Někdo si řekne "....k čemu nůžky?", a domnívá se, že stejnou práci dobře zastane pilka na železo. Vždyť upevnit kabel do svěráku a několik pohybu... a je to! Jenže!

• Zdaleka ne všechny kabely je možné upevnit do svěráku
• Pilka na železo, jak její název napovídá, je na Fe nikoliv na Cu nebo Al
• Na mnohých místech není prostor na řezání, v rozvaděčích pod napětím je taková činnost úplně nemyslitelná

Případ demontáže vedení:
Tunel transportéru železné rudy z aglomerace do vysoké pece zažíval svou generálku již před mnoha léty. Jeho délka byla kolem tří kilometrů. Mezi dvěma dopravníkovými pásy byla úzká chodbička na jejíž jedné straně (v úrovni hlavy) byly připevněny registry (kabelové lávky). Na registrech byly upevněny kabely klasickými "sonapkami". Co se týká průřezů, resp. průměru kabelů, bylo tam instalováno opravdu široké spektrum kabeláže. Od kabelů s vodiči 1,5mm² a po cca 180mm².
Úkol zněl: "Odpojit, demontovat, odvézt vězňům do Heřmanic".
První úkol, často téměř detektivní, byl odpojení obou stran, tak aby montérům nehrozilo žádné nebezpečí. Ovšem pak bylo potřeba vedení demontovat a nastříhat jej tak, aby se jednotlivé délky vešly na korbu "Multikáry". Tedy (de)montéři se vybavili "ráčnou" na povolení "sonapky" (kabelové příchytky) a střihačem (kabelovými nůžkami). Při tak velkém množství kabelů bylo v každém případě vhodné si vzít střihače dva. Obyčejný a převodový. V této kombinaci bylo dosaženo optimální "dělby" práce, kdy:

• jedna skupina povolovala a částečně demontovala "sonapky" (kabelové příchytky)
• druhá skupina kabely stříhala
• třetí skupina kabely odnášela
• čtvrtá "upalovala" svářečkou staré registry

Aby vůbec byli montéři, kteří kabely "porcovali", časově konkurence schopní zbylým skupinám, museli použít k dělení kabelů střihač (kabelové nůžky).

Dokonce druhá sestava (de)montérů, která prováděla demontáž stejné trasy z opačného konce, dokonce vymyslela taktiku jinou. Nejdřív kabely rozstříhat ještě na registrech a pak v místech střihu upálit registr. Upálený registr se odnesl na místo sběru, kde další skupinka oddělila kabely od registru. Samozřejmě opět tato skupinka používala oba typy střihačů.

Případ montáže vedení:
Zvláště při natahování kabelových délek, kdy kabel protáhne trasou, odměří a ustřihne.... Pokud na velké stavbě tato činnost trvá třeba týden, tak věřte, že stříhání usnadní tento nástroj.
U rozvodny se nakupí mnoho kabelových bubnů. Skupinky montérů se rozdělí na kabelové trase a na samotném počátku stojí "parťák", který dle kabelové výčetky určuje který kabel kam a s kterým dalším kabelem současně. Po natažení se kabely v místě počátku "ustřihnou".

Případ zastřižení:
Po zatažení do rozvodny a připevnění "sonapkami" (kabelovými příchytkami), jsou kabely protaženy až do rozvaděčových polí, kde vzniknou různě velké chvosty. Tyto kabely se před odpláštěním naměří a zkrátí. Opět velmi dobrým pomocníkem jsou zde oba typy střihačů.

Jak jednoduše zničit střihač?
Myslím, že z uvedených příkladů si každý udělá představu o praktickém využití tohoto nástroje. Jako každý užitečný nástroj, i tento má svou "tržní" hodnotu, kterou rychle snížíte, pokud budete stříhat něco jiného než je výrobcem určeno. Tedy Cu a Al. Při pokusu o rozstřižení tvrdších materiálů může dojít (a často dochází) k zničení ostří čelistí, nebo v případě převodového střihače, zničení převodu. Ke zničení převodu také několikrát došlo při použití v mrazu. Nejčastější příčinou oprav bylo ovšem ostří zničené zkratem. Každé takové kabelové nůžky mají izolované rukojeti. Převodové kleště mají ještě "bytelnější" izolaci, ovšem to neznamená (jak se někteří domnívají), že jsou určeny k práci pod napětím! Resp. stříhat kabely pod napětím.

K čemu se takový střihač hodí?
Spíše komu se může tento střihač hodit? Kdo jej rád odcizí? Jako obvykle ... Zahradník. Prý k zastřihávání dřevin.