Jelikož je mou specializací silnoproudá elektrotechnika, budu hovořit pouze o projektování zařízení, vymezených vyhláškou č. 73/2010 Sb.  Nebudu zabíhat do resortů báňské a drážní správy, či do projektů leteckých staveb, čímž je vymezen prostor, kterému se budu věnovat (dále jen „elektro“).

Základní legislativní předpis
Základním legislativním předpisem, který udává požadavky na obsah jednotlivých stupňů projektových dokumentací v souvislosti s požadavky stavebního zákona je vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb (dále v textu už jen „vyhláška 499“). Ta byla s účinností od 29. března 2013 výrazně novelizovaná vyhláškou č. 62/2013 Sb.  , která pak zásadně změnila požadavky na skladbu a obsah jednotlivých dokumentací, které jsou uvedeny v jednotlivých přílohách vyhlášky 499.

Zjednodušeně, požadavky na jednotlivé stupně jsou dány následovně:

Pozn.: požadavky příloh č. 4 a 5 jsou pro profesi elektro identické

Účel použití jednotlivých stupňů projektových dokumentací býval definován ve Výkonovém a honorářovém řádu ČKAIT   (dále jen „VHŘ“), nicméně tento byl v posledním čtvrtletí roku 2013 na základě „doporučení“ ÚOHS ze stránek ČKAIT stažen a není dále přístupný.

Co se týče realizační dokumentace, tak ve VHŘ čl. 1.4.18 bylo uvedeno, že „Realizační dokumentace stavby slouží zhotoviteli stavby, resp. její části, k její realizaci. Zabezpečuje ji zhotovitel stavby.“ Požadovaný obsah realizační dokumentace stavby na rozdíl od ostatních stupňů není dán žádným legislativním předpisem, proto je v tabulce uvedeno, že její obsah je dán zejména tím, co si ustanoví smluvní strany (např. zhotovitel vs. projektant) ve Smlouvě o dílo.

Případ, kdy projektant elektro zpracovává sám celou dokumentaci stavby
V zásadě mohou pro projektanta nastat dvě situace, jak bude dokumentaci vypracovávat. V případě, že projektant elektro zpracovává sám celou dokumentaci stavby, předkládanou stavebnímu úřadu, což je nejčastěji případ projektů liniových staveb (jako třeba přípojky, přeložky, či samostatné projekty VO, projektové dokumentace pro distribuční společnosti, apod.), pak musí dodržet a vypracovat všechny požadované části dokumentace tak, jak je požaduje vyhláška 499:

Projektová dokumentace obsahuje části:

• Průvodní zpráva

• Souhrnná technická zpráva

• Situační výkresy

• Výkresová dokumentace / Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

• Dokladová část

Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až E s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Co patří do které z částí A až D je celkem jasné z jejich názvů, případně z dopřesňujících požadavků vyhlášky 499 (které nemá smysl zde opisovat). Do dokladové části E projektové dokumentace se pak vkládají kopie vyjádření jednotlivých dotčených orgánů a účastníků řízení k navrženému řešení.

Je navíc víc než vhodné dodržet přesné názvosloví a označení jednotlivých kapitol tak, jak je uvádí vyhláška 499, neboť stavební úřad může kontrolovat shodu mezi názvoslovím vyhlášky 499 a obsahem předložené projektové dokumentace.

Ještě jednou je vhodné zopakovat, že toto se týká dokumentací, předkládaných stavebnímu úřadu.

Případ, kdy projektant elektro je subdodávkou dokumentace stavby
V případě, kdy projektant elektro bude subdodavatelem jiného subjektu, který zastřešuje celou dokumentaci stavby (typicky architekt, generální projektant, či to může být i přímo investor, apod.), předkládanou stavebnímu úřadu, pak zpravidla zpracovává pouze tu část dokumentace, která mu profesně přísluší. V takovém případě projektant elektro samostatně zpracovává dokumentaci pouze v části D celkové dokumentace stavby. Případně se projektant elektro ještě podílí na zpracování podkladů pro ostatní části celkové dokumentace (např. popis zásad řešení osvětlení do části B, či zakreslení inženýrských sítí elektro do společného koordinačního výkresu v části C, apod.).


Základní členění obsahu DSP/DPS
Nebudu se v příspěvku dále věnovat DUR, neb zde se z oblasti elektro jedná zejména o projekty inženýrských sítí a o jejich základní umisťování v území. Velmi (!) zjednodušeně řečeno pak jde jen o čáry v katastrální mapě, kudy se plánuje ta která trasa vést. Rozhodně požadovaným obsahem DUR není konkrétní řešení elektroinstalací uvnitř staveb, ale pouze vně nich, v území.

Pro ostatní stupně projektové přípravy pak vyhláška 499 člení část D na dvě základní části:

• část D.1: Dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu,

• část D.2: Dokumentace technických a technologických zařízení.

D.1 Dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu
Tato část se dle vyhlášky 499 dále dělí na:

• D.1.1 Architektonicko-stavební řešení

• D.1.2 Stavebně konstrukční řešení
• D.1.3 Požárně bezpečnostní řešení
• D.1.4 Technika prostředí staveb

Za profesi elektro nás samozřejmě zajímá pouze poslední část, tedy D.1.4 Technika prostředí staveb, kde vyhláška 499 udává: „Dokumentace se zpracovává samostatně pro jednotlivé části (profese) podle konkrétní stavby a člení se např.: … silnoproudá elektrotechnika“.

Laicky řečeno, do části D.1.4 spadá vše, co souvisí přímo se stavbou, tedy uzemnění, elektroinstalace budovy, ochrana před bleskem (byť se to přímo nikde nedočteme). Dle mého osobního názoru tato část logicky souvisí s oborem autorizace Technika prostředí staveb (IE02, IT02) : „Do oboru náleží zejména elektroinstalace a umělé osvětlení, technologické napájecí systémy, distribuční sítě vn a nn a trafostanice vn/nn v rámci stavby, sloužící pro její napájení. Dále slaboproudé systémy bezpečnostní, informační, měřicí a regulační. Součástí jsou i zařízení a rozvody médií související s funkcí systémů pro úpravu vnitřního prostředí stavby, i když jsou situovány mimo stavební objekt.“

Zdálo by se i logické, že autorizovaná osoba v oboru technika prostředí staveb by byla oprávněna vypracovávat projektovou dokumentaci části technika prostředí staveb, konkrétně se specializací elektrotechnická zařízení pak zpracovávat část D.1.4 silnoproudá elektrotechnika. Leč jak je citováno v odkaze 7, dle vyjádření ČKAIT tomu
tak nejspíše není.

Zde mimochodem narážíme na jednu z anomálií novelizované vyhlášky 499, neboť autorizace oboru technika prostředí staveb sice zahrnuje umělé osvětlení, ale novela přesunula umělé osvětlení do obsahu části D.1.1 Architektonicko-stavební část, neboli pod náplň práce architektů a stavařů. Nestalo se pro projektanty elektro novelou vyhlášky
499 zpracování návrhů osvětlení náhodou víceprací? A kdo má řešit nouzové osvětlení? Architekt/stavař nebo projektant elektro?

D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení
Tato část je v novelizované podobě vyhlášky 499 velmi nejasně definovaná, neb:
Nevýrobní technologická zařízení jsou např.:

• přívodní vedení a rozvody veškeré technické infrastruktury (elektrická energie, elektronické komunikace, plynárenství, teplárenství, rozvody médií atd.) včetně souvisejících zařízení, (nespadají náhodou přívodní vedení i mezi inženýrské sítě/objekty, tedy i do dokumentace inženýrského objektu D.1?

• přeložky vedení technické infrastruktury, (dtto, nespadají náhodou přeložky i mezi inženýrské sítě/objekty, tedy i do dokumentace inženýrského objektu D.1?)

• zařízení vertikální a horizontální dopravy osob a nákladů, zařízení pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace, evakuační nebo požární zařízení, (nic jako „požární zařízení“ definicí neexistuje; nejspíš jsou myšlena požárně bezpečnostní zařízení, mezi něž patří např. i nouzové osvětlení  , které je ale součástí stavby, tedy spadá i do části D.1?)

• vyhrazená technická zařízení, (nespadají náhodou podle vyhlášky č. 73/2010 Sb. 1 veškerá elektrická zařízení mezi vyhrazená technická zařízení? tedy i současně do části D.1?)

• vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a další.

Neboli to, co spadá do části D.1, současně naneštěstí splňuje i definici vyhlášky 499 pro část D.2? K tomu tedy přidám opět jen svůj osobní názor, že tato část logicky souvisí s oborem autorizace Technologická zařízení staveb (IT00, TT00): „Stavby, kde technologické zařízení je pro stavbu určující. Jedná se zejména o stavby s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, slaboproudá a spojová zařízení, zemědělskou a lesnickou výrobu, zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů.“

Zdálo by se opět logické, že autorizovaná osoba v oboru technologická zařízení staveb by byla oprávněna vypracovávat projektovou dokumentaci technických a technologických zařízení, tedy D.2. Leč jak už bylo citováno v odkaze, dle vyjádření ČKAIT tomu tak ale nejspíše není.

Shrnutí požadavků vyhlášky 499
Jelikož jsou požadavky na obsah jednotlivých stupňů ve vyhlášce 499 ne úplně přehledně a pohromadě zpracovány, shrnul jsem je do dvou následujících tabulek. První tabulka je platná pro požadavky na obsah části D.1.4, druhá pro požadavky na obsah části D.2.

Povšimněme si některých anomálií, kdy např. v DSP nejsou požadovány výkresy přípojek s řezy, či v DPS nejsou požadovány požadavky na stavební úpravy, či jakákoli schémata rozvaděčů, atd.