Elektrická instalace silových požárně bezpečnostních zařízení (1. část)

Osnova:

 1. Požárně bezpečnostní zařízení (PBZ)
 2. Požární bezpečnost
 3. Druhy PBZ
 4. Vyhrazená PBZ
 5. „Silová“ PBZ
 6. Napojení PBZ na síť a na náhradní zdroj
 7. Vypínání při požáru – napěťová nebo podpěťová tlačítka
 8. Umisťování rozvaděčů PBZ
 9. Vedení (kabely) k PBZ
10. Požadavky na kabelové systémy se zachováním funkčnosti
11. Monitorování připravenosti požárních rozvaděčů
12. Jištění PBZ
13. Závěr

• Prohlášení zodpovědného projektanta (vzor)
• Prohlášení montážní organizace (vzor)
• Protokol o funkční zkoušce (vzor)
• Protokol o kontrole provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení (vzor)

14. Použitá literatura

1. Požárně bezpečnostní zařízení (dále jen PBZ) jsou podle §1d vyhlášky č. 246 Ministerstva vnitra z 29.6.2001 „O stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru“ (vyhláška o požární prevenci)
zařízení, systémy, technická zařízení a výrobky pro stavby podmiňující požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení

2. Pod pojmem „požární bezpečnost“ se podle §1a vyhlášky rozumí
součinnost organizačních, územně technických, stavebních a technických opatření k zabránění vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem, k ochraně osob, zvířat a majetku v případě vzniku požáru a k zamezení jeho šíření.

3. Druhy požárně bezpečnostních zařízení jsou

1. zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace EPS, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požární poplachové zařízení);
2. zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy například sprinklery),
3. zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře za tepla-ZOTK, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře),
4. zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení);
5. zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí
6. zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky),
7. náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požáru.

Ta nejdůležitější požárně bezpečnostní zařízení vyhláška vymezuje v §4 jako vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení:

4. Za vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení se považují

1. elektrická požární signalizace,
2. zařízení dálkového přenosu,
3. zařízení pro detekci hořlavých plynů a par,
4. stabilní a polostabilní hasicí zařízení,
5. automatické protivýbuchové zařízení,
6. zařízení pro odvod kouře a tepla,
7. požární klapky.

JH. Za pozornost stojí, že nouzové osvětlení není do vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení zahrnuto. Na vyhrazená PBZ jsou kladeny přísnější požadavky než na „obyčejná“ PZB, hlavně pokud se týká certifikace výrobků a kvalifikace projektantů a dodavatelů. Ani se snad nedá mluvit o kvalifikaci, ale spíše o velmi úzké specializaci při projektování a montáži konkrétního druhu vyhrazeného PZB. Projektanti vyhrazených PZB musí být mimo jiné autorizovanými inženýry nebo techniky.

5. Silová PBZ. Pod tímto pojmem se v praxi rozumí tzv. navazující zařízení, která zajišťují provedení požární bezpečnosti objektu a většinou jsou ovládána od EPS nebo jinými detekčními, většinou vyhrazenými PBZ. Jsou to například:

• evakuační výtahy
• čerpadla stabilního hasícího zařízení (sprinklery)
• ventilátory chráněných únikových cest (CHÚC)
• ventilátory zařízení pro odtah tepla a kouře (ZOTK)
• vypnutí energetických zařízení (rozvodu elektrické energie v objektu, hlavního uzávěru plynu), jsou-li tyto dálkově ovladatelné; vždy musí být určeny důsledky těchto opatření z hlediska unikajících osob, zásahových jednotek, technologických procesů apod.

Poznámka JH – To je také důvod, proč elektrickou energii v objektu obvykle nevypíná přímo EPS. Automatickým vypnutím by mohlo dojít například i k vypnutí PBZ nebo jeho navazující části. Proto se el. energie obvykle vypíná ručně tlačítky, které jsou umístěny většinou ve velínu a na zásahové cestě. Vypínání provádí zaškolená obsluha nebo velitel zásahové jednotky HZS. Tlačítek bývá většinou více! Jedno vypíná nepožární rozvody a zařízení (tlačítko SB1), druhé požární rozvaděč napájející PBZ (tlačítko SB2). Tím teprve je objet opravdu bez napětí. Vypínání vysokého napětí většinou zajišťuje příslušný rozvodný podnik svojí nepřetržitou službou v rámci Integrovaného záchranného systému (zákon 239/2000 Sb.)

• vypnutí „nepožární“ vzduchotechniky

6. Napojení rozvaděčů napájející PBZ musí být provedeno podle požadavku ČSN 73 0802 ze dvou nezávislých zdrojů tak, aby i při vypnutí „nepožární“ elektroinstalace zůstal požární rozvaděč (tj. rozvaděč napájející PBZ) napojený na normální síť. Teprve po výpadku normální sítě – ať již z důvodu poruchy nebo vypnutím přívodu energie do objektu zásahem rozvodných závodů, se zapíná nouzový zdroj a PBZ funguje dál až do zdolání požáru, nebo jeho vypnutí velitelem zásahu tlačítkem SB2.

Pro úplnost zde uvádím hlavní zásady podle čl. 12.9 ČSN 73 0802 Nevýrobní objekty, která souvisí s dodávkou elektrické energie

„Elektrické rozvody zajišťující funkci nebo ovládání zařízení sloužících k protipožárnímu zabezpečení stavebních objektů (např. požární výtah, evakuační výtah, posilovací čerpadlo požární vody, nouzové osvětlení) musí zajištěnou dodávku elektrické energie alespoň ze dvou na sobě nezávislých napájecích zdrojů, z nichž každý musí mít takový výkon, aby při přerušení dodávky z jednoho zdroje byly dodávky plně zajištěny po dobu předpokládané funkce zařízení ze zdroje druhého.

Přepnutí na druhý napájecí zdroj musí být samočinně; nebo musí být zabezpečeno zásahem obsluhy stálé služby; v tom případě musí být porucha na kterékoliv napájecí soustavě signalizována do požární ústředny nebo jiného místa se stálou službou.

Trvalou dodávku elektrické energie z druhého zdroje lze zajistit např. samostatným generátorem, akumulátorovými bateriemi apod. (viz ČSN 33 2130). Výjimečně se může dodávka elektrické energie zajistit i připojením na distribuční síť smyčkou, nebo připojením na mřížovou sít; v těchto případech nesmí porucha na jedné větvi vyřadit dodávku elektrické energie (požárně oddělené rozvodné skříně, oddělené vedení apod.).

Připojení na distribuční síť smyčkou nebo na mřížovou síť se nesmí použít pro zajištění dodávky elektrické energie pro protipožární zařízení:

1. u chráněných únikových cest typu C;
2. u požárních výtahů;
3. v objektech vyšších než 45m, kromě rekonstrukcí budovy skupiny OB2 a OB3 podle ČSN 73 0833:1996;
4. ve shromažďovacích prostorech podle ČSN 73 0831 (bez ohledu na výšku objektu a únikové cesty z nich);
5. v objektech, kde příslušné normy nebo předpisy vylučují tento zdroj elektrické energie.

Jsou-li trvalou dodávkou elektrické energie zajištěna i jiná zařízení, která neslouží protipožárnímu zabezpečení objektu, musí být v případě požáru vypnuta dodávka elektrické energie k těmto zařízením alespoň v požárním úseku, kde je požár a probíhá jeho hašení. Výjimku činí zařízení, jejichž vypnutím by mohlo dojít k rozšíření požáru, výbuchu či jinému zhoršení podmínek zásahu; v těchto případech musí mít požární jednotky možnost tato zařízení operativně ovládat buď přímo z prostor nástupu nebo přes ohlašovnu požáru apod.

POZNÁMKA: Dva zdroje jsou obecně nezávislé, pokud pravděpodobnost výpadku více než jednoho zdroje je na podkladě výpočtu poruch nulová. Za nezávislý zdroj (kromě případů uvedených v 12.9.1) se považuje uzel přenosové sítě 400kV nebo uzel 110kV, v němž na různých přípojnicích jsou umístěna vedení různých uzlů 400/110kV.

Výpadkem zdroje je narušení jeho funkční činnosti v elektrické rozvodné síti po dobu delší než 120 sekund; v případě velkých odběrů se doporučuje zpracovat diagram odběru jednotlivých spotřebičů resp. zatížení náhradního zdroje.

Elektrická zařízení sloužící k protipožárnímu zabezpečení objektu se připojují samostatným vedením z přípojkové skříně nebo z hlavního rozvaděče, a to tak, aby zůstala funkční po celou požadovanou dobu i při odpojení ostatních elektrických zařízení v objektu.

Poznámka JH: Na základě ustanovení tohoto posledního odstavce ze zde citovaného čl. 12.9 vyvstává v praxi problém. Je-li v objektu hlavní rozvaděč, nestačí z hlavního rozvaděče přivést samostatný vývod do požárního rozvaděče objektu, který je napájen například z dieselagregátu tak, aby byl splněn požadavek druhého nezávislého zdroje pro požárně bezpečnostní zařízení.
Hasiči většinou požaduji zároveň i splnění požadavku, aby tento síťový přívod z hlavního rozvaděče (tj. první napájecí přívod) zůstal pod napětím i při vypnutí ostatního elektrického zařízení v objektu, tj. i při vypnutí hlavního rozvaděče objektu. Aby bylo možno tento požadavek splnit, je nutno vývod pro požární rozvaděč napojit před hlavním vypínačem hlavního rozvaděč tak, aby zůstal pod napětím i po jeho vypnutí. Má to svojí logiku: Náhradní zdroj pak přichází ke slovu až po úplném vypnutí sítě například na straně vn. O tu dobu déle potom může náhradní zdroj napájet požární rozvaděč. Má to ovšem háček – část hlavního rozvaděče zůstává pod napětím. Pod napětím zůstává i kabel mezi hlavním rozvaděčem a požárním rozvaděčem.

Pokračování příště ...

Další informace a sborník lze pořídit prostřednictvím níže uvedeného formuláře!