Měření účiníku - fázoměry

Měřicí soustava fázoměru může být:

elektrodynamická

• a) bez železa, používá se pro laboratorní měření;
• b) Aerodynamická (elektrodynamická se železem) pro rozváděčová mě­řidla a registrační;

feromagnetická (elektromagnetická) pro rozváděčové přístroje,

Na obrázku 2 je vyznačeno rozdělení stupnic fázoměrů. Každé čtvrtině kruhu odpovídá dělení od 0 do 90°, tj. také cos φ od 0 do 1. Pro čtvrtinu kruhu se používá název kvadrant. Pro zatížení buď jen indukční, nebo jen kapacitní použijeme jednokvadrantový fázoměr s rozsahem stupnice od 0 do 1. Pro sledování jak indukčního, tak i kapacitního zatížení použijeme fázoměr dvoukvadrantový. Dvoukvadrantové fázoměry mají obvykle kapacitní rozsah od 0,5 do 1 a indukční rozsah od 1 do 0,5, nebo kapacitní rozsah od 0,8 do 1 a indukční od 1 do 0,2. Pro sledování dodávky i odběru použijeme čtyřkvadrantový fázoměr, který má rozsah 1—0—1—0—1.


Pro fázoměry jsou stanoveny tři třídy přesnosti 1; 1,5 a 2,5. Rozumí se tím dovolená chyba ± [%] geometrických stupňů.

Elektrodynamické fázoměry se železem
Tyto fázoměry mají dvě cívky, a to pevnou (napěťovou) a otočnou (prou­dovou). Proudová cívka je stavěna pro proud 5A. Při větším proudu zapojíme fázoměr bud na vlastní měřicí transformátor proudu, nebo do proudového obvodu (do série) s ostatními proudovými cívkami jiných mě­řidel. Otočné ústrojí nemá řídicí moment, tj. není-li fázoměr pod napětím, zůstane ručka v libovolné poloze. Elektrodynamické fázoměry se vyrábějí buď jednofázové, nebo trojfázové. Na obrázku 3 je zakresleno zapojení jednofázového fázoměru. Na jeden konec zkřížené cívky je připojen činný odpor a na druhý tlumivka. Střed zkřížených cívek zapojíme na fázi, ve které je proudová cívka, tj. tam, kde je měřicí transformátor proudu. U trojfázového fázoměru (obrázek 4) jsou konce napěťových cívek připojeny jen na činné odpory. Trojfázové fázoměry jsou méně závislé na změně kmitočtu. V roz­vodných sítích se dodržuje kmitočet 50Hz, a proto běžně postačí jednofázový fázoměr.


Fázoměry, ať jednofázové nebo trojfázové, měří posuv jen té fáze, do které je připojena proudová cívka.

Feromagnetické fázoměry
Mají pevnou napěťovou i proudovou cívku. Pohyblivou částí jsou dva plíšky, na které působí magnetické pole cívek. Proudová cívka je na 5A. Při větším proudu zapojíme fázoměr na měřicí transformátor proudu. Fero­magnetické fázoměry nemají řídicí moment. Při malém proudu, např. při vypnutí spotřebičů, nevytvoří proudová cívka dostatečně silné magnetické pole a může nastat běžný jev — pozvolné otáčení se ručky fázoměru.

Registrační fázoměry
Mohou být rozváděčové nebo přenosné. Zaznamenávají časový průběh účiníku a kromě toho ukazují fázový posuv na stupnici. Jejich napěťová cívka je obvykle na 100V a proudová na 5A. Pro proud nad 5A a napětí nad 100V použijeme měřicích transformátorů proudu a napětí.