Nedostatky v projektových dokumentacích zjišťované při inspekcích státního odborného dozoru

Tato přednáška čerpá zejména ze zkušeností získaných při praktickém posuzování obsahu projektových dokumentací v rámci inspekcí prováděných dle platných směrnic organizace státního odborného dozoru (SOD). Hlavním úkolem přednášky upozornit na některé nedostatky, které jsou při kontrolách, různých stupňů projektové dokumentace (PD), zjišťovány.
Každá projektová dokumentace musí obsahovat tyto základní kapitoly:

• Identifikaci původu
• Technickou zpráva včetně specifikace materiálu
• Výkresovou dokumentaci
• Protokol o určení vnějších vlivů

Identifikace projektové dokumentace:

• Jméno a adresa projektové organizace:
  Většinou nejsou v tomto bodě zjišťovány vážné nedostatky, ale zejména u menších projektů, kdy celý projekt zpracovává jeden řešitel na vlastní IČO, někdy chybí celá adresa projektanta.
  

• Datum zahájení práce na projektu:
  Většinou se na projektech uvádí datum vypracování formou uvedení měsíce roku, například 2/2012. Na některých projektech je uvedeno přímo datum vypracování. Přiznám se, že osobně mám radši, když je uvedeno úplné datum vypracování daného stupně projektové dokumentace, kvůli jednoznačnosti, ale upřímně řečeno v žádném technickém předpisu se neuvádí, jakou formou má být datum uvedeno, takže se nedá zkrácená datumová verze považovat za chybu.
  

• Stupeň projektu:
  Většinou se na technické zprávě a na výkresové dokumentaci uvádí stupeň projektové dokumentace (pro stavební povolení, pro realizaci stavby, dokumentace skutečného provedení), ale sem tam lze narazit i na projekty, kde stupeň projektové dokumentace uveden není, i když se jedná spíše i výjimky.
  

• Jednotlivé složky nesou název stavby a řešenou  problematiku (silnoproudý rozvod, hromosvod atd.):
  Ani v této oblasti se nevyskytují vážnější nedostatky, i když v některých případech není vždy specifikace řešené problematiky zcela jednoznačně uvedena a to zejména na výkresech.
  

• Měřítko:
  Na výkresové dokumentaci musí být uváděno měřítko, které je v drtivé většině projektů uváděno.
  

Obsah technické zprávy a výkresové dokumentace:

• Výčet podkladů pro vypracování projektu, včetně výčtu právních a technických norem:
  Bohužel musím konstatovat, že tento bod je v technických zprávách poměrně dost opomíjen a projektanti neuvádějí dostatečným způsobem přehled podkladové dokumentace včetně přesného výpisu českých technických norem, ze kterých čerpali informace. Co se týká ČSN, je nutné uvádět i aktuální edici dané normy případně datum vydání normy.
  

• Vyjádření orgánů a organizací k předcházejícímu stupni projektové dokumentace:
  Tento požadavek není prakticky moc uplatňován, ale z hlediska pohledu organizace SOD není tento chybějící bod považován za zásadní chybu.
  

• Výpočet energetické bilance:
  Výpočet energetické bilance je většinou součástí technické zprávy. Co se dá většinou vytknout je v některých případech nepřehlednost ve výpočtech, zejména v přehlednosti postupu při výpočtu.
  

• Stanovení stupně důležitosti dodávky elektrické energie:
  Tento bod se většinou uvádí v případě, kdy je i ze strany objednatel požadován.
  

• Způsob ochrany před nebezpečným  dotykem a použité proudové ochrany:
  V tomto bodě se objevuje řada chyb. Nejčastěji v označování použité elektrické sítě v případě ochrany automatickým odpojením od zdroje. V současné době je trošku problém v tom, že se již nedá aktuálně využít ČSN 33 2000-3, kdy v příloze NA byly uvedeny varianty značení různých druhů elektrických sítí. V ČSN 33 2000-1 ed.2, kam se zdroje a elektrické sítě přesunuly, již toto jednoznačné označování všech druhů sítí uvedeno není, bohužel. Velmi často dochází k chybě označování u sítě TN-C-S, kdy projektant síť označí například tímto způsobem: 3N+PE 50 Hz 400V / TN-C-S. Bohužel u této sítě toto označení není zcela pravdivé a je nutné rozepsat síť do bodu rozdělení (TN-C) a za bodem rozdělení (TN-S). Z praktického hlediska je velmi funkční přesně označit bod rozdělení, například rozváděč RH 1 pole 1 apod. Také se v některých technických zprávách objevuje chybné označení ochrany před úrazem elektrickým proudem jak "Ochrana samočinným odpojením od zdroje" i když dle ČSN 33 2000-4-41 ed.2 je již nutné používat výraz "Ochrana automatickým odpojením od zdroje". Samozřejmě, že jde v tomto případě o slovíčkaření, ale ani v technické zprávě není možné přehlížet tyto formální chyby. V případě proudových ochran je nutné uvádět přesné proudové hodnoty, zejména v případě ochrany motorů při použití motorových spouštěčů.
  

• Počet shromažďovaných osob:
  Tento údaj v mnoha případech, zejména u objektů pro shromažďování osob (obchodní a administrativní centra, sportoviště, kulturní zařízení apod.) chybí. Upozorňuji i na znění Vyhlášky č.73/2010 Sb. (Vyhrazená elektrická zařízení), kde ve třídě I, skupině D, jsou uvedena zařízení ve stavbách určených pro shromažďování více než 200 osob. Tyto objekty podléhají při uvádění do provozu povinné kontrole organizace SOD, kdy výsledkem inspekce je vydání "Odborného a závazného stanoviska SOD", a proto je bezpodmínečně nutné z projektové dokumentace vyčíst, zda se jedná o shromažďování více než 200 osob či nikoliv.
  

• Popis montáže:
  V tomto bodě se jednoznačně objevuje nejvíce chyb, kdy projektant nepopíše postup při montáži dostatečným způsobem, tedy detailně. Pokud není přesně stanoven postup při montáži, je jasné, že si postup montáže určí montážník na místě sám, a z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že v mnoha případech je toto rozhodnutí chybné, dalo by se říci, že i v některých případech diletantské.
  

• Popis funkce:
  Nebývá v TZ dostatečným způsobem popsán, tak aby byly jednoznačně stanoveny priority, které musí být z hlediska funkce, při montáži dodrženy.
  

• Technické provedení uzemňovací soustavy:
  Při navrhování uzemňovací soustavy je nutné si uvědomit, že základní požadavky jsou uvedeny v ČSN 33 2000-5-54 ed.2, kde jsou uvedeny jak požadavky na materiály zemničů, tak jejich průřezy, průměry a tloušťky. Upozorňuji na to, že pro zajištění delší životnosti zemniče, je nutné adekvátním způsobem navrhnout i způsob pasivní ochrany před korozí. To znamená využití zálivek z pryskyřice či asfaltu, využití antikorozních pásek či nátěrů, zejména u uzemňovacích přívodů při přechodu z betonu do země či z betonu na povrch, kdy ochrana v délce nejméně 30cm pod povrchem a 20cm nad povrchem je dostatečná. Bohužel v mnoha případech tuto ochranu projektanti v technických zprávách vůbec neřeší.
  

• Technické provedení hromosvodní soustavy:
  U ochrany před bleskem je nutné, aby projektant provedl popis technického provedení jednotlivých částí ochrany před bleskem detailním způsobem a to jak v případě vnější, tak i v případě vnitřní ochrany před bleskem. U jímací soustavy je nutné například přesně zdůvodnit metodu, kterou se bude určovat typ jímací soustavy (tyčový jímač, mřížová soustava, valivá koule). Například u ochrany před bleskem, kdy se popisuje postup při montáži tyčového jímače, musí projektant v TZ zprávě přesně určit délku tyčového jímače a ochranný úhel vytvořený tímto jímačem, samozřejmě v závislosti na třídě LPS a také určit vzdálenost chráněné zařízení od tyčového jímače včetně výpočtu přeskokové vzdálenosti ("s"). V případě navrhování jímací soustavy pomocí metody valivé koule, je nutné použít program, který využívá 3D rozměry, tak aby tato metoda byla dostatečným způsobem využita. U vnitřní ochrany před bleskem je nutné určit umístění jednotlivých přepěťových ochran, včetně jejich typového označení a třídy ochrany.
  
  U tohoto bodu bych se chtěl zmínit o hodnocení rizikovosti vzhledem k návrhu třídy LPS, dle požadavků ČSN EN 62305-2 (Řízení rizika). Jedná se v podstatě o otázku, zda je nutné, aby dokumentace obsahovala i konkrétní výpočet rizika, nebo pouze stačí v TZ věta typu: "Na základě hodnocení (výpočtu) rizikovosti byla stanovena třída LPS III". Osobně se domnívám, že výpočet hodnocení rizika by měl být součástí projektové dokumentace, protože v případě jakýchkoliv pochybností o určení třídy LPS, je výpočet nutný pro doložení správného postupu určení třídy LPS.
  

• Technické provedení osvětlení v jednotlivých prostorech:
  Je nutné bezpodmínečně dodržet hodnoty osvětlení uvedené v normách. Toto se týká i nouzového osvětlení a osvětlení nouzových únikových cest.
  

• Postup návrhu jistících prvků ve vazbě na druh proudového obvodu a způsobu uložení vodičů:
  Samozřejmě, že každá výkresová dokumentace obsahuje návrh jistících prvků, ovšem ne v každé dokumentaci je již uveden přesný způsob uložení vodičů, či průřezy vodičů případně hodnoty všech jistících prvků. Je nutné, aby výkresová část obsahovala i typové označení jednotlivých přístrojů a určení pravidel pro selektivitu jištění s ohledem na použité průřezy vodičů a důležitost zajištění odběru instalovaných spotřebičů.
  

• Výpočet nebo stanovení zkratového proudu napájecího rozvodu:
  Většinou dokumentace obsahuje pouze stanovení zkratového proudu bez výpočtu. Upozorňuji, že i v tomto případě musí být projektant schopen, v případě potřeby, doložit jakým způsobem hodnoty zkratového proudu určil či vypočítal.
  

• Požadavky na provedení revizí a zkoušek:
  Jedná se o zkoušky a revize, které je vhodné provést v průběhu montáže a po jejím dokončení (zkoušky kabelů před ukončením stavebních a zemních úprav). V TZ by měly být uveden přehled základních zkoušek a revizí, případně i návrh periody pravidelných revizí a zkoušek dle ČSN 33 1500 nebo i dalších norem (ČSN 332000-6, ČSN EN 62305-3 ed.2, ČSN EN 60079-17 ed.3 apod.).
  

• Požadavky na provedení funkčních zkoušek:
  Projektová dokumentace musí obsahovat i výčet funkčních zkoušek, které musí být provedeny před uvedením do provozu. Měl by být uveden například i odkaz na příslušný technologický postup, pokud existuje. Jako příklad lze uvést funkční zkoušky nouzového osvětlení a osvětlení nouzových únikových cest, dle ČSN EN 1838 a ČSN EN 50172.
  

• Požadavky na zaškolení obsluhy:
  V mnoha projektech chybí i požadavky na kvalifikaci obsluhy, zejména u složitějších technologií je splnění tohoto požadavku, velmi důležité splnit.
  

• Požadavek na upravení projektu dle skutečného provedení:
  V některých případech je nutné, aby tento požadavek byl v určitém stupni projektové uveden, například jako další krok při řešení určitého stádia technického řešení.
  

• Požadavek na dodržování bezpečnosti práce při montáži:
  Tento bod je v mnoha případech opomíjen, takže úplně chybí, nebo je popsán velmi obecně.
  

• Prostorové uspořádání vedení a umístění spotřebičů:
  Musí být uvedeno ve výkresové dokumentaci. Pokud chybí specifikace připojených spotřebičů je to pouze ke škodě ve finální fázi montáže, a proto je nutné ve výkresech uvádět konkrétní připojení spotřebičů.
  

• Detailní uložení vedení ve výkopech a v průchodech zdí, vzdálenosti od ostatních vedení:
  Velmi často není v projektech uváděno. Zejména absence vzdáleností od ostatních vedení je zásadní.
  

• Typové označení vedení:
  Je velice nutné splnit tento požadavek, zejména v prostorech, kde je nutné dodržet požární bezpečnost staveb ve smyslu požadavků Vyhlášky č.23/2008 Sb.
  

Protokol o určení vnějších vlivů:
Protokol musí být vypracován jednoznačně pro každý prostor a musí odpovídat platným technickým normám, včetně posouzení všech vlivů okolí a provozovaných médií na elektrické zařízení.

Závěrem bych chtěl projektanty upozornit, že někdy je nutné se jít i na stavbu v jejím průběhu podívat, protože kontakt s "reálným" průběhem stavby je pro úspěšné konečné řešení "devízou" k nezaplacení.

 

Článek je ukázkou sborníku L.P.Elektro č. 56
Pro členy Benefit klubu LPE je k dispozici celé znění sborníku.