ČSN 33 2130 je platnou normou od roku 1983. Platí pro navrhování, provádění a rekonstrukce vnitřních elektrických rozvodů silových a sdělovacích v objektech bytové a občanské výstavby a v objektech s obdobným provozem. Její stáří znamená značnou zastaralost některých požadavků a hlavně odkazů na další elektrotechnické normy. Z tohoto důvodu bylo původně rozhodnuto, že společně s přijímáním nové ČSN 33 2000-7-701 ed. 2 v roce 2007 bude opravena i tato norma (ČSN 33 2130), která je v souladu se zákonem č. 22/1997, Sb. normou určenou. Původní záměr provést opravu normy byl s ohledem na rozsah a následnou nepřehlednost nahrazen požadavkem na provedení úplné revize této normy. Tato revize byla započata v roce 2008, avšak s ohledem na nutnost notifikace, musela být práce na této normě přerušena a bude dokončena v roce 2009, dle předpokladu by tato nová norma mohla být k dispozici v pololetí 2009.

Výše zmíněná prodleva sice zapříčinila odklad zavedení nových poznatků do této normy, avšak na druhé straně umožňuje do ní promítnout i velmi striktní požadavky vyplývající z vyhlášky MV č.23/2008 „O technických podmínkách požární ochrany staveb“ a na ní navazující, připravované ČSN 73 0848 „Požární bezpečnost staveb - Kabelové rozvody“, která kromě naznačeného tématu se přímo dotýká i problematiky volby a umístění rozvaděčů s velkým dopadem především na bytovou výstavbu.

Základní změny dané vývojem výrobkové základny a změnami v navazujícím souboru ČSN 33 2000:

• 1. Vnější vlivy. U bytových domů je nutno vycházet z předpokladu, že nelze jednoznačně stanovit, že v objektu bude v souladu s podmínkami ČSN 33 2000-3, kapitoly 32 „malý počet osob“. Z tohoto důvodu je třeba volit vnější vliv vyšší než BD1.
  POZNÁMKA: Za bytové domy se považují objekty určené pro bydlení s více než třemi byty.
• 2. Bude zdůrazněn článek, v kterém je stanoveno, že při projektování budov musí být pamatováno na stavební úpravy, nutné pro hospodárné provedení elektrických rozvodů a stavební konstrukce musí umožnit provedení elektrických rozvodů a umístění vývodů v místech, kde tyto rozvody a vývody jsou z hlediska provozu nutné.
  POZNÁMKA: U nových druhů stavebních konstrukcí je nutné, aby při jejich navrhování bylo současně řešeno uložení elektrických rozvodů.
  Vedení se doporučuje ukládat skrytě. Pro ukládání vedení do stropů a podlah platí ČSN 37 5245: 1983 „Kladení elektrických vedení do stropů a podlah“.
  Avšak s ohledem na vývoj v elektroúložném materiálu bude připuštěna možnost použití systémů podlahových lišt.
• 3. Světelné obvody - U světelných obvodů s výbojkovými svítidly ovládanými běžnými spínacími přístroji se doporučuje, aby maximální proud v tomto obvodu nepřekračoval 25% jmenovité hodnoty těchto spínačů.
• 4. Spínače pro ovládání světelných obvodů – zde bude doplněno ustanovení pro umísťování spínačů kombinovaných na úroveň denního osvětlení a přítomnost osob v prostoru.
• 5. Zásuvkové obvody – volba zásuvek – v souladu s trendem určeným v části 7 ČSN 33 2000 bude stanoveno: „Zásuvky se jmenovitým proudem nepřesahujícím 16A mají odpovídat příslušným národním normám.“
• 6. Zásuvky musí mít ochranný kolík připojený na ochranný vodič. Jednofázové zásuvky se připojují tak, aby ochranný kolík byl nahoře a střední (nebo nulovaný) vodič byl připojen na pravou dutinku při pohledu zpředu.
• 7. Jednofázové zásuvky. Na jeden zásuvkový obvod lze připojit nejvýše 10 zásuvkových vývodů (vícenásobná zásuvka se považuje za jeden zásuvkový vývod), přičemž celkový instalovaný příkon nesmí překročit 3 680VA při jištění 16A (2 300VA při jištění 10A).
• 8. Pro elektrické spotřebiče, u nichž je to výrobcem určeno v připojovacích podmínkách se zřizuje samostatný zásuvkový obvod.
• 9. Vícenásobná zásuvka je určená pro připojení na jeden obvod a nesmí se připojit do dvou různých obvodů ani se nesmí přerušit propojení obou zásuvek.
• 10. Dimenzování a jištění zásuvkových obvodů. Vedení zásuvkových obvodů se jistí jističi nebo jiným jistícím prvkem se jmenovitým proudem odpovídajícím nejvýše jmenovitému proudu zásuvky; vedení musí mít takový průřez, aby bylo předřazeným jistícím prvkem jištěno proti přetížení i zkratu. Všechny svorky, kterými vedení zásuvkových obvodů prochází, musí být dimenzovány aspoň na jmenovitý proud jistícího prvku, kterým je obvod jištěn. Zásuvkové obvody do 20A musí mít doplňkovou ochranu tvořenou proudovým chráničem s vybavovacím residuálním proudem nepřekročujícím 30mA v souladu s ČSN 33 2000-4-41 ed. 2. Toto opatření se vztahuje i na trojfázové zásuvky připojené na obvod se zmenšeným jištěním do 20A. Ustanovení tohoto článku není nutno uplatňovat u zásuvek nepřístupných laické veřejnosti, respektive u zásuvek určených pro napájení elektrického zařízení, jehož odpojením by vznikla velká hmotná škoda (například mrazničky, ledničky, PC).
• 11. Obvody pro osvětlení společných komunikací - Osvětlení pro jednotlivé prostory se navrhuje podle příslušných norem a hygienických předpisů.
  Pozor – osvětlenost prostor bytových domů je nyní uvedena v ČSN 73 4301 – Změna 1.
  Dále zde bude zohledněno i využití svítidel osazených kompaktními světelnými zdroji nezaměnitelnými za žárovkové zdroje.
• 12. Ovládání osvětlení společných komunikací objektu - v tomto článku bude zohledněno využití spínačů s čidly reagujícími na osvětlenost denním světlem a výskyt osob v daném prostoru.
• 13. V bytových domech a objektech občanské výstavby, kde je to vhodné (např. z hlediska dispozice podlaží, z hlediska použití typizovaných elektroměrových rozváděčů a jader nebo rozmístění všech svislých rozvodů), zřizuje se více hlavních domovních vedení. Rozbočení na více stoupacích vedení a jejich jištění se provádí obvykle v přípojkové skříni nebo v rozváděči. Hlavní domovní vedení se provádí z celistvých vodičů, je-li nutno je přerušit, pak se připouští jedno přerušení vodiče na podlaží objektu.
• 14. Hlavní domovní vedení začíná na svorkách v připojovací skříni.
• 15. Odbočky od hlavního domovního vedení - odbočky k elektroměrům se dělají jednofázové nebo trojfázové. Jednofázové odbočky k elektroměrům lze provést u zařízení do soudobého příkonu 5,5kW. Do bytů se provádějí zásadně trojfázové odbočky.
• 16. Vedení od elektroměru k podružným rozváděčům - jsou-li elektroměry pro několik odběrů soustředěny do elektroměrových rozváděčů (jader), musí se od každého elektroměru zřídit samostatná odbočka k podružnému rozváděči (rozvodnici). Tyto odbočky jsou jednofázové nebo trojfázové; řadí se k obvodům zařazovaným do skupiny elektrických rozvodů ve společných prostorách.
  Poznámka: podléhají tedy z přístupné části pravidelným revizím.
• 17. Rozváděče (rozvodnice) za elektroměrem. Pojistky, jističe a jiné potřebné přístroje a zařízení (např. relé, stykače, zvonkové transformátory apod.) pro rozvod za elektroměrem se soustředí zpravidla na rozváděči (deskové či skříňové rozvodnici.). U bytových rozvodnic se nepoužívají pro jištění silových rozvodů pojistky.
• 18. Bytové rozvodnice se umísťují v bytě.
• 19. Bytová rozvodnice je posledním možným místem rozdělení vodiče PEN na samostatný ochranný vodič PE a na samostatný střední vodič N.
• 20. Rozvod za elektroměrem

Tabulku "Nejmenší dovolený průřez jader vodičů obvodů" a "Minimální počet obvodů v bytech dle velikostní kategorie" můžete stahovat zde ...

• 21. Pro všechna plánovaná elektrická zařízení s příkonem 2kW a více, respektive u nichž to výrobce v připojovacích podmínkách požaduje, se navrhují samostatné obvody, i když se připojují vidlicí do zásuvky.
• 22. Pro sklepy, půdy a garáže přidělené k bytům se navrhují další dodatečné obvody, které se přednostně napájejí z bytové rozvodnice příslušného bytu.
• 23. Průřezy vodičů v bytech a jejich jištění. V jednotlivých částech bytu mají mít vodiče pro soustavu 3N + PE ~ 50Hz 230/400V průřezy a jim přiřazené jmenovité proudy jističů alespoň podle tab.
  – Zde bude zohledněna možnost využití jističů se jmenovitou hodnotou 13A, možnosti plného využití ČSN 33 2000-5-523 ed. 2, atd.
  – Doplněna bude tabulka určující maximální délky vedení s jádry z Cu bytových obvodů v závislosti na úbytku napětí.

Tabulku "Průřezy jader vodičů a jim přiřazené jmenovité proudy jističů" a "Maximální délky vedení s jádry z Cu bytových obvodů v závislosti na úbytku napětí" můžete stahovat zde ...

• 24. Zásuvky ve školách se zřizují v každé učebně a tělocvičně; v herně a v denní místnosti mateřských škol a jeslí se zřizují dvě zásuvky určené pro úklid, promítání filmů, diapozitivů, pro připojení gramofonů, magnetofonů apod. Tyto zásuvky musí být odpínatelné, např. jističem v rozvaděči. U mateřských škol a jeslí se kromě toho požaduje ochrana před svévolným dotykem, např. použitím bezpečnostní zátky vyjímatelné ze zásuvky pouze zvláštním nástrojem. Ve školních učebnách se zásuvky u umývadel nesmějí umísťovat blíže než 1,5m od umývacího prostoru. Toto ustanovení se netýká školních laboratoří a odborných učeben.
• 25. U zón pro ukládání vedení bude doplněno zjednodušené ustanovení dotýkající se umývacího prostoru, které bude respektovat vývoj v ochranných přístrojích (rozsah využívání proudových chráničů) a elektrických svítidel.
• 26. Rozvody elektronických komunikací
  V budovách je nutno umožnit uživateli bytu či nebytového prostoru - zřízení vnitřního komunikačního vedení včetně rozvaděče a koncového bodu sítě 1.
  Zvláštní pozornost je potřeba věnovat zejména ostatním systémům a zařízením budovy, které ke své činnosti využívají služeb nebo doplňkových služeb elektronických komunikací, jako jsou například elektronické zabezpečovací systémy (dálková konfigurace a správa přes web, propojení s pulty centrální ochrany, napojení webových kamer apod.), dálkové řízení vytápění, klimatizace a řada dalších.
  Pro vstupy kabelů vnějších sítí do budovy a pro uložení vnějších sítí v budově musí být provedeny stavební úpravy v souladu s projektem vnějších sítí, respektive s vyjádřeními a požadavky uvedenými v dokumentaci pro územní a případně stavební řízení.

Hlavní problematika navazující na připravovanou ČSN 73 0848

• 27. Kabelové trasy sloužící pro napájení a ovládání vybraných požárně bezpečnostních zařízení, technických a technologických zařízení, které musí zůstat funkční při požáru, musí splňovat třídu funkčnosti kabelové trasy a požadavku na třídu reakce na oheň B2ca; B2ca s1, d0 dle vyhlášky MV č. 23/2008 Sb. - viz tabulka 1.

Tabulku "Druhy volně vedených vodičů a kabelů elektrických rozvodů" můžete stahovat zde ...

• 28. V prostoru chráněných únikových cest musí být kabelové trasy provedeny podle ČSN 73 0802 případně podle ČSN 73 0804. Dále musí odpovídat z hlediska třídy reakce na oheň elektrických kabelů B2ca,s1,d0. Na kabelové trasy sloužící pro napájení požárně
  bezpečnostních zařízení a zařízení, která musí zůstat v případě požáru funkční, jsou kladeny požadavky na třídu funkčnosti kabelové trasy minimálně. P15-R.
• 29. V případech, kdy je kabelová trasa vedena požárními úseky bez požárního rizika a slouží pro napájení požárně bezpečnostních zařízení, která musejí zůstat v případě požáru funkční, jsou na kabelové trasy kladeny požadavky na třídu funkčnosti kabelové trasy minimálně P15-R.
• 30. Samostatné požární úseky musí tvořit:
  - elektrické rozvodny, ve kterých jsou umístěny rozvaděče pro požárně bezpečnostní zařízení;
  - zdvojené podlahy podle požadavků uvedených v ČSN 73 0810;
  - agregáty pro výrobu elektrické energie a rozvodny sloužící pro napájení požárně bezpečnostních zařízení;
  - elektrické rozvaděče sloužící pro napájení požárně bezpečnostních zařízení;
  - elektrické rozvaděče s napětím větším než 200V a 25A, které se nacházejí v chráněných únikových cestách;
  - rozvodny elektrické energie dle ČSN 73 0804 a ČSN 73 0802.

Více informací z oblasti můžete nalézt zde ...