Účelem tohoto sdělení je poukázat, že existence společenstva elektrotechniků - elektrotechnického cechu - je smysluplná a důležitá. Abych nastínil význam a práci takového živnostenského společenstva, chci vás seznámit s činností Elektrotechnického cechu plzeňského regionu.

Samotné slovo cech můžeme najít už ve středověku. Jednalo se o organizaci řemeslníků ve městech, chránící zájmy mistrů téhož řemesla a dohlížející na kvalitu odváděné práce. Členství v cechu tedy garantovalo jistou míru kvality. Byť je toto slovo staré téměř 500 let, nepozbývá nic na svém významu.


Elektrotechnický cech plzeňského regionu byl založen v roce 1993 a jeho organizační řád byl schválen valnou hromadou konanou 29. května 1993. Činnost cechu se zaměřuje na zvyšování profesionální úrovně elektrotechniků. Věnuje tedy pozornost svým členům, ale i ostatní odborné veřejnosti. Cech především zajišťuje výměnu informací a zkušeností, pořádá odborné semináře a školení. Hájí a podporuje zájmy svých členů a přispívá k řádnému provozování jejich odborné činnosti. Rovněž podává orgánům státní správy návrhy, informace a stanoviska v oblasti elektrotechniky a v souvisejících oborech.

V současné době má elektrotechnický cech 179 členů, z toho je 11 firem, které svým zaměstnancům umožňují účast na akcích cechu.

Elektrotechnický cech plzeňského regionu sídlí v areálu Středního odborného učiliště elektrotechnického v Plzni. Spolupracuje s učilištěm a provádí přípravu absolventů jak tříletých, tak čtyřletých maturitních oborů na zkoušky z vyhl. 50/1978 Sb. § 5. V rámci kraje připravuje ke zkouškám také absolventy učiliště ve Stodu. Samozřejmě také umožňuje složení zkoušek na základě vyhl. 50/1978 Sb. § 6, § 7, § 8, § 10 a § 11 nejenom vlastním členům, ale každému, kdo se přihlásí a splňuje požadavky této vyhlášky na složení příslušných zkoušek. Před každými zkouškami, které se každoročně konají ke konci kalendářního roku, probíhají dva přípravné semináře. Zaměřují se na základní elektrotechnické normy a vyhlášky. Každý uchazeč o přezkoušení také obdrží příručku, která obsahuje základní výtah z nejdůležitějších elektrotechnických norem. Příručka je aktualizována vždy před novými zkouškami.
V průběhu roku se konají odborné semináře pro členy i nečleny elektrotechnického cechu.

Jsou zdrojem důležitých informací. Konají se zpravidla jedenkrát za měsíc a na jejich přípravě se podílí rada cechu, která zasedá také jedenkrát měsíčně.


Náplň jednotlivých seminářů tvoří:

1. aktuální změny norem nebo vyhlášek či jiných zákonných ustanovení v oboru elektro,
2. přednášky našich předních odborníků elektrotechniků o důležitých normách, zákonných ustanoveních a poznatcích z praxe (např. Karel Dvořáček, Michal Kříž, Miloslav Valena, Jiří Sluka, David Klimša, Josef Honzík apod.).
3. prezentace elektrotechnických firem (např. HAKEL, SALTEK, ABB, DEHN ...), které nám zprostředkovávají aktuální informace o svých výrobcích.

Elektrotechnický cech plzeňského regionu také pořádá pro zájemce o složení zkoušek podle § 9 vyhl. 50/1978 Sb. přípravné kurzy, na kterých jsou zájemci seznamováni s požadavky orgánů TIČR, které tyto zkoušky provádějí. Přípravné semináře trvají zpravidla tři dny. Během nich se probírají nejdůležitější normy a vyhlášky, které musejí zájemci o zkoušky zvládnout. Samozřejmostí jsou také ukázky praktických měření, která se provádějí při revizích. Snahou školitelů je, aby zájemci o zkoušky byli dobře připraveni po odborné i praktické stránce. Provádějí se rozbory revizních zpráv a při nich se upozorňuje na neopomenutelné části, které každá revizní zpráva musí obsahovat. Při přípravě na přezkoušení již stávajících revizních techniků je kladen důraz na změny legislativy, příp. na změny normativních ustanovení. Všichni zájemci - ja k noví, tak ti, kteří se připravují na přezkoušení - obdrží praktickou příručku s požadavky orgánů přezkušujících jejich znalosti.


Náš elektrotechnický cech také pořádá pro členy odborné poznávací zájezdy, které se konají vždy v září.
Rada Elektrotechnického cechu plzeňského regionu si plně uvědomuje skutečnost, že ne vždy jsou osoby provozující elektrotechnickou živnost na opravdu dobré řemeslné úrovni (viz. čl. 134.1.1 ČSN 33 2000-1 ed. 2/2009). Tyto osoby zpravidla nemají příliš velký zájem o odborný růst podporovaný právě různými živnostenskými uskupeními. Je to realita, a pokud chceme pozvednout naše řemeslo na opravdu dobrou úroveň, nesmíme před touto skutečností zavírat oči. Jak jednou řekl jeden pozvaný přednášející: „Ti, kterých se týká neřemeslné prováděni prací, se určitě nevzdělávají, nechodí na různé odborné semináře a zcela jistě nejsou členy žádného živnostenského společenstva.“ Někdy též jsou to mladší pracovníci, kteří ještě nemají dostatek odborných zkušeností. Bývají to ale také letití elektrikáři, kteří nesledují změny v normách či jiná legislativní ustanovení. Když jsem jednomu elektrikáři vysvětloval, že došlo k určitým dost významným změnám v elektrikářských normách, a že kdyby byl členem elektrotechnického cechu, nebo se alespoň zúčastňoval odborných seminářů, tak by to věděl, odpověděl mně, že na to nemá čas. Samozřejmě je také dost živnostníků, kteří odvádějí dobrou práci i bez členství v různých živnostenských spolcích, protože si našli vlastní způsob, jak pečovat o svoje odborné znalosti. Mnozí jdou cestou celoživotního vzdělávání, což je zřejmě jediný způsob, jak ve svém oboru zůstávat na patřičné úrovni. Jenomže na toto musí přijít každý sám.

Je vůbec možné pozvednout řemeslnou úroveň některých elektrikářů a firem? Jakým způsobem probudit zájem o celoživotní vzdělávání v elektrotechnice? Jak přistupovat k tvrzení učitelů odborných škol, že žáci mají malý zájem o nabývání odborných vědomostí. Mnozí se nezúčastňují pravidelně výuky a u závěrečných zkoušek projdou jen s velkými obtížemi. Jak to, že nepociťují vlastní odpovědnost za svoje vzdělávání? Mnoho otázek, ale téměř žádná odpověď, jak tyto situace řešit. Vyslovíte-li názor, že je třeba stanovit určitou úroveň, pod kterou nikdo nemůže dostat výuční list elektrikáře, bude vám sděleno, že jste naivista, který neví, jak to ve školství chodí. Já osobně si myslím, že právě zde se elektrotechnickým cechům nabízí možnost vyvolat debatu o této problematice a hledat reálné východisko. Množství absolventů ještě neznamená množství kvalitních začínajících řemeslníků.


Zde je třeba podoknout, že se nejedná o problém jednoho učiliště nebo jedné školy, ale že jde o celospolečenský jev, který se týká už výchovy v rodině a na základní škole a je ovlivněn nastavením společnosti. Uvědomujeme si, že najít zde řešení je velmi obtížné, nicméně nezbytné. A kvalitní absolventi mohou být jenom dobrou referencí o té které škole, o tom kterém učilišti. Co v této oblasti dělá právě náš cech? O co se snaží? Zatím nemáme mnoho možností, abychom mohli tyto problémy řešit. Snažíme se zdůrazňovat význam odbornosti a profesního růstu na učňovských seminářích při přípravě na zkoušky podle vyhl. 50/1978 Sb. Někteří z členů našeho cechu zasedají přímo ve zkušebních komisích při závěrečných zkouškách a mají možnost poznávat vědomosti žáků - nebo již téměř absolventů - některých učilišť nebo odborných škol. Získané poznatky můžeme potom analyzovat a hledat společně se zainteresovanými odborníky reálné a smysluplné řešení této situace. Neboť revitalizace elektrikářského řemesla je — ve stručnosti řečeno — právě to, na čem nám, členům elektrotechnického cechu plzeňského regionu, nejvíce záleží.
Bližší informace o práci našeho cechu lze najít na stránkách souepl.cz.