#EH: Přípojky nn. Všeobecně 1951
Komu v roce 1951 patřila v Praze elektrická přípojka a kdo ji plánoval a vlastním nákladem udržoval? Kolik přípojek se tehdy zřizovalo pro jeden objekt? Jakým předpisům musely tehdy vyhovovat použité elektroinstalační materiály? Jaký byl nejslabší dovolený průřez vodičů sítí vrchního venkovního vedení i přípojek? Přečtěte si jaké byly postupy při zřizování přípojek v rodinných domech, vilách nebo také v činžovních domech.
Miroslav Minařík,
ze dne:
26.04.2014
reklama
Sám jsem před třiceti léty bydlel v Brně v domě z roku 1907. Celý dům byl napájen jednou fází. Rozvody v bytech byly v provedení měděného průřezu 1mm2 s textilní izolací. V neděli při hlavním večerním programu v televizi byl pokles napětí tak velký, že se obraz na černobílém Salermu zmenšoval až na 50% a pak zmizel zcela.
Taková byla doba ...
Bydleli jsme v podnájmu a vyměňovat dřevěnou desku pod elektroměrem, kde jsem objevil jištěné L i N, znamenalo rekonstrukci jedině na vlastní náklady. Psal se rok 1986. Kdo se staral o údržbu přípojek bývalého soukromého činžáku, kde byla správkyní bývalá (tehdy již 80. letá) majitelka opravdu nebylo nikomu jasné.
Přípojky nn. Všeobecně (1951)
2.1
Přípojka nn je součást sekunderní sítě RPR, začínající odbočením z rozvodné sítě nebo z transformační stanice směrem k odběrateli a končící prvním odpojovacím zařízením (např. pojistkami), nejdále však podpěrou na připojovaném objektu a to včetně této podpěry, t. j. včetně konsoly nebo nástřešníku. Svorky, jimiž jsou spojeny vodiče přívodu k vodičům přípojky (nebo k vodičům sítě), náleží již k přívodu.
Při vedení kabelovém prvním odpojovacím zařízením (např. pojistkami), nejdále však kabelovou koncovkou v připojovaném objektu. U průběžného vedení, nebo, jde-li o další rozvod pro více objektů, náleží k přípojce také přípojková skříň a její zařízení. Přípojka je vlastnictvím RPR, který ji plánuje a vlastním nákladem staví i udržuje.
2.2
Odbočuje-li další přípojka od přípojky již dříve vybudované, považuje se společná část obou přípojek za rozvodnou síť.
2.3
Zřizovat rozvodné sítě a přípojky, jakož i jejich úpravy, udržování nebo změny přísluší jedině RPR, které však mohou podle svého uvážení povolit provedení těchto prací nebo jejich části oprávněnému elektrotechnickému závodu za podmínek RPR předem stanovených.
2.4
Pro každý dům nebo objekt se zřizuje zpravidla jen jedna přípojka. Za jeden dům nebo objekt se považuje nemovitost mající samostatné číslo popisné, nouzové, nebo jiné úřední označení. Proto dům nebo objekt s jiným označením nesmí být bez předchozího souhlasu příslušné služebny RPR připojen na přípojku, určenou pro jinou nemovitost.
2.5
Ve zvláštních případech vyhrazují si však RPR právo provésti pro týž dům nebo objekt i další jednu nebo více přípojek, nebo provést pouze jednu přípojku pro více objektů, jsou-li pro to dány hospodářské, provozní nebo jiné vážné důvody. V těchto případech však musí být zároveň udělána vhodná opatření, z nichž je tato okolnost dobře patrna, na př. u hlavních domovních skříní se umístí výrazná a trvanlivá označení (tabulky) s uvedením místa další přípojky, nebo musí být jednotlivé objekty od sebe dostatečně vzdáleny a pod.
Jde tu o splnění požadavku, aby objekt bylo lze v případě potřeby rychle a spolehlivě odpojit od sítě, na př. při požáru.
2.6
Materiál, užitý na sítě a přípojky vrchního vedení, musí vyhovovat všem příslušným normám ČSN — ESČ, zejména normě ČSN ESČ — 45 „Součásti venkovního rozvodu nízkého napětí“.
2.7
Nejslabší dovolený průřez vodičů sítí vrchního venkovního vedení i přípojek je 10mm2 Cu nebo 16mm2 ocelohliník.
2.8
V činžovních domech, t. j. v domech s více než 3 byty, se postupuje takto:
- a) Při odbočení z kabelové sítě se ukončí přípojka koncovkou v hlavní domovní skříni na místě obecně přístupném, zpravidla u domovního vchodu co nejblíže ulice nebo jiného veřejného pozemku, v němž je rozvodný kabel uložen. Spodek hlavní domovní skříně se umisťuje obvykle ve výši asi 1 m od země.
- b) Při odbočení z vrchní venkovní sítě se zavedou vodiče přípojky na isolátory, umístěné na domě nebo střešníku; odtud se zavedou vodiče přívodu do hlavní domovní skřínky s pojistkou, umístěné na vnější zdi domu co možno viditelně z ulice, ve výši 2,5 až 3m nad zemí. Tato hlavní domovní skřínka smí být pouze vzoru, schváleného RPR. Vodiče přívodného vedení od isolátoru na domě do hlavní domovní skřínky musí být při dvouvodičové přípojce z vodičů průřezu nejméně 2x6mm2, při třífázové přípojce z vodičů průřezu nejméně 4x10mm2, při mědi. Viz přílohu č. 1.
V rodinných domech a vilách, t. j. v menších objektech s nejvýše 3 byty postupuje se takto:
- a) Při kabelové přípojce se umístí hlavní domovní skříň na venkovskou zeď objektu nebo přímo z ulice na vnější ohradní zeď objektu. Viz přílohu č. 2.
- b) Při přípojce z vrchního venkovního vedení se postupuje stejně jako v 61. 2.8b, Viz přílohu č. 3.
2.10
Na provedení jakékoliv přípojky je nutno předem podati přihlášku (tiskopis s červeně orámovaným horním okrajem). Přihláška musí býti ve všech částech správně vyplněna a opatřena potřebnými podpisy.
2.11—2.15 na doplňky.
Více souvislostí k těmto historickým informacím naleznete zde.
Dodnes je mi záhadou jak to bylo tehdy za komunistů s takovými vyvlastněnými polosoukromými činžáky. Na první pohled byla prvotní práce na nemovitosti ještě tou pečlivou prací řemeslníků kdysi. A postupem času přibývala socialistická modernizace. Vzpomínáte si někdo?
Pravidelný sobotní přehled novinek a bonusů z celého portálu Elektrika získáte přihlášením |
Diskutující k tomuto článku
... a další (počet diskutujících: 3)TEXT Z OBLASTÍ | SOUVISEJÍCÍ KONTAKT |
---|---|