Ne vždy musí být po ruce elektrikář, sděluje chalupník, když se ho ptám co to je za ten drát na té nožové pojistce ...

Skutečnost, že nám vypadnou pojistky až na sloupě tu známe. Případy, kdy se přepálí i nožová pojistka zase tak časté nejsou. Ovšem až na výjimky. Místní parta HIC se jala opravovat místní klubovnu opravdu ekonomicky. Klubovna byla v objektu, který přišel o přívod zbouráním jedné z pomocných zdí.

Když se sešla parta zedníků dovolávali se nějakého stavebního antoníčku. Místní elektrikář byl zrovna s rodinou u moře, a tak narychlo sehnali místního elektronika Honzu. Byl to opravdu šikovný a pilný koumák. Udržoval v chodu místní rádio po drátě. Na něm realizoval své černé pokusy o vysílání vlastních hitparád. Tu a tam se nezastavil ani u šíření vlastních ideologií. Ale to je jiný příběh.

Honza přišel na stavbu prověřit, co se dá dělat pro úderníky s chybějícím přívodem. K dispozici našel pouze zásuvky a nějakou licnu, která zbyla z nějakého stroje. Honza něco málo věděl. Třeba barvy vodičů chápal přesně. Zednickým chlapcům zbouchl prkénko se zásuvkami a vše pečlivě sletoval. A tak nějak neuvažoval nějaké jištění.

Pak přišel před další problém. Prkénko nebylo kam připojit. Po chvíli objevil pojistkovou skříň s nožovkama. Šikovně, ve skoro dielektrických rukavicích, letované prkénko připojil. První pokus o připojení míchačky nedopadl dobře. přepálila se jedna z nožových pojistek. Chybou bylo připojení míchačky v třífázové vidlici. To pro změnu jeden zedník považoval zelenožlutý vodič za jednu z fází.

Honza vše odhalil, opravil a přepojil. A ta nožovka? I s tou si poradil.


Akce ZET dopadla toho dne dobře. Klubovna však o několik dnů později shořela. Povídá se, že Honza špatně proletoval kontakty u akumulačních kamen ...