HROBAŘ: Školáci na chmelu
Tento příběh začal docela nevinně - žáci měli zavěsit chmel na vodicí dráty, aby se po nich pnul až nahoru k napínacím drátům na stožárech. Asi v 15 hodin odpoledne byla práce náhle přerušena zoufalým výkřikem. Žák Bartoš, ovinut koncem zavěšeného vodicího drátu, se svíjel na zemi a za několik okamžiků ztratil vědomí. Přiběhl k němu jeho kamarád Zdeněk L. a hned si všiml, že se z Bartošových rukou, svírajících vodicí drát, kouří. Omotal si proto rychle obě ruce kapesníky a chtěl postiženému drát z rukou vytrhnout. Co následovalo?
Autorský článek,
ze dne:
13.05.2016
reklama
Mějte prosím na paměti, že tento příběh se odehrál před rokem 1959! Tehdejší elektroinstalace nebyly tak bezpečné jako dnes. V každém případě si vezměte ponaučení!
-
Zemědělská technická škola měla i svou vlastní chmelnici, na níž se žáci prakticky seznamovali s veškerými pracemi spojenými s odborným pěstováním chmele.-
Začátkem května byl již chmel pěkně vzrostlý a bylo jej nutno zavěsit na vodicí dráty, aby se po nich pnul až nahoru k napínacím drátům, uloženým na vrcholu dřevěných sloupů.
Touto prací byli pověřeni žáci IV. ročníku, všichni ve stáří 18 až 19 let. Byli rozděleni do dvou skupin. Agrotechnik školního statku jim vysvětlil a ukázal, jak mají při práci postupovat, a pak je nechal samostatně pracovat. Objížděl obě skupiny, poradil nebo zakročil podle potřeby.
Hochy práce bavila a tak pokračovali celkem rychle. Byl nádherný slunečný den, a proto si libovali, že mohou být celý den na svěžím vzduchu.
Asi v 15 hodin odpoledne byla práce náhle přerušena zoufalým výkřikem. Žák Bartoš, ovinut koncem zavěšeného vodicího drátu, svíjel se na zemi a za několik okamžiků ztratil vědomí. Přiběhl k němu jeho kamarád Zdeněk L. a hned si všiml, že z Bartošových rukou, svírajících vodicí drát, se kouří, a cítil škvaření kůže. Omotal si proto rychle obě ruce kapesníky a chtěl postiženému drát z rukou vytrhnout. Oba kapesníky mu však v rukou okamžitě chytily a on sám klesl k zemi. V tom již přiběhl na místo třetí spolužák František S. Chtěl odtáhnout omdlelého Bartoše za rukáv, ale dostal ránu, která ho odhodila a srazila k zemi. Teprve čtvrtý spolužák Ladislav K. přetrhl vodicí drát zavěšovací tyčí a tím přerušil elektrický proud. Zatím se již sběhli ostatní žáci a na traktoru přijel i jejich učitel Inž. B., který nedaleko učil jinou skupinu žáků jízdě na traktoru.
Spolužáci zavedli u všech zraněných umělé dýchání ještě před příchodem lékaře, který se na místo neštěstí dostavil asi za 20 minut. Lékař řídil další oživovací práce a Bartošovi dal do ruky morfiovou injekci k upravení srdeční činnosti.
Za chvíli byli všichni postižení převezeni do nemocnice, v níž poslední dva žáci se velmi rychle zotavili a po několika hodinách byli již mimo jakékoli nebezpečí. Jen Bartoš, který utrpěl velmi těžké popáleniny na rukou i nohou, dal celou noc lékařům hodně starostí. Protože jeho stav byl vážný, byli ještě v noci voláni jeho rodiče. Vyděšený otec s plačící matkou se dostavili do nemocnice až později, protože přijeli až z druhého konce kraje. To už jim však lékaři mohli prohlásit, že stav jejich syna je uspokojující a že bude určitě zachráněn.
V zemědělské technické škole bylo samozřejmě po tomto hromadném úrazu velké rozčilení a vyšetřování. Zjistilo se, že asi 60 centimetrů nad nosným napínacím drátem chmelnice probíhalo venkovní vedení vysokého napětí 22kV. Žáci byli vyzbrojeni dlouhými tyčemi opatřenými na konci háčkem. Těmito tyčemi zavěšovali vodicí drátky, opatřené na konci rovněž háčkem, na nosný drát chmelnice.
Žák Bartoš, oslněn slunečními paprsky, spletl si blýskající se vodič vysokého napětí s nosným drátem chmelnice. Natáhl se poněkud a zavěsil omylem háček vodícího drátku přímo na vodič 22kV. Jen díky tomu, že bylo mimořádně suché počasí a půda na chmelnici byla tedy suchá, neskončil případ smrtí všech tří žáků.
Rozbor v roce 1959
Vedení školy se původně domnívalo, že za úraz, který zavinil svým omylem, je odpovědný sám postižený Bartoš. Bylo však poučeno o tom, že úraz vznikl přestoupením několika elektrotechnických předpisů, které z neznalosti nebyly dodrženy.
- 1. Nosné dráty chmelnice nesměly být blíže vodičům 22kV než 2 metry. Protože vedení 22kV stálo již dříve, než byla stavěna chmelnice, měl být REP požádán, aby v úseku nad chmelnicí zvýšil výšku nad zemí nejméně o 1,5 metru.
- 2. Je-li už i vůbec nějaká chmelnice pod vedením vysokého napětí, musí být její stavba napřed hlášena REP. Je-li chmelnice i jen v blízkosti vedení vysokého napětí, musí REP písemně upozornit MNV na nebezpečí možnosti elektrického úrazu a MNV má o tom poučit příslušného uživatele chmelnice.
- 3. Jako při každé práci přímo pod vedením vysokého napětí měla i v tomto případě škola ohlásit zamýšlenou práci příslušnému REP nejméně 4 neděle předem a vyžádat si odborný dozor.
- 4. Žáci měli být vyzbrojeni jen tak dlouhými tyčemi, aby na vodič 22kV nemohli vůbec dosáhnout!
- 5. Pod vedením vysokého napětí se na chmelnici nesmí používat vodicích drátů zavěšených na háčcích, nýbrž výhradně jen motouzů připevněných k nosnému drátu pevnými vazy.
Autor: František Soukup
Článek je ukázkou knihy Elektřina slouží i škodí.
Článek je ukázkou knihy Elektřina slouží i škodí.
TEXT Z OBLASTÍ | SOUVISEJÍCÍ KONTAKT |
---|---|