Dotaz:
Jak se připojuje Al vložka komína, která vyčuhuje několik cm nad komín a dole je spojena s elektricky ovládaným plynovým kotlem uprostřed budovy?

Připojuje se nahoře na hromosvod a dole na hlavní zemnění? Pokud se připojuje na hromosvod, tak jak se to v agresivním prostředí provede, když je z tenkého Al plechu?

A co budovy bez hromosvodu - mohou se takto vložkovat komíny bez jeho zřízení? Firmy to tak běžně dělají a v okolí jsem neviděl jedinou uzemněnou Al rouru koukající z komína někdy mnohem výš než hromosvod nebo na budovách bez hromosvodu. Toto se mi nezdá příliš bezpečné, řekl bych že tlustá roura dole spojená s uzemněným kotlem může zavléct přepětí do rozvodu zevnitř budovy.. Co Vy na to?

Anonym , e-mail: nebyl zadán, [1.10.2002 13:35]

Odpověď:
Úvodem je třeba poznamenat, že existující ČSN 341390 a požadavky v ní uvedené jsou většinou stanoveny empiricky a že obecně není mechanismus výbojů atmosférické elektřiny úplně objasněn. Jedná se, v podstatě, o průtok náboje mezi dvěma místy o rozdílném potenciálu, z nichž jedno je Země s naprosto neznámým rozložením množství tohoto náboje či pole.

Z tohoto vyplývá nemožnost přesného určení míst s vysokou pravděpodobností úderu blesku, kromě objektů značně převyšující okolní terén a tím i posouvající potenciál Země směrem k nabitým oblastem v atmosféře. Účinnost jak pasivních tak i aktivních systémů ochrany před účinky atmosférické nebyla v laboratorních podmínkách, podle dostupných informací, nikdy plně potvrzena.

Vodivý materiál kouřovodu není samozřejmě možno, vzhledem k jeho průřezu, technologii zpracování, montáže a umístění, používat jako vodivou cestu pro atmosférická přepětí. Připojení na potenciál Země (ochranné, doplňkové pospojování) je odůvodněné pouze v případě nebezpečí úrazu el. proudem zavlečením napětí při poruše el. zařízení souvisejícího s kouřovodem.

V případě vyčnívajících kouřovodů, které nejsou v ochranném prostoru jakéhokoliv jímacího zařízení, je nutno vyčnívající část opatřit pomocným jímačem nebo kouřovod přímo spojit s nejbližším jímacím vedením či svodem. Pomocný jímač je výhodnější vzhledem k možné elektrochemické korozi v místech přímého připojení kouřovodu. Uvedené opatření je považováno za dostatečnou ochranu před průnikem výboje na vodivou část pokračující do budovy.

Spojování svislých konstrukcí s vedením hromosvodu přichází v úvahu jen při velkém nebezpečí indukovaného napětí zapříčiněného časově velmi krátkou změnou velikosti proudu případného výboje svedeného blízkým hromosvodem. Tato situace je u kouřovodů nereálná.

Závěrem je potřeba dodat, kde je nutno podle zákona jímací zařízení zřizovat:
vyhl. č. 137/1998, § 47 Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit