Teorii o vzniku atmosférické energii je víc než dost, a proto se budeme zabývat pouze tou, která je obecně uznávaná. Tato atmosférická energie vzniká v mracích v době, kdy se schyluje k bouřce, tím že se v mracích hromadí kladné, ale i záporné náboje.

Tato energie pak kolem sebe vyvolává elektrické pole, které má svůj potenciál, který může být různé velikosti. V době kdy se schyluje k bouři se i potenciál země několika násobně zvýší a tak zde vznikají potenciály dva, které jsou značné velikosti. Rozdílné potenciály, které vznikly v mracích se vybíjí mezi mraky.
Pokud však mrak má potenciál kladný, dostatečné energie začne mezi mrakem a zemí, která má potenciál vždy záporný, prostřednictvím elektronů a ionizací prostoru téci ionizovaným koridorem vybíjecí proud.

Tento vybíjecí proud se šíří z mraku do země, ale i naopak. Jestliže se setkají elektron z mraku a elektron ze země, tak v tomto bodě vznikne korona, která se rychlostí 5x10⁷ ms^-1 rozšiřuje k mrakům a k zemi a my ji vidíme formou světelné záře.

Zásah blesku je rázový, unipolární, aperiodický a nestacionární jev.

 Blesky rozeznáváme
čárové, plošné, růžencové a kulové. Specialitou mezi blesky je trsový výboj, kdy z určitého místa pouze srší výboj a nedojde k zásahu blesku. Tento výboj se nazývá Eliášův oheň.

Kulový blesk
je v přírodě považován za zvláštní přírodní jev, který se vyskytuje zcela sporadicky. Nejčastěji můžeme sledovat blesky čárové. V jednom zásahu může být i více výbojů. V průměru je jich asi dva až tři. Takovým bleskům říkáme blesky vícenásobné. Celková doba výboje je asi 1,5 s.

Blesk je provázen
svými průvodními primárními jevy jako je teplo, dynamické působení, elektrochemické působení a pod. a svými sekundárními jevy jako je indukce nábojů,vyvolá přepětí a vznik přeskoků na jiskřištích a pod. Zde jsou známy i předčasné výbuchy rozbušek v lomech, které na zapálení potřebují velmi malou energii nebo výbuchu hořlavých plynů a par hořlavých kapalin např. v lakovnách. je provázen svými průvodními primárními jevy jako je teplo, dynamické působení, elektrochemické působení a pod. a svými sekundárními jevy jako je indukce nábojů,vyvolá přepětí a vznik přeskoků na jiskřištích a pod. Zde jsou známy i předčasné výbuchy rozbušek v lomech, které na zapálení potřebují velmi malou energii nebo výbuchu hořlavých plynů a par hořlavých kapalin např. v lakovnách.