainstaluji bez rozmyslu slovo přepěťové ochrany za proudový chránič, budu se hodně rychle divit, že proudový chránič se vybaví a já mám zařízení na přívodu bez ochrany. Protože se jí radostně odpojím. Takže můžu udat ještě jednu variantu, můžu vzít přepěťovou ochranu prvního stupně, typu 1 a můžu jej nainstalovat před proudový chránič, abych měl garantovanou základní přepěťovou ochranu pro objekt při výpadku proudového chrániče. Ale pokud se dostáváme do stavu, že máme jeden rozvaděč na celý objekt, na byt nebo dům, pak je potřeba pamatovat na to, že nám nezbyde nic jiného než proudový chránič instalovat před přepěťové ochrany, ale pak je potřeba si nechat poradit, protože bude potřeba použít selektivní, to jsou proudové chrániče s označením S.
Radek Červený, elektromontáže
1, 2 dáváme nebo i 2 pokud se někdo opakuje nebo je kaskáda rozvaděčů v objektu, tak dáváme zpravidla na přívod do rozvaděče a 3 stupeň pak bývá u spotřebičů už přímo v místě, takže ten bývá za proudovým chráničem. Tady bych možná jen podotkl, že je mnohem důležitější u svodiče, u odbočky dát alespoň pojistkový odpínač nebo jistící prvek. Možná toto je důležitější než řešit proudový chránič, protože pokud někdy k něčemu dojde a svodič zafunguje a nedej bože zůstává ve zkratu, tak to přirozeně nejde provozovat. Takže z pohledu praxe bych více apeloval na jednodušší část instalace a to je byť nějaký hloupý pojistkový odpínač.
Vít Rotrekl, elektromontáže
Když se budeme bavit o rodinných domcích, tak tam si většinou vystačíme s proudovýma chráničema, 2-3 v rozvaděčích a vystačíme si s jedním koordinovaným svodičem v rozvaděči, pokud budou další podružné rozvaděče, tak bude záležet na projektantovi, aby nějakým způsobem navrhl, jestli je vzdálenost rozvaděče taková, že už tam musí být další svodič přepětí, jestli tam musí být stupeň jedna i dva nebo stačí stupeň 2. V průmyslu to bude to stejné a tam to bude jen složitější o to, že tam budou silnější svodiče a bude toho muset být víc, protože většinou jsou průmyslové rozvody rozsáhlejšího charakteru a dimenzované na daleko větší zátěže než je rodinný domek.
František Kosmák, normozpytec
Jestliže neočekáváme vyšší proudy než je rozsah reziduálního proudu při kterém musí použitý chránič reagovat. Takže se musí vycházet z vlastností toho kterého chrániče. Odhadnu nebo vím ze sledování, kde včera byly blesky. Tam se dá předpokládat intenzivní elektromagnetické pole, které mi sjede po vedení. Když to nadimenzuji na tyto veliké proudy, potom sloučím jedničku s dvojkou. Ochrání to všechno. Koncové zařízení už jsou do jisté míry chráněné tou jedničkou, dvojkou.
Podělte se s vašimi zkušenostmi v níže uvedené diskusi!
TEXT Z OBLASTÍ
- EMC
Konec tisknuté stránky z portálu Elektrika.cz.