HROBAŘ: Nechtěl si zadat

Dvaatřicetiletý nákupčí průmyslového pražského podniku Jiří Koudelka byl s manželkou na návštěvě u strýce v malé vesničce v Beskydech.

Druhý den, když teta vařila na elektrickém vařiči kávu, nemohla ji dovařit, protože vařič přestal hřát a pomalu vychládal.

Koudelka, jako zaměstnanec průmyslového podniku a Pražák, chtěl se před bezradnými venkovany pochlubit svými vědomostmi a řekl. „Ukažte to sem, tetičko, to se jistě přetavila spirála. Já to rozeberu a spravím.“ „A umíš to hochu? Já bych raději rozdělala oheň v plotně! Mám strach, aby se něco nestalo” — bála se tetička.

Ale Koudelka se jen sebevědomě usmál a prohlásil, že pro Pražáka by to byla ostuda, kdyby nesvedl takovou maličkost.

Vzal vařič a rozebral jej. Na vnitřní keramické plotýnce viděl ihned opálené místo na samém okraji. Vydloubl topný drátek nožíkem a skutečně byl v tomto místě přerušen. Povytáhl proto oba konce, skroutil je dohromady a vařič zase smontoval.

Když vsunul vidlici přívodní šňůry do zásuvky, zajiskřilo se, ozvala se slabá rána a zásuvka byla bez proudu. Zřejmě se stočený drátek v místě blízko připojeného fázového vodiče dotýkal kovového pouzdra vařiče, a protože vařič byl nulovaný, pojistka se přetavila.

Ani to však neuvedlo Jiřího Koudelku do rozpaků. Spravit pojistku na elektroměrové desce, to je přece maličkost. Když však vyšrouboval obě pojistky, zjistil, že jsou sice spravované, ale že nejsou přetavené. Zašrouboval je, ale elektrický proud nešel ani do zásuvky ani nesvítilo žádné světlo.

„To jsem to provedl — teď je celá chalupa bez proudu," řekl si v duchu, ale navenek předstíral naprostý klid.

„Praskla pojistka na dřevěném sloupu,“ prohlásil, jako by se nechumelilo, — „musím ji spravit!“

Teď se do toho vložila i vlastní manželka a radila mu, aby na sloup nelezl a zavolal raději montéra z okresní správy rozvodného podniku. Ale Koudelka si nechtěl před příbuznými zadat a tak přemluvil manželku, aby mu přidržela žebřík, a vylezl do výše 6m. Na vrcholu žebříku už mu tak docela příjemně nebylo a dokonce se polekal, když viděl, že z jedné konsoly odbočují celkem tři přípojky pro nejbližší chalupy a že ta jejich je nejdále. Přesto se nevzdal a opatrně se natahoval svazkem vodičů až k pojistkám v izolátorech, z nichž odbočovala přípojka k chalupě jeho strýce. Byl jen v rozhalené košili s vyhrnutými rukávy až po loket. Ani velmi zkušený montér by nemohl za těchto okolností vyměnit pojistky, aniž by se nedotkl některého vodiče. Koudelka se dotkl pořádně. Hrudníkem i pravou paží. Spadl z výšky 6m na tvrdou zem a byl mrtev. Při pitvě nemohl lékař s jistotou rozhodnout, zda příčinou smrti byl úraz elektrickým proudem, nebo pád na tvrdou zem. Pravděpodobně byly oba úrazy smrtelné.


Rozbor v roce 1959
Podobné nerozvážnosti, jaké se dopustil Koudelka, dopouští se denně mnoho lidí a je to jen šťastná náhoda, že jejich zásah do elektrického spotřebiče nekončí vždy nešťastně.

Opravovat elektrický spotřebič smí jen osoba znalá nebo aspoň dobře zaučená. Nastavovat topný drát skroucením nemá stejně význam, protože povrch drátku je vždy okysličen. Styk dvou drátů je proto nedokonalý a spoj se tak zahřeje, že se spravované místo zakrátko opět přetaví.

Žádný odběratel elektrické energie nesmí nikdy dělat žádné zásahy na přípojce před elektroměrem. To je vyhrazeno jen odborníkům okresní správy energetického rozvodného podniku nebo elektrárny.