Než dojdeme k hromosvodům, musím pár věcí vyhřeznout na papír.
Máme děti a řekl bych, že se o ně docela zodpovědně staráme. Každé z nich má několik druhů oblečení a střídají je podle počasí. Dohlížíme, aby nechodily v zimě v kraťasech a braly si čepice. Do deště používají deštník nebo pláštěnku. Nic z toho na 100% nezaručí, že nebudou nikdy nemocné, nebo že se jim vyhnou všechny kapky deště. Na druhé straně nejsou z cukru a na nachlazení neumřou, tak z toho taky neděláme vědu. Jinými slovy, snažíme se používat zdravý rozum a neženeme věc do extrémů. Jsme dostatečně zodpovědní a myslím, že to jde poznat.

Než propojím tuto úvahu s problémem projekce hromosvodů, musím vychrlit ještě jednu věc.
V naší zemi je mnoho tisíc nezaměstnaných. Někde je docela sháňka po pracovních silách a přesto je problém sehnat někoho, kdo ve stanovenou dobu alespoň trefí na své pracoviště, a případně nezabloudí cestou k místu vykonání pracovního úkolu. Máme všelijaké problémové skupiny lidí a vždycky tady budou, protože neumí být zodpovědní. Zodpovědnost neunesou. Jsou zvyklí, že se o ně někdo postará, řekne jim co a jak. Vzít do vlastních rukou zodpovědnost za chod domácnosti, údržbu bytu, péči o rodinu je pro ně prostě něco příliš těžkého. Opakem jsou lidé, kteří zodpovědně a poctivě dělají, co mají. Někteří jsou na takové výši, že umějí ve svém oboru podnikat, pracovat a za svou práci ručit.

Co se týče projekce a realizace hromosvodů, mohli bychom si myslet,
že po více než roce používání nových norem řady ČSN EN 62305 budeme již naučení a zacvičení používat nová pravidla. V podstatě nic nového a světoborného na celé problematice není. Principy zůstaly stejné. Hádám, že blesky létají, jak létaly. Staví se, jak se stavělo. Všude sedí ti lidé, co tam již byli. Takže v čem by mohl být problém?

Přesto je však situace taková, že některé firmy, které navrhovaly a stavěly hromosvody, už to raději nedělají. Bojí se určení rizik, bojí se, že projekt nebude 100procentní, bojí se, že se něco stane a budou mít problém, bojí se, bojí se, bojí se…. A to je výborná příležitost pro šamany a kouzelníky prodávající zázračné bleskolapy, které jsou též někdy nazývány aktivními hromosvody. Každým dnem čekám, kdy se na trhu objeví zázrak, který bude mít uvnitř schovanou ampulku s vodou zaručeně požehnanou svatým Kýmkoliv. A pokud je v propagačním, reklamním letáku napsáno, že jediná tyč ochrání půl Prahy, pak to musí být pravda. A pokud mi ten hodný pán, co mne má rád a chce mi pomoci, řekne, že to funguje a stačí to připojit jedním svodem, tak mu budu věřit.

Jak asi sami cítíte, to jsou dvě skupiny lidí, kteří se k ODPOVĚDNOSTI staví úplně jinak. Jedni na ni naprosto kašlou a schovávají se za glosy reklamních letáků a druzí jsou až tak extrémně zodpovědní, že jsou zkoprnělí strachem. Kdybych byl jako jeden z nich, tak bych se o své děti vůbec nestaral a bylo by mi jedno, že si kazí život, nebo bych je naopak úzkostlivě držel doma, aby je náhodou po cestě do školy netrefil meteorit. Co s tím?

Těm, co spoléhají na aktivní hromosvody, bych doporučil, aby vědomě nepřehlíželi, že platná norma vyžaduje určitý počet a tvar jímačů a určitý počet svodů a pravidla jsou tak jasná a zřejmá, že se budou těžko schovávat za propagační leták, až někdo dojde k újmě nebo škodě a bude se ptát, proč se to stalo. Pokud existuje norma a já ji vědomě neuposlechnu a budu se ohánět reklamním materiálem obchodní společnosti, nebo tvrzení, že to ten či onen říkal, pak těžko prokážu svou nevinu. U soudního sporu jde vždy o prokázání škody, viny, úmyslu atd. Každý z nás musí prokázat, že má snahu respektovat platné normy. Žádný jiný dokument mi nemůže dovolit nerespektovat zákony, vyhlášky, normy.

Těm, co se bojí, aby nic nepokazili a nikdy se nic nestalo, bych rád připomněl, že se bez ohledu na jejich úzkost a pečlivost sem tam něco pokazí a stane. Ve staré ČSN 34 1390 čl. 11 se píše, že ochrana vyhovuje současným znalostem a stavu techniky (myslí se rok 1969) a že za zvlášť nepříznivých okolností může vzniknout škoda. ČSN EN 62305-1 čl. 8 zkráceně: Ideální ochranou by bylo …. Toto by mělo zabránit pronikání bleskového proudu a elektromagnetického pole do chráněného objektu a zabránit nebezpečným tepelným a elektrodynamickým účinkům proudu, stejně jako nebezpečnému jiskření a přepětím ve vnitřních systémech. V praxi často není možné ani cenově efektivní jít do takového rozsahu, aby byla zajištěna optimální ochrana. Ochranná opatření musí být navržena pro stanovený soubor parametrů bleskového proudu, pro které se ochrana požaduje (hladina ochrany před bleskem).

Takže vnější (hromosvod) a vnitřní systém ochrany před bleskem bude zajišťovat ochranu vždy jen do určité míry a ani při LPS I nebude ochrana 100procentní. Jediné, za co neseme zodpovědnost, je spočítat rizika a vytvořit projekt v souladu s dnes platnou normou.

Podle normy se za pomocí softwaru rizika počítají poměrně snadno. Vyberete jednu nebo více z nabízených charakteristik a je to. Když projdete všechny oblasti a označíte ty správné ze všech nabízených možností, máte vystaráno. Pravda je, že něco se určuje jen zhruba a tím je vypočítané riziko jen pravděPODOBNÉ a není pravdou 100procentní. Ale jak nám to dali, tak to uděláme. Starejme se o to, abychom to provedli, jak nejlépe to jde, a nestarejme se, nakolik je to přesné. Nakonec bychom došli k tomu, že vliv na skutečné riziko má i postavení měsíce a planet a to by už opravdu nešlo. Navíc každá míra rizika vyjadřuje jen to, že někdy se nestane nic a někdy to bude moc špatné. Neseme zodpovědnost jen za to, abychom vybrali ty z nabízených možností, které jsou našemu případu nejbližší. Co je těžkého na rozhodnutí, jestli jsou v objektu lidé nebo ne. Jestli jsou lidé vně nebo ne. Jaká je zem okolo nebo v objektu. Je jasné, že to nebude nikdy jednoznačné, ale umím se rozhodnout, jestli jde většinou o beton, keramiku nebo něco jiného z 5ti variant. Umím poznat, jestli je objekt spíše na kopci nebo na rovině mezi jinými objekty a umím zjistit, zda budou vedení připojena vrchem či v zemi. Nepitvejme detaily. Stačí zhruba, většinou, nejvíce. Jen připomenu, že třída LPS je jedním ze vstupů, nikoli výsledkem výpočtu. Takže zvolte vhodný kabát (třídu LPS) pro nemocnici nebo kozí chlívek, vyberte odpovídající možnosti při určování rizika a kdyby se vypočtené riziko nevešlo do limitu, tak po dohodě s projektantem stavby něco zpřísněte. Dejte třeba bezpečností tabulky ke svodům. Hlavně se toho nebojte a buďte rádi, že oproti staré normě můžeme použít 4 různě kvalitní kabáty (hromosvody) pro objekt.

Co samotný návrh hromosvodu? Jímač, svody, uzemnění atd.? Navrhnout jímač, do kterého udeří blesk namísto střechy nebo nějaké střešní nadstavby (odvětrávací komínek, VZT, reklama apod.), snad není problém. Snad si podle výšky jímače dokážeme určit velikost ochranného úhlu a zhodnotit, zda se do něj chráněný objekt vejde. V čem by mohl být problém? V tom, že mezi některými jímači a chráněnými objekty chceme dodržet dostatečnou vzdálenost? A chceme? Někdy ano, jindy ne. Pokud se nám může podařit dodržet dostatečnou vzdálenost mezi hromosvodem a všemi vedeními a vodivými částmi vstupujícími do objektu, a to od střechy až po zem, tak proč ne? A jestli to nejde, anebo jen za cenu, že vymyslíme neskutečného ohyzdného ježka přes celou budovu, tak to prostě navzájem pospojujete jako za starých časů. Pokud hrozí, že se po elektrickém vedení něco sveze do budovy, tak to budete muset ošetřit svodiči bleskových proudů. V čem je problém?

Co svody? Že se jich dává více než dříve, to se dá snad pochopit. Už prostě nežijeme v roce 1969, kdy vznikla ČSN 34 1390. A co když mi projektant stavby zavrhne pravidelné rozmístění svodů? No tak prostě nebudou pravidelně rozmístěny a i o tom nová norma mluví. No a co, že je hromosvod podle nových pravidel dražší? Je kvalitnější, takže asi levnější nebude. Jestli tam chce mít někdo něco, co bylo dobré akorát tak před 40ti lety, tak ať si to tam dá, nebo ať tam nedává nic. Co to má společného s vámi? Chceš hromosvod, tady je odborný návrh, a jestli se ti to líbí nebo ne si můžeme povykládat v nálevně nad pivem. Odborný návrh nemá nic společného s tím, jestli se nám to líbí. Mně by se třeba líbil most z papíru nebo střecha z perníku, ale nečekám, že to padne na úrodnou půdu.

Máme spoustu prostoru jak přizpůsobit návrh jímačů a svodů tak, aby to projektant stavby skousnul. Takže buďme chytří a používejme normu a rozum a snažme se jim vyjít vstříc s jímači, svody, umístěním svodičů atd., ale hlavně nehroťme, nestresujme. Kdo jiný by měl rozhodnout, jak to vše bude? Kdo je kompetentnější než projektant, který zná nové normy? Nečekáme snad, že se objeví někdo, za koho se schováme a kdo bude řešit nelibost našeho kohokoliv? Jsme odpovědni za jednu věc. Za naši odbornost. To znamená koupit normu, koupit publikaci. Jste vzdělaní, chytří, máte zkušenosti, tak kdo to může udělat lépe? Na 100procent to nebude nikdy, ale bude to dost dobré a bude to sloužit. Takže prosím konec stresování a hrocení a heslo dne je: To půjde. A ještě soukromá prosba.

Až bude někdo papežštější než papež, nebo bude vymýšlet nesmysly, nebo vás bude strašit, tak na něho udělejte "BAFFF".