HROBAŘ: Není melouch — jako melouch

Bronislav Vykoukal byl zaměstnancem chemické čistírny. Nevadilo, že byl jen mzdovým účetním. V širokém okruhu svého obydlí měl pověst na slovo vzatého odborníka v oboru cídění skvrn všeho druhu.

Svou pověst si poctivě vybudoval ochotnými informacemi, které nasbíral od mistra v závodě a které štědře rozdával všem sousedům. Na skvrny od tuků a kolomazi radil trichlorethylen, hexoran, chloroform, nebo sirný éter. Na skvrny od ovoce zase kyselinu šťavelovou, javelský louh, nebo tetralin. Zbytky kávy nebo kakaa na všech šatech a ubrusech se prý nejlépe vyčistí alkalickým roztokem peroxydu vodíku, kdežto na skvrny od inkoustu je prý jedině čistý líh s vařící vodou. Na skvrny od krve radil roztok amoniaku a mýdla.

Sousedé byli zkrátka jeho odbornými radami dokonale spokojeni. Říká se — podej čertu prst a on ti chytne celou ruku! Tak se stalo, že přišla jedna sousedka a po ní hned druhá se žádostí, zda by Vykoukal nebyl tak hodný a nevyčistil jí šaty sám. Mají prý k němu plnou důvěru a jsou ochotny dobře zaplatit. Jistě prý to nebude trvat tak dlouho, jako v závodě.

Vykoukal se zamyslel a nakonec si řekl: „Byl bych hlupák, abych stále jen radil lidem zadarmo. Vždyť je tu možnost něco si přivydělat.“ Navedl tedy manželku, aby se ve svém okruhu známých nenápadně zmínila, že je ochoten levně vyčistit celé obleky a pomalu se zařizoval doma po živnostensku.

Již do večera se sešly čtvery dámské šaty. Vykoukal koupil 25 litrů technického benzinu a večer se dal s manželkou
do práce. V předsíni postavil na podlahu elektrickou pračku s rotační odstředivkou a nalil do ní benzín. Vložil do pračky jedny šaty, po deseti minutách praní je přendal do odstředivky a vysušil. Benzín ze dna odstředivky přečerpal zpět do pračky a začal prát další šaty. Manželka zatím vyždímané šaty pověsila na šňůru a tak šla práce pěkně od ruky.

Když však Vykoukal dopral čtvrté šaty a vypínal motor, aby šaty přendal do odstředivky, nastal výbuch, který otřásl celým domem, srazil oba manžele k zemi a vyrazil skleněné dveře do pokoje. V pokoji na postýlkách již spaly jejich dvě malé děti. Zároveň začalo hořet šatstvo nasycené benzínem a požár se rychle šířil po celém bytě.

Vykoukal se první vzpamatoval a v posledním okamžiku vynesl obě děti z pokoje na chodbu. Vyděšení sousedé se neodvážili sami požár hasit, protože do předsíně nebylo již možno vstoupit. Zavolali požárníky a ti přijeli již za 15 minut. Požár sice uhasili, ale bilance byla neveselá, byla dokonce více než chmurná. Shořelo celé zařízení předsíně i s pračkou, shořely i čtvery dveře, všechny šaty zákaznic i vlastní šaty ve skříni, v pokoji ohořel koberec, záclony, tři obrazy, radiopřijímač a pianino.

Manželka utrpěla popáleniny na obličeji, obou rukou a lýtku pravé nohy. Bronislav Vykoukal byl zase postižen trestním řízením.

Vykoukal, jako dobrý účetní, si mohl sám vypočítat, kolika tisíci procenty byl jeho ,,meloušek“ pasivní.


Rozbor v roce 1959
Je podivuhodné, jak někteří lidé lehkomyslně zacházejí s hořlavinami, jako je benzín, benzol, líh, čpavek nebo acetonové barvy a laky. Tyto hořlaviny jsou přece stejně nebezpečné jako svítiplyn nebo propan či butan v lahvích. Jsou dokonce ještě zrádnější. Nejen že samy prudce a snadno hoří, ale jejich páry tvoří výbušnou směs, jsou-li v určitém poměru smíchány se vzduchem. K zapálení výbušné směsi par hořlavin se vzduchem stačí nepatrná jiskřička, která vznikne i na obyčejném vypínači žárovky. Stačí škrtnout zápalku, zatáhnout si z hořící cigarety nebo vypnout nějaký elektrický vypínač a výbuch směsi nastane okamžitě.

Páry benzínu, benzolu a lihu jsou těžší než vzduch a hromadí se proto nejdříve na podlaze. Zde se nejrychleji vytvoří výbušná směs. Přibýváním par vrstva výbušné směsi nad podlahou stoupá. Vykoukal postavil pračku dokonce z nevědomosti na podlahu, takže páry poměrně brzo dosáhly výšky nožů motorového vypínače. Kdyby byla pračka stála na stole, možná že by Vykoukal dopral ty čtvery šaty dříve, než by výbušná směs dosáhla úrovně vypínače.

Účinek výbuchu, stejně jako rychlost, s níž se páry hromadí a tvoří se výbušná směs se vzduchem, zvětšuje se podstatně tím, čím je místnost méně větrána nebo je dokonce uzavřena. Proto při cídění skvrn na šatech nebo při praní rukavic v benzínu nebo jiné hořlavé tekutině, jděte raději na balkon nebo na dvorek. Nejde-li to jinak, alespoň udělejte řádný průvan a zotvírejte všechny dveře a okna.

Nikdy při takové práci nedělejte nic s elektrickými spotřebiči ani svítidly, nekuřte, uhaste pečlivě i poslední uhlíček ve sporáku nebo v kamnech a zhasněte věčný plamínek plynových spotřebičů.

Vstoupíte-li někdy do místnosti, kde cítíte svítiplyn, topný plyn nebo páry benzínu, acetonu, čpavku a jiných hořlavin, nerozsvěcujte žádné, ani elektrické světlo! Mnoho lidí již na tento omyl doplatilo i svým životem. Vždy musíme nejprve místnost zamořenou parami nebo plynem řádně vyvětrat!