V §11 odstavci 5 stanovuje zákon číslo 505/1990 Sb.:
Jednotnost a správnost pracovních měřidel zajišťuje v potřebném rozsahu jejich uživatel kalibrací, pokud není pro tento účel vhodnější jiná metoda.

Znamená to, že uživatel si také stanovuje dobu platnosti kalibrace přístroje, neboť pouze on je zodpovědný za jeho správnou funkci. Toto velmi odpovědné a závažné rozhodnutí obvykle stanovuje s ohledem na vlastnosti měřidla. Přihlédne přitom k vlastním poznatkům o stabilitě metrologických vlastností (například na základě dlouhodobého sledování parametrů měřidel), podmínkám a četnosti používání, kvalifikaci personálu, který s ním měří, doporučení výrobce a/nebo kalibrační laboratoře atd. Výsledkem pak musí být interval, během kterého je měřidlo schopno měřit s přesností dostatečnou pro předmětné měření.

Lhůtu příští kalibrace tedy zásadně nestanovuje kalibrační středisko.
Pro revizní měřicí přístroje je vhodné stanovit lhůtu kalibrací podle doporučení výrobce, neboť i když není přístroj používán, může dojít vlivem stárnutí jeho elektronických součástek nebo i jiných vlivů (například skladovacích podmínek) ke zhoršení jeho přesnosti.

Kalibraci je také třeba provést po opravě většího rozsahu, zejména takové, která by mohla mít vliv na přesnost měření a v případě nepřípustného namáhání přístroje elektrickými, mechanickými nebo jinými vlivy, zkrátka tehdy, kdy existuje podezření, že přesnost měření přístroje může být zhoršena. Z praktických zkušeností se ukazuje, že značný vliv na zhoršení přesnosti měření má používání měřidel v prašném prostředí nebo v prostředí obsahujícím výpary různých látek. Zvýšená vlhkost ovzduší pak spolu s prachem a jinými nečistotami usazeným na elektronických obvodech přístroje vede ke značnému zhoršení přesnosti měření.