HROBAŘ: Spravované pojistky a vítr
Nestává se často, aby pouhý vítr způsobil zkrat na venkovním vedení. Tento příběh proto ve své době vzbudil na středním Slovensku velký rozruch. V květnu 1958 se v tomto kraji strhla vichřice. Prudký vítr urval ze střechy jednoho domku kus lepenky a ta vlála ve větru. Majitel domku vyšel na dvůr, aby se podíval, jak to asi na jeho chatrné střeše vypadá. V tu chvíli vlající kus lepenky plesknul volným koncem na vodiče venkovního elektrického vedení. Nastal zkrat a mezi dráty vodičů se objevil elektrický oblouk. Jaké následky to zanechalo a jak tomu šlo zabránit?
Autorský článek,
ze dne:
10.09.2015
reklama
Mějte prosím na paměti, že tento příběh se odehrál před rokem 1959! Tehdejší elektroinstalace nebyly tak bezpečné jako dnes. V každém případě si vezměte ponaučení!
-
-
Hospodářské stavení jistého zemědělce v podhorské vesnici bylo celkem 33 metrů dlouhé a mělo doškovou střechu. Obytné stavení tvořilo jeden celek s chlévy, kolnou a stodolou.
Protože do střechy zatékalo, spravil hospodář střechu kusy dehtované lepenky.
Dne 4. května 1958 se strhla nad krajem vichřice. Prudký vítr urval ze střechy kus lepenky v rozměrech 70x120cm a ta vlála ve větru jako prapor.
Majitel domku měl obavu o osud své chatrné střechy a proto vyšel na dvůr, aby se podíval, jak to asi na střeše vypadá.
Byl proto náhodným svědkem toho, jak vlající kus lepenky plesknul volným koncem na vodiče venkovního elektrického vedení, které vycházelo ze střešníku.
Nastal zkrat a mezi dráty vodičů se objevil elektrický oblouk. Jak asi musely být pojistky neodborně spravovány, když ani tak značný zkratový proud je nepřetavil! Oblouk vytrvale hořel a při opětném připlesknutí lepenky chytla lepenka plamenem. Hospodář věděl hned, že je zle. Zavolal sousedy, aby mu pomohli vynášet cennější věci. Požár se však z lepenky přenesl na doškovou střechu, která se tak rychle ocitla v plamenech, že se všem přispěchavším občanům podařilo zachránit jen svršky a nábytek z obytných místností a vyvést z chléva dvě krávy.
Shořelo celé stavení, s ním i dvě prasata, 10 králíků, 7q kukuřice, 7q pšenice, 1q ječmene, 1q žita, 70kg mouky, 50kg fazolí a 14kg špeku a uzeného masa. Škoda byla jen z části kryta pojištěním.
Rozbor v roce 1959
Jde jistě o mimořádný případ, který na středním Slovensku vzbudil velký rozruch. Nestává se často, aby pouhý vítr způsobil zkrat na venkovním vedení. Z různých jiných příčin může však ke zkratu dojít celkem často. Má-li zkrat proběhnout bez škodlivých následků, musí pojistka zkratový proud bezpodmínečně vypnout. Proto je drátek pojistky uložen v kanálku keramické vložky a kanálek je zasypán jemným křemičitým pískem. I mezi konci přetaveného pojistkového drátku vznikne při velkém proudu elektrický oblouk, který vlastně drží celý obvod dále pod napětím. V kanálku vysypaném pískem se však tento oblouk samočinně udusí a přetrhne. Tím teprve je obvod odpojen.
Spravujeme-li pojistky tak, že vložku obalíme drátky zvenčí kolem dokola, pak je velká pravděpodobnost, že pojistka zkrat nevypne, naopak může sama způsobit požár, protože na ní bude trvale hořet elektrický oblouk.
A to je dalším varovným příkazem, abychom pojistky neodborně nespravovali.
Zátkové pojistky z jednoho kusu, které nemají zvlášť hlavici a vsunovací válečkovou keramickou vložku, jsou již dávno předpisy zakázány a musí být ihned vyměněny za nové.
V elektrickém zařízení, které je napájeno z malé vzdálenosti generátorem nebo transformátorem velkého výkonu, budou i zkratové proudy velmi velké. Proto zde musíme použít speciálních „ vysokovýkonných “ pojistek, které vypnou proud až 40.000A. Rovněž u stejnosměrného proudu musíme používat pojistek s delším válečkem.
Autor: František Soukup
Článek je ukázkou knihy Elektřina slouží i škodí.
Článek je ukázkou knihy Elektřina slouží i škodí.
Myslíte si, že by se dnes u modernějších krytin
mohlo stát něco podobného?
mohlo stát něco podobného?
Podělte se s námi v níže uvedené diskusi!
TEXT Z OBLASTÍ | SOUVISEJÍCÍ KONTAKT |
---|---|