Vedení velmi vysokého napětí nad pozemkem, obzvlášť, když fázová lana mají průvěs nad vaším nejoblíbenějším místem, je doposud předmět diskusí mnoha občanů a odborníků. Podobně jako zkoumání, zda škodí sledování televize, používání mobilního telefonu atd. je k zamyšlení zda vedení vvn, nad hlavami dětí ve stanu nemá také nežádoucí účinky.

Tento příběh se stal v dobách minulého režimu, kdy Rudolfovi vedlo vedení vvn právě nad jeho usedlostí. Tato skutečnost se mu vůbec nelíbila, ovšem nebylo odvolání. Pak jej napadlo "udělám si z nepřítele přítele" a začal tvořit pro jeho sousedy naprosto neznámé konstrukce. Byl totiž elektrikář logického myšlení a tak se chtěl o něco pokusit. Vyrobil cívku o průměru cca 1metr z firemního CYKY 185, kterou umístil pod vedení. Když pak měřil získanou energii, která se v cívce indukovala z vedení vvn, tak vypočítal, že se jedná vzhledem k velice nízkým pořizovacím investicím o zařízení výhodnější než jakákoliv (vodní, větrná...) domácí elektrárna.

Jeho soused Jan, tuto konstrukci zaregistroval, jako pekař neměl o inkdukcích ani páru, tak vzal štafle které si od Rudolfa před dvěma roky půjčil a šel je vrátit. Dozvěděl se, že se jedná o dětskou prolézačku.
Rudolf cítil nekalost od zrádného souseda a cítil potřebu své "perpetuum mobile" zachránit. Rozhodl se, uvedené zařízení na uvedeném místě pohřbít pod povrch zemský. Závistivý soused Jan si kopání velké jámy všiml a bylo mu divné, že soused prolézačku zakopává.

A tak pro všechny případy se s tímto tajemstvím svěřil na národním výboře.
Rychlá kontrola socialistické ochrany státu, obvinila Rudolfa z podkopávání socialistických základů. Protože se nenašel nikdo, kdo by jej obvinil z černého odběru, zavřeli jej za krádež měděného kabelu, který při svém průřezu tenkrát bohužel nemohl koupit v žádném obchodě.