Ing. Bebčák Petr PhD.
Fakulta bezpečnostního inženýrství, VŠB – TU Ostrava

Abstrakt:
Využití evropských norem při hodnocení kabelových rozvodů sloužících pro napájení požárně bezpečnostních zařízení z hlediska šíření požáru po elektrických kabelech a zachování funkční schopnosti elektrických kabelů při namáhání požárem. Popis zkušebních metodik při hodnocení elektrických kabelů v podmínkách požáru a jejich zatřídění dle evropských norem a norem IEC, včetně požadavků na stanovení třídy funkčnosti kabelových nosných konstrukcí dle ZP č.27/2006.

V součastné době žijeme ve společnosti, pro kterou je charakteristické budování velkých nečleněných prostor, jako pro výrobu či skladování, tak i pro prodej. Příkladem jsou obrovské výrobní haly, sklady či supermarkety, které se stále častěji stavějí na předměstí velkých měst. Tyto skutečnosti sebou přinášejí koncentraci velkých hodnot a zároveň v případě požáru značných škod, které při těchto požárech vznikají. Vyžadují zodpovědnější přístup k řešení požární bezpečnosti těchto objektů a zároveň přinášejí nutnost vybavování těchto objektů požárně bezpečnostními zařízeními a to zejména elektrickou požární signalizací, stabilním hasícím zařízením, zařízením pro odvod kouře a tepla dalšími bezpečnostními systémy.

Problémem jsou taktéž kabelové prostory, kanály, šachty, které představují důležitou část zařízení v tepelných, vodních i jaderných elektrárnách, teplárenských a různých chemických, strojírenských a jiných závodech. Škody způsobené požáry, které většinou po jejich poruše nebo havárii následují, dosahují mnohamiliónové hodnoty, přitom ze statistických údajů vyplývá, že ve výrobních závodech z celkových 100% vzniklých požárů připadá 30% na kabelové cesty. Požáry ukázaly, že k šíření požárů v budovách docházelo často po kabelových vedeních. Velké požáry, ať už v elektrárnách, průmyslových podnicích, shromažďovacích prostorách, výškových budovách a zábavných zařízeních přinutily odborníky hledat opatření, která by snížila nebezpečí šíření požáru kabelovým vedením, omezila by přímé i následné materiální škody na co nejmenší míru a v maximální míře zabránila ztrátám na lidských životech.

Jedním z prvních opatření byl vývoj kabelů z PVC izolací a pláštěm se zvýšenou odolností proti šíření požáru. Skutečnosti ovšem ukázaly, že škody vzniklé v důsledku tvorby chlorovodíku při hoření PVC materiálů jsou často vyšší, než samotné požáry. Byly sice vyvinuty PVC směsi, které snižují množství uvolňovaného chlorovodíku a hustotu dýmu, ale tato opatření nejsou ještě dostatečná. Proto se definovaly určité požadavky pro materiály na kabelové instalace, včetně požadavků na třídu funkčnosti kabelů a kabelových nosných konstrukcí dle ZP č. 27/2006.

1. Kabelové rozvody
Materiál vybavení kabelových rozvodů, kanálů musí být se sníženou hořlavostí, dostatečně mechanicky pevný, chráněný proti korozi nebo nekorodující, popřípadě se zvýšenou odolností proti atmosférické korozi.
Kabelové kanály a prostory se dělí na jednotlivé požární úseky hlavními požárními přepážkami. Kabelové šachty se dělí na jednotlivé požární úseky hlavními požárními přepážkami tak, aby prostor požárního úseku nebyl větší než 200m³.

Mezi jednotlivými hlavními požárními přepážkami se umísťují dílčí požární přepážky:

1. v kabelových kanálech a mostech zpravidla po 100m délky
2. v kabelových šachtách na každých 15m výšky
3. v místě křižování (odbočování) kabelových kanálů nebo mostů vzájemná vzdálenost přepážek uzavírajících křižování nemá být větší než 25m
4. na začátku odboček kabelových kanálů a mostů delších než 25m
5. v kabelových kanálech se umísťují dílčí požární přepážky tak, aby tvořily úseky o půdorysné ploše cca 250m².

Podélné oddělení systémové musí zamezit přenášení požáru z jednoho systému na druhý po dobu určenou projektem. Kabely jednoho systému se kladou do jiného kabelového kanálu, šachty, mostu a prostoru než kabely druhého systému. Spolu s kabely každého systému mohou být uloženy kabely nesystémové, avšak musí být mezi nimi podélná požární přepážka. Podélná požární přepážka se řeší:

1. vložením tuhých desek (mechanicky pevných alespoň tak, aby se vlastní tíží a tíží kabelů na nich položených nepronášely)
2. vložením sáčků naplněných nehořlavou hmotou
3. uložením kabelů do korýtek nebo trubek
4. nanesením protipožární hmoty

Podélná požární přepážka musí oddělovat souběh kabelů po celé jeho délce. Tam, kde z technických a ekonomických důvodů není možno dodržet, že podélné oddělení systémové musí zamezit přenesení požáru z jednoho systému na druhý po dobu určenou projektem, mohou být kabely nejvýše dvou systémů uloženy do společných kabelových kanálů, šachet, mostů a prostorů při splnění těchto požadavků:

1. kabely každého systému se kladou na opačnou stranu uličky široké nejméně 1000mm, při použití stabilního hasicího zařízení samočinně ovládaného zařízením elektrické požární signalizace, spolu s kabely každého systému mohou být uloženy i kabely nesystémové,
2. kabely jednoho systému se vzhledem ke kabelům druhého (jiného) systému kladou do stavebně odděleného prostoru vůči zbývajícímu prostoru obsahujícímu i komunikační uličku. Kabely uvnitř stavebně odděleného prostoru mají být po odstranění stavebně dělící konstrukce přístupné z komunikační uličky. Systémové kabely uložené uvnitř stavebně odděleného prostoru mají při požáru kabelů vně tohoto prostoru udržet svou funkční schopnost (doloží se tepelně technickým výpočtem nebo průkazní zkouškou) po dobu určenou projektem. Obdobně, při požáru kabelů uvnitř stavebně odděleného prostoru, mají udržet po předepsanou dobu svou funkční schopnost vně uložené kabely. Nesystémové kabely se mohou klást společně s vně uloženými systémovými kabely, mají však být odděleny od systémových kabelů požární přepážkou, nebo
3. každý kabel buď vyhoví zkoušce podle evropské normy ČSN EN 50 266, která prokáže jeho schopnost nešířit požár, a nebo na jeho povrch bude nanesena protipožární hmota (ve formě nástřiku nebo nátěru), přitom systémové kabely pro jedno zařízení nesmějí být uloženy na jedné lávce, nebo
4. systémové kabely, které se chrání před účinky požáru kabelů druhého systému a kabelů nesystémových, mají být funkčně schopné po stanovenou dobu.

Pro snížení nebezpečí vzniku požáru a následných škod se provádějí preventivní opatření.

1. funkčně důležité kabely, kabely náležející k paralelním, rezervním, náhradním a havarijním jednotkám, požárně bezpečnostním zařízením (PBZ) a kabely různých systémů dodávek energie se od sebe oddělují požární přepážkou
2. při uložení kabelů silových a sdělovacích v jednom prostoru se silové a sdělovací kabely ukládají na různých stranách uličky
3. prostory kabelového rozvodu s rozhodujícím významem pro provoz z hlediska technologického a PBZ se mají vybavit zařízením elektrické požární signalizace
4. prostory kabelového rozvodu s rozhodujícím významem pro provoz z hlediska bezpečnostního a pro zajištění funkčnosti PBZ je vhodné vybavit zařízením elektrické požární signalizace a hasicím zařízením

... pokračování