Svářečka je spotřebič velmi rozšířený v průmyslu, stavebnictví i ve službách technického charakteru a způsobem svého použití je předurčen k práci v provozně náročných podmínkách, v prašném, mnohdy i vlhkém prostředí. Nebezpečí jeho poškození a riziko snížení bezpečnosti práce s ním je proto poměrně vysoké. Legislativa zavazuje zaměstnavatele, aby zajistili bezpečnost svých zaměstnanců na pracovišti, a mezi povinnosti zaměstnavatele tedy patří i zajištění bezpečného používání elektrických zařízení, mezi něž svářečky nepochybně patří.

Od 1. září 2007 platí v České republice národní podoba normy IEC 60974-4, která stanovuje postupy pro kontrolu zajištění elektrické bezpečnosti zdrojů svařovacího proudu během provozu a po opravách. Vzhledem k tomu, že ověřování bezpečnosti provozu této skupiny elektrických spotřebičů nebylo do té doby žádnými předpisy podrobně definováno, je jistě norma ČSN EN 60974-4 přínosem pro techniky, zabývající se kontrolami a opravami svařovacích zařízení, neboť vnesla do této problematiky jasná pravidla a ve svých ustanoveních poměrně podrobně činnost kontrolního technika definuje.

Obecná ustanovení
Norma EN 60974-4: Kontrola a zkoušení svařovacích zařízení v provozu je částí souboru IEC 60974: Zařízení pro obloukové svařování. Platí pro zkoušení zařízení konstruovaných podle EN 60974-1: Zdroje svařovacího proudu a musí být používána ve spojení s touto normou. Neplatí pro zkoušení nových zdrojů svařovacího proudu (při výrobní kontrole) a neelektrických zdrojů.

Zkoušky bezpečnosti zdrojů podle EN 60974-4 musí provádět odborný pracovník v oboru elektrických oprav obeznámený se svařováním. Tímto ustanovením se zpracovatel normy vyhnul možným sporům o předepsaném stupni elektrotechnické kvalifikace technika provádějícího kontrolu svařovacích zařízení, ale požaduje, aby zkoušející technik měl znalosti z provozování svářecích zařízení. Zkoušky se musí provádět v odpovídajícím prostředí (teplota okolí 10°C - 40°C) vhodnými měřicími přístroji splňujícími požadavky normy.

Kontrola a zkoušky se provádí vždy po opravě svařovacího zařízení, dále pak při údržbě a při pravidelných kontrolách, přičemž termíny údržby a interval pravidelných kontrol stanovuje provozovatel zařízení. Při stanovení intervalu pravidelných kontrol je možno vyjít z pokynů výrobce zařízení, z obecných předpisů upravujících lhůty revizí elektrických zařízení, ale především ze stanovení rizik pro provoz konkrétního svařovacího zařízení.

Při zkouškách, případně při stanovení intervalu pravidelných kontrol, je nutno dodržet pokyny výrobce uvedené v návodu k použití. O provedených zkouškách se musí vyhotovit protokol.