Pro některé ze zmíněných činností je třeba zdůraznit, že v řadě případů vyžadují další způsobilost. U ochrany před bleskem a téměř vždy u zařízení vn a vvn jde o práce ve výšce nebo nad volnou hloubkou. Obdobně je tomu v souvislosti s údržbou osvětlení nebo prací na venkovních vedeních. Zde platí ustanovení nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.

§ 3 - Zaměstnavatel přijímá technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k jejich bezpečnému zachycení (ochrana proti pádu) a zajistí je:

• na pracovištích a přístupových komunikacích nacházejících se v libovolné výšce nad vodou nebo nad látkami ohrožujícími v případě pádu život nebo zdraví osob např. popálením, poleptáním, akutní otravou, zadušením

• na všech ostatních pracovištích a přístupových komunikacích pokud leží ve výšce nad 1,5m nad okolní úrovní, popřípadě pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5m.

§ 7 - Práce ve výškách nesmí být prováděna, jestliže nepříznivá povětrnostní situace, s ohledem na použitou ochranu proti pádu, může ohrozit bezpečnost a zdraví zaměstnanců.

§ 8 - Při práci ve výšce a nad volnou hloubkou osamoceně nebo samostatně musí být zaměstnanec seznámen s pravidly pro dorozumívání mezi zaměstnanci na pracovišti nebo pro dorozumívání s vedoucím zaměstnancem.

Příloha v části III. obsahuje používání žebříků, zejména zakázané práce, činnosti a použití žebříků.

Při práci na vyhrazených technických zařízeních dochází bohužel i k pracovním úrazům. Postup v takových případech upravuje nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Zaměstnavatel vede evidenci o úrazech v knize úrazů v elektronické nebo listinné podobě tak, aby obsahovala všechny údaje potřebné k sepsání záznamu o úrazu (§ 2). Pro statistické účely se smrtelným pracovním úrazem rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku zemřel (§ 3).

Záznam o úrazu
vyhotovuje zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl. Záznam o úrazu předá zaměstnavatel bez zbytečného odkladu oprávněným osobám (§ 5 + příloha č. 1).

Zaměstnavatel zašle záznam o úrazu za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce institucím uvedeným v § 6. Splnění této podmínky má značný význam pro následná řešení, vyhodnocení a stanovení odpovědnosti se všemi následky a důsledky.

V nařízení vlády je nově ustanovení o hlášení změn o pracovním úrazu v § 8 odst. 1:
Byl-li zaměstnavatelem odeslán záznam o úrazu podle § 6 a § 7 a následně se zaměstnavatel dozví o skutečnostech, které vedou ke změně v něm uvedených údajů, vyhotoví zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance záznam o úrazu – hlášení změn. Splnění ustanovení z nařízení vlády by neměla být podceňována, pokud se chceme vyhnout nepříjemnostem.

Článek je ukázkou sborníku L.P.Elektro č.51