Elektrika.cz - elektrotechnické zpravodajství
Tisknete článek: #EH: Rozvody za elektroměrem pohledem roku 1950 (klik pro návrat)
Stránka byla vytvořena: 11.08.2017
Všechna práva vyhrazena (c)1998-2024 Elektrika.cz
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materálu není povoleno bez předchozího písemného (e-mailového) svolení redakce portálu Elektrika.cz.

#EH: Rozvody za elektroměrem pohledem roku 1950


#EH: Rozvody za elektroměrem pohledem roku 1950
Možná někdo občas narazí na starou elektroinstalaci, ale s těží bude vědět, jaká tehdy byla pravidla pro takové rozvody. Byla to doba, kdy se užívaly dnes nepřípustné materiály než se později přišlo na jejich škodlivost lidskému zdraví. Z tohoto článku zjistíte, že některá doporučení přetrvala doposud a některá se doposud porušují. Ze zásuvek se pohyblivé šňůry odpojovaly vždy uchopením za vidlici a nikoliv násilným taháním celé přívodní šňůry. Po použití se ukládaly tak, že se svinou do kruhu. Nikdy se nenavinovaly kolem spotřebičů, zvlášť ...
Autorský článek, Tým portálu Elektrika, ze dne: 11.08.2017




Vedení pevně uložené.
Elektřina se rozváděla isolovanými vodiči, které se ukládaly na isolátory, nebo do trubek (papírových s kovovým povlakem, nebo do pancéřových trubek s papírovou vložkou tzv. vedení trubkové).


Trubky se kladly buď na povrchu a upevňovaly sponami nebo do zdi (pod omítku), při čemž se krabicemi spojovaly delší kusy nebo se v nich odbočovalo vedení.
V místnostech vlhkých, mokrých a jinak nebezpečných se užívalo vedení chráněnými vodiči, byly to zejména vodiče v olově (s olověným pláštěm GOo), vodiče pancéřové (s ocelovým pláštěm PGo) a chráněné vodiče bez kovového pláště (NGo). Tyto se kladly obvykle na povrchu a upevňovaly sponami jako trubky. Krabice a ostatní příslušenství bylo těsně zavřené.


Pohyblivé přívody.
připojovaly převážnou většinu elektrických přístrojů a zařízení na rozvod pevně uložený (v trubkách, ve zdi a pod.). Na jejich isolačním stavu velmi závisela bezpečnost používání elektrických spotřebičů. Proto každý odnímatelný i pohyblivý přívod musel míti zvláštní ochranný vodič; u jednofázového spotřebiče byl tedy trojžilový a u trojfázového čtyřžilový. Ze zásuvek se pohyblivé šňůry odpojovaly vždy uchopením za vidlici a nikoliv násilným taháním celé přívodní šňůry. Po použití se ukládaly tak, že se svinou do kruhu.


Nikdy se nenavinovaly kolem spotřebičů, zvlášť tepelných (žehliček, vařičů a pod.), zejména byly-li spotřebiče horké. Svinuté přívodní šňůry se nejlépe uchovávaly tak, že se uložily nebo zavěsily na suchém a co možná chladném a tmavém místě.


Proto přístroje s pevně připojeným přívodem (např. stolní lampy z isolační hmoty, které se ukládaly na léto) měly se co možná ukládat na takové místo. Šlo-li pohyblivé přívody (byly to podle isolace šňůry HyS, GS, GH, GK, GD, HGS, HGD, HGA, HLS, HSS, HTS) od spotřebičů odpojit, pak je nejlépe zavěsit je na sedlo, nikoli na hřebíky apod. Sedla se měla rovněž umístit na místa suchá a co možná tmavá a chladná.

Více o historických elektroinstalacích naleznete zde.



JE VÁM ZCELA JASNÉ,
KDY SE V MINULOSTI POUŽÍVALY
TŘÍ A ČTYŘŽILOVÉ PŘÍVODY?
Diskutujte s námi v níže uvedeném tématu také!

TEXT Z OBLASTÍ
SOUVISEJÍCÍ KONTAKT

Konec tisknuté stránky z portálu Elektrika.cz.