Nepřímé oslnění vzniká odrazem jasných částí zdrojů světla od lesklých nebo polomatných povrchů, které se nacházejí v zorném poli pozorovatele, a může vést od mírného rozptýlení až k pocitům značné nepohody. Pokud se odlesky objevují na plochách mimo oblast zrakového úkolu, hovoří se o oslnění odrazem. Objevují-li se odlesky na povrchu úkolu, hovoří se o závojovém odrazu (oslnění). Oslnění odrazem a závojový odraz musí být ve vnitřních pracovních prostorech vyloučeny.Vzhledem ke složitosti popisu a rozmanitosti zrakových úkolů je problematika omezení nepřímého oslnění zjednodušena na vymezení tzv. zakázaných oblastí [12], ve kterých se nemají umisťovat svítidla s přímou složkou (obr. 7).

Tím se preventivně zamezuje možnému vzniku závojového odrazu. Rozměry zakázané oblasti v rovině svítidel vůči místu zrakového úkolů jsou následující:

kde hm je kolmá vzdálenost mezi místem pracovního úkolu rovinou svítidel (m);
     x je podélný rozměr oblasti zrakového úkolu, běžně je x = 0,32m;
     y je příčný rozměr oblasti zrakového úkolu, běžně je y = 0,35m.

Obr. 7 Vymezení zakázaných oblastí pro svítidla s přímou složkou v rovině svítidel a) prostorový pohled, b) půdorys

Závojový odraz lze odstranit nebo snížit následujícími způsoby:

• vhodným uspořádáním a orientací svítidel a pracovních míst;

• použitím předmětů a pracovních ploch s matnou povrchovou úpravou;

• zvýšením světelného toku dopadajícího do místa zrakového úkolu ze strany;

• použitím svítidel s nižším povrchovým jasem a větší plochou světelně činných částí;

• použitím svítidel s nepřímou složkou světelného toku.

Norma pro osvětlení vnitřních pracovních prostorů [1] obsahuje doplňující požadavky na omezení závojového odrazu u pracovišť se zobrazovacími jednotkami. U tohoto typu pracovišť je projektant povinen stanovit dovolené oblasti pro montáž svítidel z pohledu eliminace zrcadelní svíticích částí svítidel ve zobrazovacích jednotkách. Pokud nelze svítidla umístit v povolených oblastech, ale pouze v oblastech, kde může docházet k jejich zrcadlení v zobrazovacích jednotkách, musí být jasy svítidel v kritických směrech nižší než tzv. mezní jasy (tab. 5). S hodnotami mezních jasů se porovnávají průměrné jasy svítidel v úhlech 65° a větších, měřených od svislice, azimutálně ve směru pracovních míst.

Tab. 5 Mezní jasy svítidel, jež se mohou u pracovišť se zobrazovacími jednotkami nacházet mimo povolené oblasti.

Žák P., ČVUT – FEL, Praha

Toto je ukázka sborníku přednášek č. 41.