Elektrika.cz, reportážní portál instalační elektrotechniky, vyhlášky, schémata zapojení .

 
Oddíly
reklama
Bleskovky
Osobní nástroje
FUTURE okénko - V nejbližších dnech se zde dočtete ...
  • Svůj pohled na sousední megaveletrh Light+Building ve Frankfurtu popisuje český elektrikář. Nezůstává pouze u jednoho selfie o své přítomnosti v Německu a prozrazuje proč se vydal tak daleko. Čím ho to obohatilo? Jak se dívá na budoucnost veletržních ...
  • Pokud chceme studovat různé aspekty elektrických jevů, včetně teploty výbojů blesku, vlivu ionizace vzduchu a negativních účinků elektrického oblouku, pak se nabízí studium na VUT, ČVUT ... mnoho příležitostí k experimentům s různými kombinacemi ...

Zařízení pro bezpečnostní účely v elektrických zařízeních


Document Actions
Článek
Jak se liší nová norma pro zařízení pro bezpečnostní účely v elektrických zařízeních nízkého napětí od té předchozí? Jaké jsou podmínky nařízení pro používání vybraných elektrotechnických výrobků určených pro stavby? A jaké jsou aktuální bezpečnostní značky pro prevenci nehod, požární ochrany, informace o zdravotním riziku a nouzové evakuaci? To se dozvíte v článku konzultanta pro elektrotechniku Františka Kosmáka.
František Kosmák, ze dne: 19.09.2014
reklama


A. ČSN 33 2000-5-56 ed. 2: 10-2010  Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-56: Výběr a stavba elektrických zařízení – Zařízení pro bezpečnostní účely. Změny normy: Z1: 12-2012  a  Z2: 12-2013.
Zařízení pro bezpečnostní účely v instalacích nn
nejsou v řadě případů v souladu s platnou normou ČSN 33 2000-5-56 ed. 2 anebo nejsou instalována vůbec, či jen částečně. Tento nedostatek způsobuje problémy při kolaudacích objektů, ve kterých mají být zařízení pro bezpečnostní účely instalována. Příčinou je většinou neodborně nebo nedbale vypracovaná projektová dokumentace a nerespektování vnějších vlivů a provozních rizik.

Elektrický bezpečnostní napájecí systém
(zdroj, el. obvody až po svorky el. zařízení)
napájecí systém určený k udržení provozu elektrických instalací a zařízení nezbytných
  • pro zdraví a bezpečnost osob a hospodářských zvířat  a/nebo
  • pokud to požadují národní předpisy, aby se zabránilo ohrožení okolí a ostatních zařízení

Příklady zařízení pro účely bezpečnosti:

  • nouzové (únikové) osvětlení;
  • požární čerpadla;
  • evakuační výtahy;
  • výstražné systémy, jako jsou požární hlásiče, hlásiče CO a hlásiče vniknutí;
  • evakuační systémy,
  • odvětrávání kouře,
  • základní zdravotnická zařízení.
Požadavky na tato zařízení stanovuje ČSN 33 2000-5-56 ed. 2 - Všeobecné požadavky pro elektrická zařízení pro bezpečnostní účely, volbu a montáž napájecího systému pro bezpečnostní účely a elektrické zdroje pro zajištění bezpečnosti. V ČSN 33 2000-5-56 ed. 2 je zapracována norma IEC 60364-5-56:2009 a její evropské změny HD A1: 2011 a  A11: 2013.

Oproti nahrazovanému vydání ČSN 33 2000-5-56:1996, jejíž platnost byla ukončena 1. 11. 2012, spočívají hlavní změny v  prohloubení požadavků normy na zařízení nn pro bezpečnostní účely. Požadavky se vztahují na zařízení (zdroje, obvody a systémy vedení) sloužící pro bezpečnostní účely, tj. k udržení provozu elektrických instalací a zařízení nezbytných v případě ohrožení bezpečnosti osob, zařízení a okolí. V normě jsou rozpracovány podrobné požadavky na nouzové únikové osvětlení a je předepsáno i uplatnění požadavků normy z hlediska ochrany před požárem. V normě jsou využity i požadavky norem, které v době vydání ČSN 33 2000-5-56:1996 neexistovaly (pro centrální napájecí systémy, nouzové osvětlení, akumulátorové instalace, kabely do podmínek požáru atd.). Tato část se nevztahuje na instalace ve výbušných atmosférách (BE3), pro něž jsou požadavky uvedeny v ČSN EN 60079-14. Požadavky této části jsou uspořádány v souladu s ostatními částmi IEC 60364 (soubor ČSN 33 2000...). Záložní napájecí systémy jsou z rozsahu platnosti této části 5-56 vyňaty.

Poznámka
Dle  vyhlášky  č. 246/2001 Sb. o požární prevenci jsou záložní zdroje (zejm. motorgenerátory, akumulátory, UPS) požárně bezpečnostním zařízením - PBZ. Na tomto zařízení se musí provádět podle  §7, odstavec (3) vyhlášky zkoušky provozuschopnosti instalovaného požárně bezpečnostního zařízení, které se prokazují dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce, kontrole, údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených výše uvedenou vyhláškou a pravidelnými revizemi podle  ČSN 33 1500, ČSN 33 2000-6 a podle dalších souvisících norem včetně ČSN 33 2000-5-56 ed. 2 a předpisů výrobců.

Podle  § 7  vyhlášky   č.  246/2001 Sb. odstavec (4) se provádí  kontrola  provozu-schopnosti požárně bezpečnostního zařízení v rozsahu a způsobem stanoveným  právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací  jeho výrobce. Kontrola se provádí nejméně jednou za rok, pokud výrobce nebo jiná dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší.

Hlavní změny oproti předchozímu vydání normy:
  • Byla doplněna řada nových definic, např. doba přepnutí, centrální napájecí systém, napájecí systém nízkého výkonu, přednostní obvod a úniková cesta.
  • Automatické napájení je nyní tříděno podle maximální doby přepnutí, např. napájení s krátkým přerušením znamená, že automatické napájení je zaručeno do 0,5s.
  • Bezpečnostní zdroje, které mohou pracovat paralelně se sítí, jsou uvedeny v čl. 560.6.9.
  • Nově jsou uvedeny požadavky na baterie pro bezpečnostní zdroje centrálních napájecích zdrojů a zdrojů nízkého výkonu.
  • Nově se vyžadují schémata ve formě přehledových schémat zapojení, schémata znázorňující umístění zařízení a seznam zařízení trvale připojených k bezpečnostnímu zdroji.
  • Požadují se návody k obsluze.
  • Nově jsou uvedeny podrobné požadavky na aplikace nouzového únikového osvětlení, stejnosměrné obvody a na uplatnění systémů z hlediska ochrany před požárem.
  • Nově jsou do normy zahrnuty doplňující požadavky na výchozí a pravidelné revize a zkoušení.
  • Do normy jsou vloženy dvě přílohy (příloha A a příloha B), které uvádějí pokyn pro nouzové osvětlení a pokyn pro zařízení na ochranu před požárem.

Specifikace  jednotlivých  požadavků na zařízení pro bezpečnostní účely:

Elektrické zdroje pro bezpečnostní účely; Obvody pro bezpečnostní účely; Systémy vedení; Aplikace nouzového únikového osvětlení; Uplatnění z hlediska ochrany před požárem; Pokyny pro nouzové osvětlení; Pokyny pro zařízení na ochranu před požárem; Zvláštní národní podmínky; Odchylky typu A.

Tato norma pokrývá všeobecné požadavky pro elektrická zařízení pro bezpečnostní účely, volbu a montáž napájecího systému pro bezpečnostní účely a elektrické zdroje pro zajištění bezpečnosti.

Hlavní souvisící normy:
  • ČSN 33 2000 Elektrické instalace nízkého napětí (soubor norem);
  • ČSN 33 2312 Elektrotechnické predpisy – Elektrické zariadenia v horľavých látkach a na nich;
  • ČSN 73 0848 Požární bezpečnost staveb – Kabelové rozvody
Informace o citovaných normativních dokumentech
  • EN 1838:1999 zavedena v ČSN EN 1838:2000 (36 0453) Světlo a osvětlení – Nouzové osvětlení;
  • EN 50171:2001 zavedena v ČSN EN 50171:2001 (36 0630) Centrální napájecí systémy;
  • EN 50200 zavedena v ČSN EN 50200 ed. 2 (34 7105) Zkušební metoda odolnosti proti požáru pro nechráněné kabely malých průměrů určených pro použití v nouzových obvodech;
  • EN 50272-2 zavedena v ČSN EN 50272-2 (36 4380) Bezpečnostní požadavky pro akumulátorové baterie a akumulátorové instalace – Část 2: Staniční baterie;
  • IEC 60331 (všechny části) zavedena v souboru ČSN IEC 60331 (34 7115) Zkoušky elektrických kabelů za podmínek požáru – Celistvost obvodu
  • EN 60332-1-2 zavedena v ČSN EN 60332-1-2 (34 7107) Zkoušky elektrických a optických kabelů v podmínkách požáru – Část 1-2: Zkouška svislého šíření plamene pro vodiče nebo kabely s jednou izolací – Postup pro 1kW směsný plamen
  • HD 60364-4-43:2010 bude uveden jako ČSN 33 2000-4-43 ed. 2:2010 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-43: Bezpečnost – Ochrana proti nadproudům;
  • EN 60623 zavedena v ČSN EN 60623 ed. 2 (36 4350) Akumulátorové články a baterie obsahující alkalické nebo jiné nekyselé elektrolyty – Uzavřené větrané nikl-kadmiové hranolové akumulátorové články;
  • EN 60702-1 zavedena v ČSN EN 60702-1 (34 7471) Kabely s minerální izolací a jejich koncovky pro jmenovitá napětí do 750V – Část 1: Kabely;
  • EN 60702-2 zavedena v ČSN EN 60702-2 (34 7471) Kabely s minerální izolací a jejich koncovky pro jmenovitá napětí do 750V – Část 2: Koncovky;
  • EN 60896-11 zavedena v ČSN EN 60896-11 (36 4332) Staniční olověné baterie – Část 11: Uzavřené větrané typy – Všeobecné požadavky a metody zkoušek;
  • EN 60896-21 zavedena v ČSN EN 60896-21 (36 4332) Staniční olověné baterie – Část 21: Uzavřené ventilem řízené typy – Metody zkoušek;
  • EN 62040-1 zavedena v ČSN EN 62040-1 (36 9066) Zdroje nepřerušovaného napájení (UPS) – Část 1: Všeobecné a bezpečnostní požadavky pro UPS;
  • EN 62040-3 zavedena v ČSN EN 62040-3 (36 9066) Zdroje nepřerušovaného napájení (UPS) – Část 3: Metoda stanovení požadavků na funkci a na zkoušení;
  • ISO 8528-12 dosud nezavedena;

Obdobné mezinárodní normy
  • IEC 60364-5-56:2009 Low-voltage electrical installations – Part 5-56: Selection and erection of electrical equipment – Safety services. (Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-56: Výběr a stavba elektrických zařízení – Nouzová zařízení).

Vybrané základní pojmy a definice
elektrický zdroj pro bezpečnostní účely

elektrický zdroj určený k tomu, aby byl užívaný jako součást elektrického napájecího systému pro zajištění bezpečnosti.

záložní elektrický zdroj

elektrický zdroj určený k tomu, aby v případě přerušení normálního napájení zajistil napájení elektrické instalace nebo jejich částí z důvodu jiných než bezpečnostních.

nouzové osvětlení
osvětlení určené k použití při selhání napájení normálního osvětlení.

svítidlo nouzového osvětlení
svítidlo, které může, ale nemusí být opatřeno vlastním zdrojem elektrické energie pro nouzové účely, a které je používáno pro bezpečnostní nebo nouzové osvětlení.

zajištěný způsob provozu
způsob provozu osvětlovací soustavy, při němž jsou všechna svítidla nouzového osvětlení v provozu vždy, když se vyžaduje normální nebo nouzové osvětlení.

nezajištěný způsob provozu
způsob provozu osvětlovací soustavy, při němž jsou světelné zdroje nouzového osvětlení v provozu pouze, když selže napájení normálního osvětlení.

centrální napájecí systém neomezeného výkonu
centrální napájecí systém, který napájí požadovaným nouzovým výkonem základní bezpečnostní zařízení, aniž by byl jeho výkon omezen.

centrální napájecí systém nízkého výkonu
Centrální napájecí systém, jehož výkon je omezen na 500W po dobu 3hodin nebo 1500W na dobu 1hodiny (obvykle obsahuje bezúdržbovou baterii a nabíjecí a zkušební zařízení).

úniková cesta
cesta, které je třeba se v případě nebezpečí držet, aby se dorazilo do bezpečného prostoru.

přednostní obvod
bezpečnostní napájení navazující přímo na napájení budovy, určené pro napájení bezpečnostních zařízení, která v případě nebezpečí musí zůstat v provozu pokud možno co nejdéle (typickým příkladem takového bezpečnostního zařízení jsou požární čerpadla).

bezpečnostní zařízení
elektrický systém pro elektrická zařízení určená k ochraně a varování osob v případě nebezpečí nebo pro zařízení důležitá k jejich evakuaci z daného místa.

Třídění bezpečnostních napájecích systémů

  • Elektrický bezpečnostní napájecí systém pro bezpečnostní účely je buď:
  •     neautomatický, který je uváděn do činnosti obsluhou, nebo
  •     automatický, jehož uvedení do provozu nezávisí na obsluze
              Automatické napájení je tříděno následujícím způsobem podle maximální doby přepnutí:
        •      bez přerušení: automatické napájení, které zajišťuje kontinuální napájení za stanovených podmínek během doby, kdy dochází k přepínání, např. s uvažovanými změnami napětí a kmitočtu;
        •    velmi krátké přerušení: k automatickému napájení dojde během 0,15s;
        •    krátké přerušení: k automatickému napájení dojde do 0,5s;
        •     průměrné přerušení: k automatickému napájení dojde do 5s;
        •     střední přerušení: k automatickému napájení dojde do 15s;
        •     dlouhé přerušení: k automatickému napájení dojde za dobu delší než 15s
  • Doba přepnutí základního bezpečnostního zařízení musí odpovídat požadavku na zajištění předepsaného provozu.

Všeobecně
  • Zařízení pro bezpečnostní účely požadovaná při požáru musí splňovat dvě doplňující podmínky:
    •     elektrický bezpečnostní zdroj musí být zvolen tak, aby zajišťoval napájení po odpovídající dobu a
    •     všechna zařízení pro bezpečnostní účely musí zajišťovat, ať už konstrukcí nebo montáží, odolnost proti ohni po odpovídající dobu
    Poznámka: Elektrický bezpečnostní zdroj je obecně doplňující k normálnímu zdroji napájení, např. k veřejné distribuční síti.
  • Pokud se jako ochranné opatření pro ochranu před úrazem elektrickým proudem používá automatické odpojení od zdroje, má se přednostně použít ochrany, při níž nedochází k odpojení při první poruše. V případě použití sítí IT se musí použít hlídač izolačního stavu, který zvukově i opticky hlásí první poruchu.
  • Pokud se týká řídících a sběrnicových systémů, porucha v nich týkající se normální instalace nesmí nepříznivě ovlivnit funkci zařízení pro bezpečnostní účely.

Elektrické zdroje pro bezpečnostní účely:
  • Jako elektrické zdroje pro bezpečnostní účely se uvažují:
    •     akumulátorové baterie;
    •     primární články;
    •     generátorová soustrojí nezávislá na normálním napájení;
    •     napájecí vedení oddělené od napájecí sítě, které je na normálním napájení prakticky nezávislé
  • Bezpečnostní zdroje pro napájení zařízení pro bezpečnostní účely musí být instalovány jako upevněná zařízení a to tak, aby na ně porucha normálního napětí nemohla mít nepříznivý vliv
  • Bezpečnostní zdroje musí být umístěny ve vhodném prostoru a smí být přístupné pouze osobám znalým nebo poučeným (BA5 nebo BA4)
  • Prostory pro bezpečnostní zdroje musí být vhodně a přiměřeně větrány, a to tak, aby výfukové plyny, kouř a výpary ze zdroje nemohly proniknout do prostorů, v nichž se nachází lidé
  • Oddělená nezávislá napájecí vedení z rozvodné sítě nesmí sloužit jako napájení bezpečnostních zařízení, pokud nelze zajistit, aby současná porucha obou napájení byla nepravděpodobná
  • Bezpečnostní zdroj musí mít dostatečnou schopnost napájet jemu příslušející zařízení pro bezpečnostní účely
  • Bezpečnostní zdroj navíc může být použit pro jiné účely než pro napájení zařízení pro bezpečnostní účely za předpokladu, že tím nebude použitelnost pro napájení zařízení pro bezpečnostní účely ohrožena. Porucha vzniklá v jiném obvodu než pro bezpečnostní účely, nesmí přerušit žádný obvod pro bezpečnostní účely

Zvláštní požadavky na bezpečnostní zdroje způsobilé pracovat paralelně:
Poznámka 1: Paralelní provoz nezávislých zdrojů zpravidla vyžaduje souhlas příslušných energetických podniků. Ty mohou vyžadovat zvláštní prvky, např. k zabránění zpětné dodávky výkonu.
  • Musí být zajištěna ochrana před účinky zkratových proudů a ochrana při poruše (ochrana před nebezpečným dotykem živých částí), ať je instalace napájena z kteréhokoli zdroje nebo z obou zdrojů v paralelním zapojení
Poznámka 2: Je třeba provést opatření, aby se omezily proudy protékající mezi nulovými body zdrojů, zvláště pak, aby se omezil účinek třetích harmonických.

Centrální napájecí systém
  • Baterie musí být větrané nebo s regulačním ventilem, bezúdržbového typu a musí být do těžkého průmyslového provozu, např. články vyhovující IEC 60623 nebo souboru IEC 60896.
Poznámka: Nejkratší navrhovaná doba života baterií při 20°C by měla být 10let.
  • Centrální napájecí zdroj pro nouzové osvětlení musí vyhovovat EN 50171

Nízkovýkonový napájecí systém
Silový výstup nízkovýkonového napájecího systému je omezen na 500W po 3hodiny provozu a 1500W po dobu 1hodiny provozu. Baterie mohou být plynotěsné nebo s regulačním ventilem, bezúdržbového typu a musí být do těžkého průmyslového provozu, např. články odpovídající EN 60623 nebo souboru EN 60896.
Poznámka: Nejkratší navrhovaná doba života baterií při 20°C by měla být 5let.
  • Centrální napájecí zdroje pro nouzové osvětlení musí vyhovovat EN 50171

Zdroj nepřerušovaného napájení (UPS)
  • Pokud se použije zdroj nepřerušovaného napájení, musí:
    •     být schopný působit na ochranné přístroje distribučního obvodu a
    •     být schopný vybavit bezpečnostní přístroje, jestliže pracuje za nebezpečných podmínek při napájení z baterie prostřednictvím měniče a
    •     vyhovět požadavkům 560.6.10 a
    •     vyhovět EN 62040-1 nebo EN 62040-3, podle toho, která norma se na něj vztahuje

Bezpečnostní zdrojová soustrojí
  • Pokud se použije bezpečnostní zdrojové soustrojí, musí vyhovět ČSN ISO 8528-1 [ 33 3140] - Střídavá zdrojová soustrojí poháněná pístovými spalovacími motory

Obvody pro bezpečnostní účely

  • Obvody pro bezpečnostní účely musí být nezávislé na ostatních obvodech
Poznámka: To znamená, že elektrická porucha nebo jakýkoliv zásah nebo úprava v jednom systému nesmí ovlivňovat řádnou funkci.
  • Obvody pro bezpečnostní účely nesmějí procházet místnostmi vystavenými nebezpečí požáru (BE2), pokud ovšem nejsou odolné proti ohni. V žádném případě však tyto obvody nesmějí procházet zónami vystavenými nebezpečí výbuchu (BE3)
Poznámka: Kde je to praktické, mělo by se upustit od průchodu jakéhokoliv obvodu prostory představujícími nebezpečí požáru.

  • Podle 433.3 HD 60364-4-43, je možno vynechat ochranu před nadproudy tam, kde se ztráta napájení může stát příčinou velkého nebezpečí. Tam, kde je ochrana před přetížením vynechána, musí být přetížení sledováno
  • Nadproudové ochranné přístroje musí být zvoleny a nainstalovány tak, aby se zabránilo vzniku nadproudů v obvodu ohrožujícím správnou funkci obvodů pro bezpečnostní účely
  • Spínače a řídící přístroje musí být zřetelně označeny a společně umístěny v místech přístupných pouze osobám znalým nebo poučeným (BA5 nebo BA4)
  • V zařízeních napájených ze dvou různých obvodů s nezávislými zdroji nesmí porucha v jednom obvodu  narušit ochranu před úrazem elektrickým proudem ani řádnou funkci druhého obvodu. Tato zařízení musí být, pokud je to třeba, spojena s ochrannými vodiči obou obvodů
  • Kabely obvodů pro bezpečnostní účely, jiné než s kovovým stíněním, požáru odolným, musí být odpovídajícím a spolehlivým způsobem, tzn. dostatečným odstupem nebo přepážkami, odděleny od kabelů ostatních obvodů, včetně kabelů ostatních bezpečnostních obvodů
Poznámka: Pro kabely k bateriím se mohou uplatňovat ještě zvláštní požadavky.
  • Obvody pro bezpečnostní účely s výjimkou instalací pro výtahy sloužící při záchranné činnosti v případě požáru a instalace výtahů, pro něž platí zvláštní požadavky, nesmějí být instalovány v šachtách výtahů nebo jiných prostorech, v nichž může vznikat komínový efekt
  • Kromě všeobecného schématu musí být udány úplné podrobnosti o elektrických bezpečnostních zdrojích, informace musí být k dispozici u distribučního (hlavního) rozvaděče. Jednoduché liniové schéma postačuje
  • Musí být k dispozici výkresy elektrických bezpečnostních instalací, na kterých je znázorněno přesné umístění
    •     všech elektrických zařízení a rozvaděčů s udáním přístrojů;
    •     bezpečnostní zařízení s vyznačením koncových obvodů a zvláště účel těchto zařízení;
    •     zvláštní spínací a kontrolní zařízení bezpečnostního zdroje (např. spínače pro daný prostor, vizuální a akustická výstražná zařízení)
  • Musí být k dispozici seznam všech zařízení na elektrický proud, která jsou trvale připojena k bezpečnostnímu napájení s tím, že u nich bude udán jmenovitý elektrický výkon, jmenovité proudy, rozběhové proudy a doba, kdy jsou tato zařízení v činnosti
Poznámka: Tato informace může být zahrnuta do obvodového schématu
  • Pro bezpečnostní přístroje a elektrická zařízení pro bezpečnostní účely musí být k dispozici návody k obsluze. Ty musí zohledňovat veškeré zvláštnosti instalace
  • Instalace baterií
    Instalace baterií musí vyhovovat EN 50272-2.
Systémy vedení
  • Pro zařízení pro bezpečnostní účely, od kterých se požaduje funkce v podmínkách požáru, musí být použito jednoho nebo několika z následujících systémů vedení:
    •     kabely s minerální izolací odpovídající IEC 60702-1 a IEC 60702-2;
    •     kabely odolné hoření vyhovující příslušné části EN 50200 a EN 60332-1-2;
    •     systém vedení zajišťující potřebnou ochranu před požárem a mechanickou ochranu
      Systémy vedení musí být montovány a instalovány tak, aby během požáru nebyla narušena jejich celistvost.
Poznámka 1: Jako příklady systémů zajišťující potřebnou ochranu před požárem a mechanickou ochranu mohou být
    •     konstrukční kryty zajišťující potřebnou ochranu před požárem a mechanickou ochranu, nebo
    •     systémy vedení v oddělených požárních prostorech
Poznámka 2: V této otázce může platit národní legislativa.
  • Vedení řídících a sběrnicových systémů zařízení pro bezpečnostní účely musí být v souladu s těmi samými požadavky, jako jsou ty, které platí pro vedení, které má být pro napájení těchto zařízení pro bezpečnostní účely používáno. To neplatí pro obvody, které na funkci bezpečnostních zařízení nepůsobí nepříznivě
  • Musí být provedena opatření, aby se zabránilo škodám při hloubení drážek pro zazděné bezpečnostní obvody
  • Obvody pro zařízení pro bezpečnostní účely, které mohou být napájeny stejnosměrným proudem, musí být opatřeny dvoupólovými nadproudovými ochranami
  • Spínací a řídící přístroje použité jak pro stejnosměrné, tak pro střídavé napájecí zdroje, musí být vhodné pro činnosti jak při střídavém, tak při stejnosměrném proudu

Aplikace nouzového únikového osvětlení

  • Systémy vedení pro centrálně napájený systém nouzového osvětlení musí v případě požáru zachovat kontinuitu napájení od zdroje ke svítidlům po odpovídající dobu. Toho musí být dosaženo použitím kabelů s vysokou odolností proti požáru, jak je podrobněji rozvedeno v předchozí části "Systémy vedení", aby přenášely energii přes prostor zasažený požárem.
Uvnitř požárního úseku se musí pro napájení svítidel buď používat kabely s vysokou odolností proti požáru, nebo u prostorů s více než jedním nouzovým svítidlem, musí být taková svítidla napájena ze dvou oddělených obvodů tak, aby v případě ztráty jednoho obvodu byla dodržena hladina osvětlení podél únikové cesty
  • Pokud jsou náhradní svítidla napájena z oddělených obvodů, musí být nadproudové ochranné přístroje použity tak, aby zkratovaný obvod v jednom obvodě neporušil napájení sousedních svítidel v požárním prostoru nebo svítidel v sousedních prostorech
Z žádného koncového obvodu nesmí být napájeno více než 20 svítidel, jejichž celkové zatížení nepřevýší 60% jmenovitého proudu nadproudového ochranného přístroje. Žádné přístroje pro rozvod, řízení nebo ochranu nesmí narušit celistvost obvodu.
  • Nouzové osvětlení musí být připojeno zajištěným nebo nezajištěným způsobem. Tyto způsoby je možno také kombinovat
(Změna Z1 normy z 12 - 2012; nové znění čl. 560.9.8):
  • Systémy nouzového osvětlení nesmějí být nepříznivě ovlivňovány žádnými řídícími systémy. Jakékoliv budoucí úpravy řídících systémů musí nadále vyhovovat tomuto požadavku funkční bezpečnosti (bude pojednáno dále  podle ČSN EN 61508-4 ed.2: 02-2011). V případě jakékoliv poruchy koncového obvodu musí veškerá svítidla v daném okruhu zajišťovat plný navrhovaný světelný výkon
  • Přepnutí z normálního na nouzový provoz musí nastat automaticky, jestliže poklesy napětí pod 0,6násobek jmenovitého napětí trvají přinejmenším po dobu 0,5s. Normální provoz musí být znovu obnoven, jestliže napájecí napětí je vyšší než 0,85násobek jmenovitého napětí
Poznámka 1: Skutečný čas pro přepnutí může být stanoven národními předpisy.
Poznámka 2: Úroveň přepnutí závisí na přístrojovém vybavení, které je použito pro zařízení pro bezpečnostní účely.
  • Řídící spínače pro nouzové osvětlení musí být umístěny na určených místech a uspořádány mají být tak, aby je nemohly ovládat nepovolané osoby
  • Poloha zapnuto musí být u nouzového osvětlení označena pro každý zdroj napájení na vhodném místě
  • Svítidla nouzového osvětlení a přístroje v jim příslušejících obvodech musí být označeny červeným štítkem o průměru alespoň 30mm.

Uplatnění z hlediska ochrany před požárem

  • Systémy vedení pro detekci požáru a silové systémy pro jeho zdolávání musí být napájeny z odděleného obvodu napájeného z hlavního napájecího zdroje
  • Přednostní obvody pokud se takové vyskytují, musí být spojeny přímo na napájecí stranu odpojovacího spínače hlavního rozvaděče
(soukromá distribuční síť se považuje za ekvivalent distribuční sítě veřejného dodavatele elektřiny)
  • Hlásiče musí být zřetelně označeny
  • Kromě případů, kde existují národní předpisy, které je možno uplatnit, by minimální požadavky na ochranu před požárem měly být v souladu s dále uvedenou tabulkou B1:
Pokyn pro zařízení na ochranu před požárem.

Tabulka B.1 Pokyn pro bezpečnostní zařízení

Pro zvětšení klikněte!

Poznámka k článku čl. 560.9.8  ČSN 33 2000-5-56 ed. 2 , změna Z1 požadavky na funkční bezpečnost - odkaz na následující normu:

ČSN EN 61508-4 ed. 2 (18 0301):02-2011.
Od 1. 5. 2013 nahrazuje ČSN EN 61508-4:09-2002. Funkční bezpečnost elektrických/elektronických/programovatelných elektronických systémů souvisejících s bezpečností- PE a E/E/PE.

Obsahuje definice a zkratky vysvětlení termínů používaných v  této normě.

Z termínů týkajících se bezpečnosti se jedná zejména o tyto případy:
  • Poškození (újma) (harm) - fyzické zranění nebo poškození zdraví lidí nebo poškození  majetku nebo prostředí.
  • Nebezpečí (hazard) -  potenciální zdroj poškození (nebezpečí pro osoby ke kterému dochází v krátké době - např. požár nebo výbuch, tak i nebezpečí s dlouhodobějším účinkem na zdraví osob, např. uvolněná toxická látka).
  • Prostředí (enviroment) - všechny relevantní parametry, které mohou ovlivnit dosažení funkční bezpečnosti v určitých uvažovaných aplikacích a v jakékoliv fázi bezpečnostního životního cyklu.
  • Riziko (risk) - kombinace pravděpodobnosti výskytu poškození a závažnosti tohoto poškození.
  • Přípustné riziko (tolerable risk) - riziko, které je přijatelné v daných souvislostech založených na běžných hodnotách společnosti.
  • Zbytkové riziko (rezidual risk) - riziko, které zůstává po přijetí ochranných opatření.
  • Riziko řízeného zařízení-EUC ( EUC risk) - (Equipment Under Control) - riziko způsobené zařízením nebo jeho interakcí s řídicím systémem řízeného zařízení - riziko v tomto kontextu je spojeno se specifickou nebezpečnou událostí např. při použití systémů E/E/PE - elektrický/elektronický/programovatelný elektronicky [electrical/electronic/programmable electronic system], souvisejících s bezpečností, případně jiná opatření omezující nebezpečí. Riziko řízeného nebezpečí je uvedeno v ČSN EN 61508-5 ed. 2:01-2011-Funkční bezpečnost E/E/PE systémů -souvisejících s bezpečností - Část 5: Příklady metod určování integrity bezpečnosti v Anglickém znění IEC). Hlavním důvodem určení rizika řízeného zařízení je stanovit referenční bod pro toto riziko a přitom nevzít v úvahu systémy E/E/PE související s bezpečností a jiná opatření omezující nebezpečí. Hodnocení tohoto rizika zahrnuje záležitosti týkající se lidského činitele.
  • Cílové riziko (target risk) - riziko, kterého se má dosáhnout pro specifické nebezpečí, přičemž se bere v úvahu riziko řízeného zařízení spolu se systémy E/E/PE souvisejícími s bezpečností a jinými opatřeními omezujícími riziko.
  • Bezpečnost (safety) -  zbavení se (nepřítomnost) nepřijatelného rizika.
  • Bezpečný stav (safe state) - stav řízeného zařízení, při kterém je dosaženo bezpečnosti.
  • Rozumně předvídatelné nesprávné použití (reasonably foreseeable misuse) - použití výrobku nebo služby za podmínek nebo k účelům, které sice dodavatel nezamýšlel, ale ke kterému se může snadno dojít z předvídatelného lidského chování.
  • Potvrzení míry bezpečnosti
  • Ověřování - verifikace (verification) - potvrzení zkoumáním objektivního důkazu, že dané požadavky byly splněny, například:
    • kontrola výstupů - dokumenty ze všech fází životního cyklu bezpečnosti;
    • posouzení návrhů – koncepcí   
    • zkoušky prováděné na výrobcích za účelem zajištění jejich správné činnosti podle jejich specifikací   
    • začleňovací - integrační  zkoušky prováděné v případech postupného sestavování různých částí systém a prováděné zkoušky prostředí pro zajištění spolupráce všech částí stanoveným způsobem.
  • Systém PE - programovatelný elektronický systém (programmable electronic system) uvedený v normě ČSN EN 61508-4 ed.2. Je to systém pro řízení, ochranu nebo monitorování založený na jednom nebo více programovatelných elektronických zařízeních včetně všech prvků systému, např. napájecí zdroje, senzory a jiná vstupní zařízení, datové informační spojnice a jiné přenosové cesty, akční členy i další výstupní zařízení.


Pro zvětšení klikněte!
Poznámka
obr. a)     -     programovatelná elektronika PE;
obr. b)     -     jednotka odlišitelná od senzorů a akčních členů řízeného zařízení a jejich rozhraní;
obr. c)     -     dvě oddělené jednotky PE;
obr. d)     -     zdvojená - dvoukanálová PE, ale s jediným senzorem a jediným akčním členem.
  • Systém E/E/PE - elektrický/elektronický/programovatelný elektronický systém (programmable electronic system) uvedený v normě ČSN EN 61508-4 ed.2. Je to systém pro řízení, ochranu nebo monitorování založený na jednom nebo více programovatelných elektronických zařízeních (E/E/PE) včetně všech prvků systému, např. napájecí zdroje, senzory a jiná vstupní zařízení, datové informační spojnice a jiné přenosové cesty, akční členy i další výstupní zařízení jak je znázorněno na obrázku.
 
Poznámka: Zařízení E/E/PE je zmístěno centrálně, ale takových zařízení může v systému E/E/PE existovat více na různých místech.

Elektrický/Elektronický/programovatelný systém E/E/PE - struktura a terminologie


Tato mezinárodní norma ČSN EN 61508-4 ed. 2 uvádí další podrobnější požadavky na bezpečnostní systémy a počítá se všemi závažnými fázemi životního cyklu celkové bezpečnosti, bezpečnosti systému E/E/PE a bezpečnosti softwaru (např. od počáteční koncepce přes návrh, realizaci, provoz a údržbu až po vyřazení z provozu) při používání systémů E/E/PE pro plnění bezpečnostních funkcí;

byla zpracována s ohledem na rychlý rozvoj techniky a její struktura je dostatečně pevná a obsažná, aby umožnila další rozvoj; umožňuje tvorbu aplikačních mezinárodních norem týkajících se systémů E/E/PE souvisejících s bezpečností, tvorbu aplikačních mezinárodních norem koncipovaných v rámci této normy znamenající vyšší úroveň konzistence (např. z hlediska základních principů, terminologie atd.), jak v aplikačních oblastech, tak napříč těmito oblastmi. To bude mít jak bezpečnostní, tak ekonomický přínos; poskytuje metodu pro zpracování specifikace bezpečnostních požadavků nutných pro dosažení požadované funkční bezpečnosti systémů E/E/PE souvisejících s bezpečností; pro stanovení požadavků na úroveň integrity bezpečnosti používá metody založené na riziku; zavádí úrovně integrity bezpečnosti pro specifikaci cílové úrovně integrity pro bezpečnostní funkce, které mají být použity v systémech E/E/PE souvisejících s bezpečností.


B.      Nové podmínky pro používání vybraných elektrotechnických výrobků určených pro stavby platné od  1. 7. 2013.
Nové podmínky stanovuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh neboli CPR (Construction Products Regulation). Nařízení č. 305/2011 CPR bylo zveřejněno v Úředním věstníku EU 4.4.2011, účinnost od 24.4.2011, většina ustanovení se používá až od 1.7.2013.

Směrnice 89/106/EHS – CPD (Construction Product Directive = Prohlášení o shodě) byla zrušena, avšak až do 1.7.2013 platily právní předpisy členských států, do kterých byla implementována. V ČR původně NV 190/2002, které však bylo rovněž k 1.7.2013 zrušeno zákonem č. 100/2013 a celou problematiku převzalo NV č. 163/2002 v platném znění.

Od 1. 7. 2013 platí následující podmínky a požadavky
„Prohlášení o shodě“ se nahrazuje „Prohlášením o vlastnostech“ - dle zákona č. 100/2013 Sb., který je  změnou  zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky. Touto  změnou  v §1 odst. 3 se na stavební výrobky zavádí v ČR s účinností od 1.7.2013 přímo použitelný předpis  "Nařízení   evropského   parlamentu   a Rady (EU)  č. 305/2011"  ze dne 9.března 2011. Toto Nařízení je určeno k přímému použití ve všech členských zemích EU.
  • "Je-li stavební výrobek s označením CE uváděn nebo dodáván na trh v České republice, musí být prohlášení o vlastnostech poskytované k tomuto výrobku a pokyny a bezpečnostní informace připojované k tomuto výrobku v českém jazyce";
  • CE se připojí ke všem výrobkům, na které bylo vydáno „prohlášení o vlastnostech“;
  • dosavadní posouzení shody podle CPD platí, výrobci na jeho základě mohou vypracovat „prohlášení o vlastnostech“;

Výjimky z povinnosti výrobce vypracovat prohlášení o vlastnostech
  • výrobek je vyroben nesériově na zakázku a je nainstalován do jedné konkrétní stavby výrobcem, odpovědným za bezpečné zabudování výrobku do stavby (výrobce je montážní firmou);
  • výrobek je vyroben na staveništi a zabudován do příslušné stavby na odpovědnost osob odpovědných za bezpečné provedení stavby (stavební firma je výrobce);
  • výrobek je vyroben tradičně nebo speciálně pro památky a chráněné stavby;
  • připojením CE dává výrobce na vědomí, že vystavil prohlášení o vlastnostech a nese odpovědnost za shodu výrobku s údaji v něm uvedenými;
  • výrobce nemusí deklarovat ty vlastnosti , na které není kladen právní požadavek v zemi určení (v ČR předpis ze Sbírky zákonů);
  • prohlášení o vlastnostech má být opřeno o deklaraci výrobce, požadavky budou minimalizovány;

Odpovědnost za výběr výrobku nese ten, kdo jej do stavby navrhne nebo ve stavbě použije!
  • označení CE musí být viditelně, čitelně a nesmazatelně připojeno k výrobku nebo k jeho štítku;
  • doplňují ho dvě poslední číslice roku, kdy bylo poprvé připojeno, sídlo a adresa výrobce, jedinečný identifikační kód výrobku, referenční číslo prohlášení o vlastnostech, odkaz na harmonizované technické specifikace - HTS, číslo oznámeného subjektu a zamýšlené použití (je-li stanoveno v HTS);
  • sídlo výrobce může být nahrazeno identifikační značkou;
  • STAVEBNÍ ZÁKON č. 183/2006 Sb. (§ 159)
  • Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla.
  • Výrobky pro stavbu, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby a představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů, jsou stanoveny a posuzovány podle zvláštních právních předpisů
Předpis č. 163/2002 Sb. ve znění změny č. 312/2005 s účinností od 1.9.2005 - Nařízení vlády, stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky. Pro elektrotechniku uvádí toto NV ve skupině 10, přílohy č 2:

10. Technická zařízení staveb, položka č.13:
elektrické kabely, domovní zásuvky a vidlice jejichž shoda je ověřována  postupem podle § 7 autorizovanou osobou a to na žádost výrobce nebo dovozce. Autorizovaná osoba (zkušebna) provede počáteční zkoušky typu výrobku na vzorku a posoudí, zda typ výrobku odpovídá normám, technickým předpisům nebo stavebnímu technickému osvědčení. O výsledcích zkoušek a jejich posouzení vystaví protokol s uvedením doby platnosti.

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 305/2011
ze dne 9.března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech a je překladem zavedeno do českých předpisů k přímému používání).

PROHLÁŠENÍ   O   VLASTNOSTECH

č. .................................
1. Jedinečný identifikační kód typu výrobku: ............................................................................................................................................
2. Typ, série nebo sériové číslo nebo jakýkoli jiný prvek umožňující identifikaci stavebních výrobků podle čl. 11 odst. 4:
............................................................................................................................................
3. Zamýšlené použití nebo zamýšlená použití stavebního výrobku v souladu s příslušnou harmonizovanou technickou specifikací podle předpokladu výrobce:
............................................................................................................................................
4. Jméno, firma nebo registrovaná obchodní známka a kontaktní adresa výrobce podle čl. 11 odst. 5:
............................................................................................................................................
5. Případně jméno a kontaktní adresa zplnomocněného zástupce, jehož plná moc se vztahuje na úkoly uvedené v čl. 12 odst. 2:
............................................................................................................................................
6. Systém nebo systémy posuzování a ověřování stálosti vlastností stavebních výrobků, jak je uvedeno v příloze V:
............................................................................................................................................
7. V případě prohlášení o vlastnostech týkajících se stavebního výrobku, na který se vztahuje harmonizovaná norma:
............................................................................................................................................
 (jméno a případně identifikační číslo oznámeného subjektu)

provedl ........................................... podle systému .......................................................
(popis úkolů třetí strany podle přílohy V)
a vydal................................................................................................................................
(osvědčení o stálosti vlastností, osvědčení o shodě řízení výroby, zkušební/výpočtové protokoly – dle potřeby)

8. V případě prohlášení o vlastnostech týkajících se stavebního výrobku, pro který bylo vydáno evropské technické posouzení:
............................................................................................................................................
(jméno a případně identifikační číslo subjektu pro technické posuzování)
vydal...................................................................................................................................
(referenční číslo evropského technického posouzení)

Na základě..........................................................................................................................
(referenční číslo evropského dokumentu pro posuzování)

provedeno.............................................................podle systému ................................................
(popis úkolů třetí strany podle přílohy V)
a vydal................................................................................................................................
(osvědčení o stálosti vlastností, osvědčení o shodě řízení výroby, zkušební/výpočtové protokoly  dle potřeby)
9. Vlastnosti uvedené v prohlášení

..........................................................................................................................................

Poznámky k tabulce:
  • sloupec 1 obsahuje seznam základních charakteristik stanovených v harmonizovaných technických specifikacích pro zamýšlené použití nebo zamýšlená použití uvedená v bodě 3 výše;
  • pro každou základní charakteristiku uvedenou ve sloupci 1 a v souladu s požadavky článku 6 bude sloupec 2 obsahovat vlastnosti uvedené v prohlášení, vyjádřené podle úrovně, třídy nebo popisu, vztaženo k odpovídajícím základním charakteristikám nebo budou uvedena písmena „NPD“ (No Performance Determined), pokud není uvedena žádná vlastnost;
  • U každé základní charakteristiky uvedené ve sloupci 1 bude sloupec 3 obsahovat:
    •      odkaz s datem na příslušnou harmonizovanou normu a případně referenční číslo použité specifické nebo příslušné technické dokumentace; nebo
    •      odkaz s datem na příslušný evropský dokument pro posuzování, je-li k dispozici, a referenční číslo použitého evropského technického posouzení.


Pokud byla použita podle článku 37 nebo 38 specifická technická dokumentace, požadavky, které výrobek splňuje:
............................................................................................................................................
10. Vlastnost výrobku uvedená v bodě 1 a 2 je ve shodě s vlastností uvedenou v bodě 9.
Toto prohlášení o vlastnostech se vydává na výhradní odpovědnost výrobce uvedeného v bodě 4.
Podepsáno za výrobce a jeho jménem:
............................................................................................................................................
(jméno, příjmení a funkce)
............................................................        ............................................................
             (místo a datum vydání)                                               (podpis)

CS L 88/38 Úřední věstník Evropské unie 4.4.2011
                                    
Grafickou podobu označení CE původně stanovilo NV č. 291/2000 Sb. Toto NV bylo zrušeno zákonem č. 490/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem, týkající se uvádění výrobků na trh. Dále je grafická podoba označení CE uvedena jen v příloze II NAŘÍZENÍ  EVROPSKÉHO  PARLAMENTU  A  RADY (ES)  č. 765/2008 ze dne 9.července 2008, které je určeno k přímému použití v ČR a má tuto podobu:

Označení CE

  • Označení CE se skládá z iniciál "CE" v tomto tvaru:



  • Pokud je označní CE zmenšeno nebo zvětšeno, musí být zachovány proporce dené mřížkou na obrázku uvedeném v ostavci 1.
  • Pokud konkrétní předpisy nepředepiusují uvlůáštíní rozměry, musí být označení CE alespoň 5mm vysoké.
 
C.  Nová norma - ČSN EN ISO 7010 (01 8012):12 -2012 - Grafické značky - Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky - Registrované bezpečnostní značky.
Bezpečnostní značky jsou určeny pro použití pouze tam, kde je riziko pro lidi. Mohou existovat jako bezpečnostní značení na pracovištích a ve veřejných prostorách, bezpečnostní příručky a oznámení, označování výrobků štítky a únikové a evakuační plány, podle potřeby.

Použitím normalizovaných bezpečnostních značek se nenahrazují řádné pracovní postupy, návody a prevence nehod, odborná příprava nebo opatření. Osvěta je nezbytnou součástí všech systémů poskytujících informace o bezpečnosti.
Tato mezinárodní norma stanoví bezpečnostní značky za účelem prevence nehod, požární ochrany, informace o zdravotním riziku a nouzové evakuaci.

Pokračující růst mezinárodního obchodu, cestování a mobilita pracovních  vyžaduje společný způsob sdělování informací o bezpečnosti. Nedostatek normalizace může vést k nedorozumění a riziku nehod. Tato mezinárodní norma stanoví bezpečnostní značky za účelem prevence nehod, požární ochrany, informace o zdravotním riziku a nouzové evakuaci.
Tvar a barva jednotlivých bezpečnostních značek jsou v souladu ISO 3864-1 a návrh/design grafických značek je v souladu s ISO 3864-3.

Tato mezinárodní norma se vztahuje na všechna místa, kde musí být řešeny bezpečnostní záležitosti, týkající se lidí. Nevztahuje se však na signalizace používané pro řízení železničního, silničního, říčního, námořního a leteckého provozu a obecně na ta odvětví podléhající ustanovením, která se mohou lišit v určitých bodech od této mezinárodní normy a souboru norem ISO 3864 (ČSN ISO 3864-1:12-2012). Tato mezinárodní norma stanoví originály bezpečnostních značek, které mohou být zmenšeny pro reprodukci a účely použití.

Obsah normy je zaměřen na:
  • termíny a definice,
  • významy a kategorizace bezpečnostních značek,
  • význam (bezpečnostní hledisko) ,
  • kategorizace bezpečnostních značek,
  • registrované bezpečnostní značky
Norma se vztahuje na všechna místa, kde musí být řešeny bezpečnostní záležitosti, týkající se lidí. Nevztahuje se však na signalizace používané pro řízení železničního, silničního, říčního, námořního a leteckého provozu a obecně na ta odvětví podléhající ustanovením, která se mohou lišit v určitých bodech od této mezinárodní normy a souboru norem ISO 3864.

Norma ČSN EN ISO 7010 obsahuje nové bezpečnostní značky, které pamatují na všechny nebezpečné situace a materiály, s nimiž se mohou setkat pracovníci v průmyslu i veřejnost. Účelem normy ISO 7010 je vytvořit globální bezpečnostní jazyk zahrnující piktogramy, tvary značek a barvy, které zajistí stejné pochopení značky v různých zemích a kulturních okruzích. Bezpečnostní značky zahrnuté v normě se týkají ochrany před úrazem a ochrany před požárem, informují o zdravotních nebezpečích a o únikových cestách.

Registrované bezpečnostní značky jsou rozděleny do těchto kategorií:
  • E      kategorie pro značky označující evakuační východy, umístění zabezpečovacího zařízení nebo bezpečnostního vybavení, nebo bezpečnostního opatření (značky bezpečného stavu);
  • F      kategorie pro značky požární bezpečnosti;
  • M     kategorie pro značky příkazu
  • P      kategorie pro značky zákazu
  • W     kategorie pro značky výstrahy
Grafická značka je kompletní obraz, obsahující všechny prvky grafické značky uvedené v registrované bezpečnostní značce. Typické registrované bezpečnostní značky pro elektrotechniku:
výstraha (žlutá - trojúhelník)
pro elektřinu má referenční číslo ISO 7010-W012;
příkaz (modrá - kruh) odpojit elektrickou vidlici ze zásuvky má referenční číslo ISO 7010 M006;
zákaz (červená - mezikruží)"Nepoužívat ve vaně, sprše nebo v nádrži naplněné vodou" má referenční číslo ISO 7010-P026 (funkce této značky je zakázat používání nevhodných elektrických přístrojů nebo zařízení v blízkosti vody);
Upozornění (zelená - obdélník nebo čtverec) na nouzový východ má referenční číslo ISO 7010-E002;
Označení požární bezpečnosti, (červená - obdélník nebo čtverec) např. označení místa umístění hasícího přístroje má referenční číslo ISO 7010-F001.

Barevné provedení registrovaných bezpečnostních značek je v souladu s ČSN ISO 3864-1: 12-2012- Grafické značky - Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky - Část 1: Zásady pro navrhování bezpečnostních značek a bezpečnostního značení.

Dále ČSN ISO 3864-3: 12-2012 - Bezpečnostní barvy a bezpečnostní  značky - Část 3: Zásady pro navrhování grafických značek pro použití v bezpečnostních značkách.

Na níže uvedených tabulkách jsou patrny jednotlivé barvy a jejich význam. Na druhé tabulce jsou uvedeny obvyklé vzdálenosti, ze kterých lze bezpečnostní značku rozeznat.



V praxi lze použít následující tabulku pro rozeznatelnost bezpečnostní tabulky a jejího textu.


Závěr
cílem tohoto příspěvku je seznámit odborné pracovníky v elektrotechnice s novými poznatky jak v technických normách, tak v právních předpisech.


Autor: František Kosmák, odborný konzultant pro elektrotechniku, bývalý inspektor Státního odborného dozoru



Toto je ukázka sborníku L.P.Elektro č. 67 (zde)
 Pro členy BENEFIT clubu LPE je k dispozici celé znění sborníku (zde)!
 
 
 

 

Diskutující k tomuto článku

   (počet diskutujících: 1)
TEXT Z OBLASTÍ SOUVISEJÍCÍ KONTAKT



FIREMNÍ TIPY
Umíte odpovědět? Vysvětlete, proč musíme elektrické stroje chladit a co by se stalo, kdybychom je nechladili. Popište rozdíly mezi chlazením vzduchem a chlazením kapalinou. Vysvětlete, jak teplo putuje elektrickým strojem a jak nám tepelný okruh pomáhá toto teplo správně odvést. Co přesně znamená ventilace v kontextu elektrických strojů? Jaký je rozdíl mezi ...
V přednášce na konferenci SOLID Team se Miroslav Záloha ze SUIP zmínil také o nutnosti a významu technické dokumentace při revizích. Přestože jsou běžné argumenty o ztrátě nebo zastarání dokumentace, zdůraznil, že legislativa, vládní nařízení a provozní bezpečnostní předpisy, jasně stanovují povinnost udržování a aktualizace technické dokumentace. Připomněl význam dokumentace pro správné provedení revize. Hlavním bodem bylo, že revizní technik musí nejen ... Více sledujte zde!
Digitalizace nás kromě jiných služeb zasypává také daty. Máme tolik dat, že se v nich často nemůžeme vyznat. O tom, co nám dnes poskytuje digitalizovaná knihovna, hovořím s Petrem Žabičkou z Moravské zemské knihovny. Žijeme v době, kdy nové publikace nevznikají, nejsou žádní autoři odborných článků. Jsme zasypávání krátkými reklamními úryvky a zdroje ke studiu nám zůstávají skryty pod tlustou vrstvou marketingových cílů. Co s tím?
Jaké problémy mohou nastat při tvorbě projektových dokumentací hromosvodu pro rodinné domy? Je časté, že nízká kvalita dokumentace komplikuje práci realizovních firem? Co obvykle chybí v těchto nedostatečných projektech? Jak důležitá je analýza rizik v projektování hromosvodů? Co všechno by měla obsahovat kvalitní technická zpráva? Je pravda, že někteří lidé nevědí, jak by měla správná dokumentace vypadat, a jsou spokojení jen s několika listy papíru? Jaký rozdíl je mezi zkušenými projektanty a těmi, kteří "podvádějí" v projektování? Co všechno zahrnuje dobře vypracovaný projekt hromosvodu a uzemnění?
DALŠÍ FIREMNÍ ODKAZY
Pohyblivá napájecí jednotka HoverCube VH od OBO. V dílenských prostorách tam, kde se na pracovní ploše objevují různá zařízení, různých rozměrů, se pevně instalovanými zásuvkami prakticky, jejich počtem a blízkostí nikdy nezavděčíme. Jinak je tomu u pohyblivých přívodních boxů. Ty se přiblíží na potřebnou vzdálenost a stejně tak rychle uklidí do bezpečné vzdálenosti. A parametry? Krytí IP20, rozměry ...
Pravděpodobně nejobsáhlejší katalog možností jak uložit vedení do podlahy. Letošní produkce sloučené značky OBO Bettermann a Ackermann se jeví jako nejkompletnější nabídka kterou můžeme na našem trhu potkat ...
V současné době platí povinnost nechat certifikovat každý rozvaděč, ať už se jedná o malou rozvodnici s jedním modulem nebo velký průmyslový rozvaděč. Neustálým bodem diskuzí mezi odbornou veřejností je pak spor o této povinnosti u malých domovních rozvaděčů, které se prakticky skládají z již certifikovaných komponentů. Přeptali jsme se tedy přímo konkrétních řemeslníků, jaký je jejich názor ...
Pokud se chceme svou argumentací stavět na uvádění rozdílu, musíme se podívat na oba póly. V tomto případě na § 47 vyhlášky 137/1998 Sb., jehož obsah je v nové vyhlášce 268/2009 Sb. nahrazen § 36. Jaký je tedy rozdíl mezi zmíněnými paragrafy?
Terminolog
Týdenní přehled
Přihlašte si pravidelné zasílání týdenního přehledu
Vyhledávání
Hledaný text zadávejte prosím s diakritikou



Panacek
Autor článku
reklama
Tiráž

Neomezený náklad pro česky a slovensky hovořící elektrotechnickou inteligenci.

ISSN 1212-9933