V případě ochrany před bleskem (LPS) se provádí dvě základní měření

1. Měření přechodových odporů spojů vodičů
Toto měření doplňuje vizuální prohlídku jímací soustavy a svodů. Při použití ocelového armování by měl být měřen celkový odpor spojitosti vodivých částí, a to zejména mezi spodním a horním dílem armování. Naměřený odpor by měl být menší nebo roven 0,2Ω. Nebude-li tato hodnota naměřena, nelze vyhodnotit, že náhodné svody zabezpečí dostatečnou ochranu před bleskem a muselo by dojít na instalaci strojených svodů. Samozřejmě, že revizní technik ve zprávě o revizi (výchozí, pravidelné) může toto opatření pouze doporučit.

2. Měření zemního odporu zemniče (uzemňovací soustavy)
Doporučuje se měřit hodnotu zemního pro každý strojený zemnič samostatně, je-li to však možné, měl by být změřen celkový zemní odpor, což je reálné zejména v případě, že hromosvodní soustava je připojena na celkovou zemní soustavu objektu (např. základové zemniče). Na rozdíl od a ČSN 34 1390 se požadavek na minimální hodnotu zemního odporu jednoho zemniče snížil na hodnotu 10Ω (z původních 15Ω). Metody měření odporu zemniče jsou poměrně detailně rozepsány v ČSN 332000-6, čl. B1, B2 a B3 (informativní příloha B).

• 2.1. Měření odporu zemniče využitím pomocných zemničů (sond)
  Jedná se o klasickou můstkovou metodu, která byla velmi dobře popsána v ČSN 332000-5-54 (1/1996) v příloze NN, čl. NN 2.1. V podstatě je nutné mít při měření k dispozici dvě pomocné elektrody (proudová PE a kapacitní CE), neboli dle ČSN 332000-6 pomocné zemniče T1 a T2, které se umístí od měřeného zemniče v takové vzdálenosti, aby vzájemný vliv byl co nejmenší. Pro jednoduché zemniče stačí vzdálenost l_CE = 40m (kapacitní sonda) a I_PE = 25m (proudová sonda). Pro složité zemniče (zemnění) se volí l_CE = 3x největší rozměr nebo úhlopříčka zemniče a l_PE = 0,62 l_CE.
  

Poznámka: I když výše popsaná "klasická" můstková metoda je uvedena v normě, která má platnost pouze do 1.6.2009, není jistě "zakázané" i nadále zemní odpor měřit metodou výše popsanou.

• 2.2. Měření zemního odporu pomocí proudové metody
  V podstatě se jedná o změření hodnoty odporu uzemnění postupem stejným jako při měření impedance smyčky, jen se odpor měří proti konkrétnímu danému zemniči. Při této metodě je však nutné nezapomenout při celkové hodnotě odporu vzít v úvahu také impedanci vodiče proudového zdroje (např. prodlužovacího přívodu, jehož impedance není při větších délkách zanedbatelná).
  

• 2.3. Měření odporu zemní smyčky pomocí proudových kleští
  Tato metoda využívá existenci zemních smyček v propojené uzemňovací soustavě. V případě existence minimálně dvou svodů na objektu (dle požadavků ČSN EN 62305-3 je počet svodů 2, minimálním požadavkem pro jakýkoliv objekt) lze tuto metodu využít. Výhodou této metody je jednoznačně to, že není nutné při měření rozpojovat vodiče zemnění a svodů, že jakákoliv rozpojená část celkové hromosvodní soustavy (jímače, svody a zemnění) bude okamžitě indikována. Samozřejmě i při této metodě je možné změřit zvlášť zemnění a zvlášť soustavu svodů a jímačů.

Poznámka: Upozorňuji, že toto měření v žádném případě nenahrazuje fyzickou prohlídku pospojování jednotlivých částí hromosvodu a vodivých kovových částí, i když měření dokáže, že všechny části hromosvodní soustavy jsou spojeny.

• 2.4. Měření hodnoty napětí miliampérového bodu pro danou přepěťovou ochranu SPD
  Touto metodou lze ověřit hodnotu napětí, při kterém je zajištěna ochrana.  Hodnota napětí je uvedena na výrobním štítku přepěťové ochrany. Jedná se v podstatě o měření izolačního stavu. Měření lze provádět také běžnými multifunkčními měřicími přístroji, které se používají pro revize elektrických instalací.
  

Závěrem ke kapitole měření chci pouze připomenout, že budou-li při měření zemního odporu pomocí proudové metody (2.2.) a metody pomocí proudových kleští (2.3.), pak je nutné provést měření další metodou tak, aby se zjištěný výsledek potvrdil nebo vyvrátil.