Odstraňování elektrostatických nábojů ČSN 33 2030.

Tato norma platí pro provádění ochrany ve všech nových provozech a zařízeních v prostředí s nebezpečím požáru hořlavých prachů nebo v prostředích s nebezpečím výbuchu a kde je nutno počítat s nebezpečnými nebo obtěžujícími účinky elektrostatických nábojů. Norma platí i pro dovážená zařízení.

Rozhodující vliv na vznik a hromadění elektrických nábojů má elektrický odpor materiálu.

Pro určení, zda je nutno předpokládat vznik elektrických nábojů je rozhodující:
- možnost elektrostatického uzemnění zařízení,
- hodnota rezistivity u látek kapalných,
- hodnota povrchového odporu u látek pevných.

Z hlediska elektrizovatelnosti rozdělujeme látky na:
- antistatické R_o do 10⁹Ω
- omezeně elektrizovatelné 10⁹Ω až 10¹¹Ω elektrizovatelné R_o je větší než 10¹¹Ω

U kapalin s měrným odporem menším nebo rovném 10⁸Ω není nutno se obávat elektrického nabíjení. Kapaliny s měrným odporem 10¹⁰Ω nebo vyšším jsou obecně nebezpečné možností nabití a je proto nutno použít ochranných opatření.

Z hlediska možnosti uzemnění lze látky rozdělit na:
- elektricky vodivé R_o do 5.10⁴Ω
- elektrostaticky vodivé 5.10⁴Ω až 10⁶Ω
- neuzemnitelné R_o je větší než 10⁶Ω

V podstatě rozeznáváme 4 druhy výbojů:
a) Jiskrový výboj - energie výboje se vypočítá ze vztahu

W = 0,5 C.U² = 0,5 Q

C = kapacita objektu ve F nabitého na potenciál U ve V
Q = náboj na objektu v Coulombech

b) Trsový výboj
c) Plazivý výboj
d) Doutnavý výboj

Aby bylo možno porovnávat citlivost různých látek, stanoví se minimální zápalná energie W.

Způsob snížení vzniklých elektrických nábojů:
a) elektrostatickým uzemněním
b) zmenšením elektrizovatelnosti
c) zvýšením relativní vlhkosti vzduchu
d) použitím neutralizátorů
e) snížením vydatnosti zdroje

Zemnění dílů zařízení lze provést:
a) na zemnící soustavu objektu
b) na ochranný vodič elektrovodné sítě
c) na kovové potrubí vodovodu nebo topení
d) na vodivé části konstrukce
Zemnění vlečným řetězem nebo lanem se v prostředí s nebezpečím výbuchu zakazuje.

Elektrostatický svod podlah musí vyhovět těmto hodnotám:
1. V prostorách s nebezpečím výbuchu hodnoty uvedeny výbušnin V2 a V3 z neplatné ČSN 33 2031
2. V prostorách s nebezpečím výbuchu SNV 2, SNV 3, SNM 2, SNM 3, NVP max. 10⁸Ω
3. V prostorách s nebezpečím výbuchu G a M max. 10⁸Ω min 5.10⁴Ω
4. V sálech pro počítače max. 10⁹Ω

Zmenšení elektrizovatelnosti látek lze dosáhnout přidáním speciálních přísad. Ke snížení zápalné schopnosti výbojů z povrchu izolantů je možno ve výjimečných případech použít vodivé uzemněné sítě, umístěné v definované hloubce pod povrchem izolantů.
Zvýšení relativní vlhkosti vzduchu - u některých látek je možno snížit hodnotu povrchového odporu zvýšením relativní vlhkosti vzduchu. Neutralizaci elektrických nábojů lze provést také použitím neutralizátorů.

K nabití lidského těla může dojít:
a) dotykem nabitého objektu,
b) indukcí z nabitého objektu,
c) přisednutím iontů ze vzduchu,
d) pohybem oděvu po těle, stykem bot s podlahovou krytinou
e) prací s látkami snadno elektrizovatelnými. V prostředí s nebezpečím výbuchu je nutno zabránit možnosti nebezpečného nabití pracovníka. Přesto je nutno používat prádlo a šaty z omezeně elektrizovatelných materiálů. V některých případech se nesmějí rukavice používat vůbec, aby byl zaručen vodivý styk pracovníka s obsluhovaným zařízení.

Opatření ke snížení tvorby nábojů v kapalině:
a) dodržování co největší čistoty kapaliny,
b) uvedení kapaliny do vodivého stavu přímísením vodivých přísad,
c) odstranění turbulencí při plnění, dopravě i vyprazdňování,
d) úprava plnícího potrubí tak, že trvale zasahuje do kapaliny, zmenšení výtokové rychlosti,
e) důsledné uzemňování všech kovových součástí,
f) při používání hadic užitých v prostředích SNV 2, SNV 3, je nutné, aby byly z antistatických materiálů.