Část 2:
4. Svařovací technika
5. Lakovny
6. Elektrické vozíky a nabíjecí místa, akumulátorovny

4. Svařovací technika
V této oblasti došlo od února 1993 k podstatné změně vydáním nových předpisů pro svařování, kde se objevilo mnoho nových požadavků na provedení svařovacích pracovišť.

4.1. Odporové svářečky
Odporové svářečky jsou v podstatě pracovní stroje ve smyslu ČSN 33 2200, ale protože je pro ně vypracována samostatná norma, platí oproti ČSN 33 2200 některé odchylky. Aby se zabránilo úrazu elektrickým proudem, musí být kromě běžných požadavků ČSN 33 2200, 34 1010 a 33 2000 splněny další požadavky:

ČSN 05 2010 vydána 10.1988 změna Z1-1.1992
čl. 75
- svařovací obvod stroje musí být dobře vodivě spojen s kostrou stroje. Kde to není možné z funkčních nebo konstrukčních důvodů, musí mít transformátor zvýšenou izolaci.

čl. 76
- krytí svařovacího obvodu IP 00, částí pod napětím sítě IP 20.

čl. 79
- nožní spínač musí mít pevnou ochranu před neočekávaným spuštění stroje.

čl. 80
- součástí stroje nemusí být hlavní vypínač. Výrobce je povinen specifikovat, jaký jistící a vypínací prvek musí být zabudován do přívodu pro stroj.

čl. 81
- v každém případě musí být v dosahu obsluhy zařízení nouzového zastavení stroje podle ČSN 33 2200.

čl. 87
- odporové svařovací lisy, při kterých je nebezpečí úrazu rukou pracovníka, musí být vybavené dvojručním spouštěním viz též čl. 3.2 ČSN 05 0650.

čl. 91
- nekryté části stroje, které jsou přístupné dotyku (svařovací obvod), nesmí mít napětí mezi sebou nebo proti zemi větší než 24V střídavého napětí a 36V stejnosměrného napětí.

čl. 92
- přepínáním výkonu transformátoru pomocí odboček vstupní části nesmí napětí primární části přestoupit 500V. Přepínač výkonu musí zaručovat ochranu živých částí před úmyslným dotykem izolací a musí umožnit přepnutí pod napětím (bez zatížení) bez použití nástroje.

Jestliže přepínač není chráněn izolací, ale kovovým krytem, musí se použít nástroj pro přepínání a kryt lze otevřít jen pomocí nástroje, musí být na krytu výstražná tabulka a doutnavka, která signalizuje, že některá část přepínače je pod napětím. K tomuto ustanovení doplňuje ČSN 05 0650 čl. 3.1 podmínku, že při jakékoliv manipulaci s přepínačem, který není odizolovaný, se musí svařovací transformátor odpojit od sítě.

čl. 96
- mezi kovovým přívodním potrubím chladící vody a vstupem do prostoru ignitronu nebo fyzistoru a mezi vývodem z tohoto prostoru a kovovým odpadním potrubím musí být trubička z izolačního materiálu s délkou min. 0,5m. Přívodní i odpadní potrubí musí být dobře uzemněno.

ČSN 05 0650 vydána 2.1993
čl. 3.2
- nožní spínač nesmí překážet volnému pohybu na pracovišti. Na přívodní kabel k nožnímu spínači se nesmí šlapat, kabel musí být chráněný tak, aby ho nemohl poškodit dopravní prostředek. Kabel se nesmí zakládat materiálem.
 

ČSN 05 0601 vydána 2.1993 změny Z1-12.1994 Z2-1.1996 Z3-9.1989
čl. 6.1
- údržba a oprava svařovacího zařízení se provádí podle pokynu výrobce pověřenými pracovníky.

Zpracovatel normy Výzkumný ústav svářečský Bratislava ve vydaném komentáři doporučuje pro starší svařovací zdroje, aby uživatel zpracoval provozní předpis pro údržbu a opravy včetně periodických prohlídek dle ČSN 05 0630 čl. 7.3.

čl. 6.2
- poškozené přívody se nesmí používat.

čl. 6.3
- splodiny usazené na zařízeních se musí odstraňovat, aby se zabezpečila bezchybná činnost stroje.

ČSN 05 0600 vydána 2.1993
čl. 3.2.2.1
- v prostoru svařování se musí vyloučit dotyk svařovacího nástroje s el. vodivými předměty (izol. držák, izol. zábrany, izol. stojan apod.).

čl. 3.2.2.2
- při použití rozvodu svařovacího proudu holými vodiči – umístit na izolátorech a proti nahodilému dotyku chránit polohou, krytím, zábranami.

čl. 3.2.2.4
- svařovací svorky a spojky svařovacího vodiče musí být se svařovacími vodiči el. vodivě spojené bez možnosti náhodného uvolnění a musí mít odpovídající průřez.

čl. 8.1
- montáž zařízení musí být v souladu s požadavky výrobce a s bezpečnostními ustanoveními pro svařování.

čl. 8.2
- po montáži se zařízení zkouší podle požadavku výrobce a ČSN 33 2200, 33 1500, 05 2010.

ČSN 05 0630 vydána 2.1993 Změna Z1-4.1999
čl. 3.1.2
- pracovníci musí být prokazatelně školení a obeznámení s poskytováním první pomoci při úrazu el. proudem.

čl. 3.1.3
- připojení svařovacích vodičů musí být provedeno tak, aby se zabránilo náhodnému dotyku s výstupními svorkami.

čl. 3.1.4
- přívodní vodiče i svařovací vodiče musí být uloženy na pracovišti tak, aby nedošlo k mech. poškození předměty a účinky svař. procesu.

čl. 3.1.6
- jsou-li v místě okolí svařování v dosahu pracovníka mimo svařence kovové předměty umístěné tak:
− že pracovník se může současně dotknout svařence a některého z těchto předmětů
− nebo pracovník se může současně dotknout svařovacího nástroje a některého z těchto předmětů
− nebo tyto předměty jsou v dosahu svářeče a jeho svařovacího nástroje při svařování.
Musí se tyto předměty vodivě spojit se svařovaným předmětem, popř. se svařovacím stolem.

čl. 3.1.8
- jakmile by svařovaný předmět přímo nebo prostřednictvím náhodných galvanických spojení může být spojený s potenciálem země, musí se svař. předmět nebo svař. stůl připojit ochranným vodičem na nejbližší ochrannou svorku el. sítě. Mimo toho musí být splněno:

a) když se svařovací zdroj nachází v dosahu vodivého dotyku svářeče, musí být ochranný vodič svařence připojený na ochrannou svorku el. sítě co nejblíže připojení svářečky.
b) průřez ochranného vodiče musí být minimálně stejný, jako průřez svařovacího vodiče.
c) připojení ochranného vodiče může být na svařovaný předmět prostřednictvím téže svorky, jako svařovací vodič.
d) jestliže připojení svařovacího předmětu na ochranný vodič el. sítě není možné z tech. příčin, musí se provést jiné opatření proti zavlečení cizího napětí.
e) když je svař. předmět spojený s ochranným vodičem sítě, musí se zabránit neúmyslnému dotyku elektrody s láhví na plyn. čl. 3.1.15

- při použití několika svařovacích stejnosměrných zdrojů na jednom svařenci musí být svařovací zdroje připojené tak, aby nemohlo vzniknout součtové napětí, které je větší než absolutní hodnota nap. zdroje s největším nap. naprázdno.

čl. 3.1.16
- při použití několika svařovacích zdrojů na stř. proud na jednom svařenci musí oprávněný pracovník překontrolovat zapojení svař. zdrojů na napájecí straně a připojení nap. vodičů ke svařenci, aby okamžitá hodnota nap. naprázdno mezi dvěma libovolnými svařovacími nástroji nemohla být větší než max. hodnota svařovacího napětí zdroje s největším nap. naprázdno.

čl. 3.1.21
- při opuštění svařovacího pracoviště musí být svařovací zdroje vypnuté.

Při svařování se zvýšeným nebezpečím úrazu el. proudem dle čl. 3.6.1.1 písm. a) ČSN 05 0601 tj. v uzavřených a těsných prostorách musí být splněno:

čl. 4.1
- svářeč nesmí mít na obleku ani na sobě kovové předměty a musí být na el. nevodivé podložce. Před vstupem do uzavřeného nebo těsného prostoru se musí prohlédnout svařovací vodiče a spojky.

čl. 4.2
- zdroj musí být mimo uvedený prostor.
A pokud to technicky nelze provést musí být ochrana před úrazem el. proudem realizována přes proudový chránič 30mA.

ČSN EN 60974-1 ed. 3 vydána 7.2006
Zařízení pro obloukové svařování - Část 1: Zdroje svařovacího proudu Z této základní ČSN považuju za důležité upozornit hlavně na uvedené části a to na důležitou informaci, která má být v návodu, což někteří výrobci neplní.

17 Návod k obsluze a značení
17.1 Návod k obsluze
Každý zdroj svařovacího proudu musí být dodán s návodem k obsluze, který musí obsahovat následující údaje (pokud jsou použitelné):

j) pokyny pro údržbu zdroje svařovacího proudu, také doporučené intervaly pro pravidelné prohlídky a celkové přezkoušení a další činnosti (například čistění);

17.2 Značení
Každý zdroj svařovacího proudu musí být jasně a nesmazatelně označen na nebo v blízkosti čelního panelu nebo blízko zapínacího/vypínacího zařízení následující kombinací značek k označení "Pozor! Čtěte návod k obsluze!":

POZNÁMKA
Bezpečnostní štítky použité na zdrojích proudu se mohou skládat pouze z textu, z textu a značek nebo pouze značek. Kde jsou jako bezpečnostní štítky použity pouze značky, doporučuje se, aby tyto štítky byly podle ISO 17846.

ČSN EN 60974-4
Zařízení pro obloukové svařování - Část 4: Kontrola a zkoušení svařovacích zařízení v provozu vydána 8.2007 Opr.1-2.2008 Změna Z1-9.2011

Tato ČSN je již RT EZ známá, byla předmětem mnoha přednášek na seminářích a aktivech. Jen připomenu, že se zabývá kontrolami a zkouškami svařovacích zařízení za provozu, metodami zkoušek. Proto bych zde pouze upozornil pouze na vybrané kapitoly.

4 Všeobecné požadavky
4.1 Kvalifikace zkušebního personálu
Zkoušky zdrojů svařovacího proudu mohou být nebezpečné a musí být provedeny odborným pracovníkem v oboru elektrických oprav, pokud možno také dobře obeznámeným se svařováním, řezáním a příbuznými metodami.

4.4 Pravidelná kontrola a zkouška
Pravidelné kontroly a zkoušky se musí provádět podle ustanovení v tabulce 1. Zkoušky musí být zaznamenány v protokolu o zkoušce podle 7.1.

4.5 Údržba
Údržba se musí provádět podle časového plánu údržby výrobce a pokynů v návodu k obsluze. Zkoušky musí být zaznamenány v protokolu o zkoušce podle 7.1.

4.6 Oprava
Po opravě nebo výměně součástky, která obnovuje svařovací nebo řezací funkci, musí odborný pracovník zvolit provedení příslušných zkoušek podle ustanovení v tabulce 1.

7 Dokumentace
7.1 Protokol o zkoušce

Protokol o zkoušce musí obsahovat

• a) identifikaci zkoušeného obloukového svařovacího zařízení;
• b) datum zkoušení;
• c) výsledky zkoušky;
• d) podpis, identifikaci technika a jeho organizace;
• e) identifikaci zkušebního zařízení.

Protokol o zkoušce po opravě musí obsahovat všechny zkoušky uvedené v tabulce 1 a pokud některá jednotlivá zkouška nebyla provedena, musí být označena.

7.2 Označení štítkem
K označení, že zařízení při zkoušce vyhovělo, musí být na zařízení připevněn štítek. Štítek musí obsahovat datum zkoušení.

ČSN EN 60974-4 ed. 2 Zařízení pro obloukové svařování - Část 4: Periodické kontroly a zkoušení vydána 9.2011
Tato norma je převzata v anglickém originále... Do 2.1.2014 bude platit souběžně s ČSN EN 60974-4. Můžeme jen doufat, že do konce platnosti bude přeložena...

5. Lakovny
ČSN EN 12215+A1 (Lakovny - Stříkací kabiny pro nanášení organických tekutých nátěrových hmot - Bezpečnostní požadavky) vydána 3.2010

4 Seznam významných nebezpečí
4.1 Všeobecně
V této kapitole jsou uvedena všechna významná nebezpečí, nebezpečné situace a události dále uvedené v této normě, která byla určena při hodnocení rizik jako významná pro jednu nebo více nebo všechny typy stříkacích kabin patřících do rozsahu normy a která vyžadují opatření pro vyloučení nebo snížení rizika.

4.3 Elektrická nebezpečí
4.3.1 Úraz elektrickým proudem (při přímém nebo nepřímém dotyku)

Toto nebezpečí může vznikat, například při doteku:

• elektricky živých částí, které nejsou izolovány z provozních důvodů;
• vodivých částí, které nemají za normálního provozu nebezpečné napětí, které však mohou být nebezpečné při poruše;
• elektricky živých částí, pokud je izolace poškozena stykem s rozpouštědly nebo mechanickými částmi.

4.3.2 Nebezpečí vnějších vlivů na elektrická zařízení
Toto nebezpečí může vznikat, například při ovlivnění konstrukčních prvků řídicího a bezpečnostního systému elektrostatickým vysokonapěťovým zařízením, kdy může vzniknout nebezpečné selhání, například zkrat v elektronických bezpečnostních obvodech, zábranách proti vstupu, výstražných jednotkách.

5.3 Požadavky na elektrickou bezpečnost
5.3.1 Všeobecně
Elektrická zařízení musí splňovat požadavky EN 60204-1. Všechna zařízení pro vypnutí napájení musí být uzamykatelná.

5.3.2 Opatření proti styku s elektrickými částmi
Ochrana proti úrazu elektrickým proudem musí splňovat požadavky uvedené v kapitole 6 EN 60204-1:1997. Izolace elektrických zařízení musí být odolná proti rozpouštědlům a jiným kapalinám. Elektrická zařízení musí být chráněna proti vnějším mechanickým vlivům.
Všechny mechanické vodivé části musí být uzemněny (viz EN 60204-1).
Za provozu musí být zabráněno přístupu do nebezpečných prostorů, kde je umístěno automatické elektrostatické zařízení. Toho může být dosaženo např.:

• blokovacím zařízením
  nebo
• blokovacím zařízením s uzamčeným krytem ve vysokonapěťovém napájecím zdroji automatického stříkacího zařízení (viz EN 50176.

5.7 Bezpečnostní požadavky a opatření proti požáru a výbuchu
5.7.2 Výbuch
5.7.2.5 Vyloučení nebo omezení zdrojů iniciace

5.7.2.5.1 Všeobecně
Aby bylo zabráněno nebezpečí od výbušné atmosféry, musí konstrukce a výběr elektrických a neelektrických zařízení zajistit, aby byly vyloučeny zdroje iniciace v jakékoli části systému, kde je prostor zařazen jako nebezpečný výbuchem (viz 5.7.2.3). Je-li elektrické a neelektrické zařízení zabudováno v souladu s návodem jejich výrobce, má kompletní systém stejnou kategorii ochrany.

5.7.2.5.2 Elektrická zařízení
Elektrická zařízení instalována a umístěna v zóně 1 musí mít alespoň kategorii 2 podle EN 60079-0, EN 50015, EN 50016, EN 50017, EN 60079-1, EN 60079-7, EN 50020, EN 60079-18 a EN 60079-25 (co je vhodné). Elektrická zařízení instalována a umístěna v zóně 2 musí mít alespoň kategorii 3 podle EN 60079-0 a EN 60079-15.

Musí být zohledněna především dále uvedená opatření:

• všechny vodivé části musí být pospojovány a uzemněny podle EN 60204-1;
• osvětlovací zařízení umístěné za průsvitnými panely odolnými proti nárazu musí být utěsněny do konstrukce kabiny tak, aby páry rozpouštědel uvnitř kabiny nemohly vnikat ke svítidlům; IP 54 podle EN 60529 je dostatečné;
• motory mimo stříkací kabinu musí mít krytí alespoň IP 44 podle EN 60529; motory nesmí být umístěny uvnitř výfukového potrubí pro vzduch;
• nežádoucí výboje statické elektřiny mohou být vyloučeny použitím opatření pro vzájemné pospojování a uzemnění podle EN 50176.

5.7.2.5.3 Neelektrická zařízení
Všechna neelektrická zařízení a součásti instalované a umístěné v prostředí s nebezpečím výbuchu musí být navrženy a konstruovány v souladu s dobrou technickou praxí a musí být podrobeny hodnocení nebezpečí vznícení podle 5.2 EN 13463-1:2001, aby byla zajištěna požadovaná ochrana. Zařízení musí splňovat požadavky EN 13463-1 a EN 13463-5. Zařízení kategorie 3 pro instalaci v zóně 2 nesmí v normálním provozu obsahovat účinné zdroje iniciace. Zařízení kategorie 2 pro instalaci v zóně 1 nesmí v normálním provozu a za očekávaných poruchových podmínek obsahovat účinné zdroje iniciace.

Musí být zohledněny především dále uvedené požadavky:

• horké povrchy všech zařízení uvnitř stříkací kabiny nesmí být schopny vznítit aerosol barev a páry rozpouštědel; dovolené teploty těchto horkých povrchů jsou uvedeny v 6.4.2 EN 1127-1:1997;
• elektrostatické nabíjení musí být vyloučeno v souladu s 7.4 EN 13463-1:2001;
• ventilátory pro výfuk a recirkulaci vzduchu musí být chráněny podle prEN 14986
  "Konstrukce ventilátorů, pracujících v prostředí s nebezpečím výbuchu".

ČSN EN 13355+ A1 Lakovny - Kombinované stříkací kabiny - Bezpečnostní požadavky vydána 9.2009

6.3 Elektrická bezpečnost
6.3.1 Dotyk s živými částmi
Před uvedením do provozu musí být ověřena shoda s požadavky podle EN 60204-1, především musí být provedeny zkoušky podle 20.2, 20.3 a 20.4 EN 60204-1:1997 a výsledky musí být zaznamenány.

6.3.2 Musí být ověřena shoda s EN 61000-6-1, EN 61000-6-3 a EN 61000-6-4.

7.2.2 Návod k používání
Návod k používání musí uvádět (mimo jiných)alespoň dále uvedené informace:

• informace týkající se instalovaných bezpečnostních přístrojů a jejich funkce, stejně jako pomocných zařízení;
• informace o uzemnění výrobku před zahájením jeho stříkání;
• informace pro zjišťování poruch, opravy a odstraňování poruch (např. schémata zapojení pro všechny použité servisní činnosti, doplněná popisy);

7.2.3 Pokyny pro údržbu
Tyto pokyny musí obsahovat (mimo jiných) alespoň dále uvedené informace:

• přesné návody pro údržbu topidel a zvláště četnost této údržby;
• kontroly v pravidelných intervalech uzemnění kombinované kabiny;
• bezpečnostní opatření, která má být provedena, je-li do kombinované kabiny vnášen jakýkoliv zdroj iniciace;
• použití materiálů a speciálních nářadí výrobce, je-li to nutné, a použití návodů pro práci s nimi;
• požadavky na vypnutí napájecích obvodů před zahájením práce na větracím systému nebo automaticky nastavovaných klapkách;

ČSN EN 12981+A1 Lakovny - Stříkací kabiny pro nanášení organických práškových nátěrových hmot - Bezpečnostní požadavky vydána 9.2009

6.3 Ověření požadavků na elektrickou bezpečnost
6.3.1 Ochranná opatření proti dotyku s živými částmi
Musí být ověřena shoda s požadavky podle EN 60204-1, EN 50050 a EN 50177. Ověří se, že jsou instalovány zábrany proti přístupu do nebezpečných zón a že blokovací zařízení jsou funkční.

6.3.2 Ochranná opatření pro uzemnění
Ověření uzemnění musí být provedeno ohmmetrem.

6.3.3 Ochranná opatření proti elektromagnetickým vlivům
Musí být ověřena shoda s EN 61000-6-1, EN 61000-6-3 a EN 61000-6-4 na základě dokumentace výrobce dodaných součástí.

6.3.4 Ochranná opatření proti elektrostatickým jevům
Pomocí měřicích přístrojů se provede ověření, zda jsou splněny požadavky ve stanovených mezích.

7.2.3 Návody pro údržbu
a) Preventivní údržba
Výrobce musí informovat, s ohledem na opatření podle 5.2.1.6 uživatele o nutnosti:

• pravidelné kontroly uzemnění práškové stříkací kabiny;
• pravidelného měření max. svodového odporu proti zemi 1 MÙ mezi závěsným bodem každého výrobku pomocí ohmmetru se zkušebním napětím 500 V (další podrobnosti jsou uvedeny v 5.5 EN 50177:1996);
• pravidelného čistění závěsných háků pro výrobky, aby bylo vyloučeno nahromadění izolační vrstvy z práškové nátěrové hmoty;

b) Údržba po poruše
Výrobce musí informovat uživatele o tom, že údržbu po poruše smí provádět pouze kompetentní, kvalifikované osoby podle EN 60079-17 podle specifikací výrobce. Specifikace musí uvádět:

• způsoby pro zjišťování a opravu poškození a poruch, které mohou nastat;
• metody identifikace všech částí a materiálů, které jsou výměnné;
• příčiny poškození nebo poruch a jak se projevují;
• "specifikace náhradních dílů, které musí být použity, pokud mají vliv na zdraví a bezpečnost
  obsluhy."

ČSN EN 12581+A1 Lakovny - Stroje pro máčecí a elektroforetické nanášení organických tekutých nátěrových hmot - Bezpečnostní požadavky vydána 12.2010

6 Ověřování bezpečnostních požadavků a/nebo opatření
6.1 Všeobecně
Bezpečnostní požadavky uvedené v kapitole 5 musí být ověřeny zkouškami, výpočty, prohlídkou nebo jinými metodami uvedenými dále. Ověření musí být zkontrolováno před nebo během uvádění do provozu.

6.3 Elektrické
Ověření požadavků podle 5.3 musí být provedeno podle EN 60204-1 a na všech máčecích a elektroforetických nanášecích zařízeních, s elektrickými zařízeními plně připojenými ke stroji, musí být provedeny dále uvedené zkoušky:

• zkouška celistvosti obvodu ochranného pospojování (viz 20.2 EN 60204-1:1997);
• zkouška izolačního odporu (viz 20.3 EN 60204-1:1997);
• napěťové zkoušky (viz 20.4 EN 60204-1:1997);
• funkční zkoušky (viz 20.7 EN 60204-1:1997).

6.7 Ověřování bezpečnostních požadavků a opatření proti požáru a výbuchu
6.7.2 Výbuch
Ověřuje se, zda jsou použita konstrukční opatření pro omezení nebo vyloučení nebezpečí výbuchu.

6.7.4 Nebezpečné prostory a zdroje vznícení
Během uvádění do provozu musí být ověřena shoda elektrických zařízení a neelektrických zařízení s odpovídajícími normami pro zónu 2. Ostatní požadavky musí být ověřeny vizuálně.

7.2.3 Údržba

a) preventivní údržba
Výrobce musí poskytnout informace alespoň o:

• podrobných návodech pro údržbu topných zařízení a především četnost údržby;
• četnosti výměny filtrů a jak provádět výměnu bezpečným způsobem;
• použití materiálů a nářadí podle doporučení výrobce;

b) opravy
Výrobce musí informovat uživatele, že opravy musí být prováděny pouze kompetentními, kvalifikovanými osobami podle EN 60079-17 podle specifikací výrobce. Specifikace musí uvádět:

• prostředky pro detekci a opravu poruch a selhání, které mohou nastat;
• povinnost odpojení a rozptýlení energie před zahájením práce na systémech s dodávkou energie;
• příčiny poruch nebo selhání a jak vznikají.

ČSN EN 50177 ed.3 Stabilní elektrostatické zařízení pro nanášení hořlavých práškových nátěrových hmot - Bezpečnostní požadavky vydána 8.2010 a do 1.9.2012 platí souběžně s ČSN EN 50177 ed.2

5.5 Vysokonapěťový napájecí systém
5.5.1 Vysokonapěťové napájení musí být chráněno proti neautorizovanému zapnutí. Vypnutí musí být možné kdykoliv.
POZNÁMKA: Vhodnými prostředky proti neautorizovanému zapnutí jsou zámky, hardware a softwarová autorizace.

5.5.2 Na všech dveřích a otvorech stříkacího prostoru, kde je nebezpečí dotyku s částmi pod vysokým napětím musí být použito optické nebo akustické signalizace pro indikaci přítomnosti vysokého napětí. Každý vstup do kabiny pro obsluhu musí být chráněn tak, že dojde k vypnutí vysokého napětí, dojde-li ke vstupu. Blokování musí splňoval úroveň spolehlivosti d podle EN ISO 13849-1. Jiné otvory ve stříkacím prostoru, přes které se lze dotknout částí pod vysokým napětím musí být uzavřeny takovým způsobem, aby je bylo možno otevřít pouze pomocí klíče nebo nástrojů. Při použití systémů typu C-P musí být na všech dveřích a otvorech instalováno blokování s vysokým napětím, aby bylo zabráněno úrazu osob elektrickým proudem.

5.5.3 Jsou-li vysokonapěťové části napájecího systému umístěny mimo prostor stříkání nebo mimo uzavřené elektrické provozovny, musí být provedeno kompletní ochranné opatření proti přímému dotyku. Navíc musí být provedeno vhodné opatření (např.uzavřený uzemněný kryt) vylučující nabíjení osob nebo předmětů vlivem indukce elektrickým polem.

5.5.4 Části ve stříkacím prostoru, které nejsou z provozních důvodů na potenciálu vysokého napětí, musí být připojeny samostatným vodičem o nízkém odporu na uzemňovací svorku vysokonapěťového napájecího systému.

5.5.6 Části stříkacího systému pod vysokým napětím, které jsou umístěny mimo prostor stříkání musí být instalovány tak, aby bylo zabráněno vzniku výbojů nebezpečných pro obsluhu.

5.6 Elektrické požadavky
Elektrické zařízení, které nepřísluší k vysokonapěťovému systému musí splňovat EN 60204-1.

5.7 Prostředky pro uzemnění
5.7.1 Všechny vodivé části zařízení, jako jsou podlahy, stěny, stropy, ohrazení, dopravníky, obrobky, zásobníky nátěrové hmoty, automatické pohybové zařízení nebo části konstrukce atd., v prostoru stříkání, s výjimkou těch částí, které jsou v normálním provozu pod vysokým napětím, musí být připojeny na uzemňovací systém. Části kabiny musí být uzemněny v souladu s EN 12981:2005.

5.7.2 Pokud nelze dosáhnout odpovídajícího uzemnění vodivých částí podle 5.7.1, nesmí možná energie ve výboji překročit 0,24mJ.

5.7.3 Odpor proti zemi z místa zavěšení každého výrobku nesmí být větší než 1 MÙ. Napětí během měření musí být 500V nebo 1.000V. Konstrukce upínacích přípravků a háků musí zajišťovat, aby výrobek zůstal během procesu nanášení uzemněn.
POZNÁMKA: I když je uzemňování obrobků často zajišťováno kovovými závěsnými háky, je důležité, aby tyto háky byly často čištěny a tak navrženy, aby bylo na nich zabráněno vytváření izolačních vrstev nanášeného materiálu.

5.7.4 Pokud nelze dosáhnout odpovídajícího uzemnění výrobků podle 5.7.1, je dovolena neutralizace elektrických nábojů na výrobcích pomocí jiných zařízení, např. ionizátorů. Tato zařízení nesmí překročit dovolenou energii ve výboji u práškových stříkacích systémů, pro které jsou použita. Navíc, tato zařízení musí být vystavena stejným zkouškám pro ověření dovolené energie ve výboji, jako stříkací systémy, pro které jsou použita. Neutralizační zařízení musí být blokováno se stříkacím systémem tak, aby došlo k vypnutí vysokého napětí a zastavení nanášení v případě poruchy tohoto neutralizačního zařízení.

7.2.3 Intervaly zkoušek
Pro bezpečný provoz stabilního zařízení pro elektrostatické nanášení hořlavých práškových nátěrových hmot musí výrobce stanovit intervaly pro opakované přezkušování. Intervaly závisí na provozních a místních podmínkách. Dále jsou uvedeny doporučené maximální intervaly pro přezkušování.

ČSN EN 50176 ed.2 Stabilní elektrostatické zařízení pro nanášení hořlavých tekutých nátěrových hmot - Bezpečnostní požadavky vydána 8.2010 a do 1.9.2012 platí souběžně s ČSN EN 50176

5.5 Vysokonapěťový napájecí systém
Požadavky na vysokonapěťový systém jsou obdobné jako u ČSN EN 50177 ed.3

5.6 Elektrické požadavky
Elektrické zařízení, které nepřísluší k vysokonapěťovému systému musí splňovat EN 60204-1.

5.7 Prostředky pro uzemnění
Požadavky na uzemnění jsou obdobné jako u ČSN EN 50177 ed.3

ČSN EN 50223 ed.2 Stabilní elektrostatické zařízení pro nanášení hořlavých vloček - Bezpečnostní požadavky vydána 12.2010 a do 1.5.2013 platí souběžně s ČSN EN 50223

7.2 Návod k použití
7.2.1 Všeobecné informace
Stabilní automatické zařízení pro nanášení hořlavých vloček musí být dodáváno s návodem k použití podle EN ISO 12100-2. Návod musí rovněž obsahovat tabulky 3 a 4. Návod k použití musí obsahovat informace pro instalaci, uvádění do provozu a použití, společně s odkazy týkající se obecné údržby stabilního elektrostatického zařízení pro nanášení hořlavých vloček a musí obsahovat předpokládané použití, specifikované výrobcem.

7.2.2 Návody na použití
Návod na použití musí obsahovat minimálně dále uvedené informace:

• záznam o uvádění do provozu (např. splnění opatření pro uzemnění, rychlost vzduchu, bezpečnostní blokování);
• informace o zabudovaných bezpečnostních zařízeních a jejich provozních stavech;
• návody pro uzemnění výrobků před zahájením stříkacího procesu;
• informace o poskytnutí antistatické obuvi obsluze;
• použití antistatické podlahy v pracovním prostoru obsluhy mimo kabinu pro nanášení vloček;

7.2.3 Informace pro údržbu
7.2.3.1 Preventivní údržba
Výrobce musí informovat uživatele o

• pravidelném přezkušování uzemnění kabiny pro nanášení vloček;
• pravidelné čistění závěsných háků na výrobky, pro vyloučení vzniku izolačních vrstev zaschlého lepidla;

7.2.3.2 Opravy
Výrobce musí informovat uživatele, že prostředky pro opravy musí být prováděny kompetentními kvalifikovanými osobami podle návodů výrobce.

7.2.4 Čistění, údržba a opravy
Výrobce musí dodat vyčerpávající informace pro čistění a údržbu. Stabilní elektrostatické zařízení pro nanášení musí být pravidelně udržováno podle návodů výrobce.
Návod k použití musí obsahovat dále uvedené výstražné nápisy:

7.2.4.1 Před čistícími prácemi a jinými prácemi v prostoru nanášení vloček musí být vypnut vysokonapěťový napájecí systém a zajištěn proti zapnutí.

7.2.4.2 Používat pouze elektricky vodivé zásobníky pro čistící kapaliny; zásobníky musí být uzemněny.

7.2.5 Intervaly přezkušování
Pro bezpečný provoz stabilního elektrostatického zařízení pro nanášení vloček musí být uveden výrobcem interval pro opakované přezkušování. Intervaly závisí na místních a provozních podmínkách.

6. Elektrické vozíky a nabíjecí místa, akumulátorovny
Provozovatelé provozující elektrické vozíky nemají řádně stanovené podmínky pro nabíjení akumulátorů s ohledem na bezpečnost osob.
Zde je nutno rozlišit akumulátory pro vozíky - ČSN EN 50272-3 (trakční baterie) a akumulátory sloužící pro napájení systému osvětlení nouzového pohonu el. zařízení (staniční baterie) - ČSN EN 50272-2.

ČSN EN 50272-2 Bezpečnostní požadavky pro akumulátorové baterie a akumulátorové instalace - Část 2: Staniční baterie vydána 2.2002

5 Ochrana před úrazem elektrickým proudem
U baterií a v instalacích pro nabíjení baterií musí být přijata opatření na ochranu před dotykem živých a dotykem neživých částí, nebo současným dotykem živých a neživých částí. Podrobně jsou tato opatření popsána v IEC 60364-4-41, který stanoví opatření na ochranu před úrazem elektrickým proudem v instalacích se střídavým napětím do 1.000V nebo se stejnosměrným napětím do 1.500V. V dále uvedených kapitolách jsou popsána typická opatření, která musí být uplatněna pro trakční baterie v elektrických vozidlech.

5.1 Ochrana před nebezpečným dotykem živých
Ochrana před dotykem živých a neživých částí je současně zajištěna použitím bezpečného malého napětí (SELV) (stejnosměrné napětí 60 V) nebo ochranného malého napětí (PELV) (stejnosměrné napětí 60 V), pokud celá instalace odpovídá podmínkám pro SELV nebo PELV.

Pro ochranu před dotykem živých částí se používají tato ochranná opatření:

• ochrana izolací živých částí;
• ochrana přepážkami nebo kryty;
• ochrana zábranami. (viz IEC 60364-4-41, 412.1 až 412.3).

5.2 Ochrana před nebezpečným dotykem neživých částí

Pro ochranu před dotykem neživých částí lze vybrat tato opatření:

• ochrana samočinným odpojením od zdroje nebo signalizací
• ochrana použitím ochranné izolace;
• ochrana neuzemněným místním pospojováním;
• ochrana elektrickým oddělením.

9 Opatření proti nebezpečí působení elektrolytu

9.1 Elektrolyt a voda
Elektrolyt používaný v olověných bateriích je vodný roztok kyseliny sírové. Elektrolyt používaný v NiCd bateriích je vodný roztok hydroxidu draselného. Pro doplňování článků se používá destilovaná nebo demineralizovaná voda.

9.2 Ochranný oděv
Aby se zabránilo poranění pracovníků vystříknutím elektrolytu při manipulaci s elektrolytem a/nebo s uzavřenými větranými články nebo s bateriemi, musí být používány ochranné pomůcky jako jsou:

• ochranné brýle (viz EN 166) nebo ochranný štít pro oči nebo obličej;
• ochranné rukavice a zástěry pro ochranu kůže.

V případě uzavřených ventilem řízených nebo uzavřených plynotěsných baterií musí být používány minimálně ochranné brýle a rukavice.

9.3 Náhodné zasažení, "první pomoc"
Oba elektrolyty způsobují popáleniny očí a kůže.

9.3.1 Zasažení očí
V případě náhodného zasažení očí elektrolytem, je třeba okamžitě vyplachovat oči velkým množstvím vody po dobu nejméně 15 minut. Ve všech případech je třeba poskytnout okamžitou lékařskou péči!

9.3.2 Zasažení kůže
V případě náhodného zasažení kůže elektrolytem je třeba omýt postižené části velkým množstvím vody nebo neutralizujícího vodného roztoku, jako je mýdlový roztok pro kyselinu sírovou nebo mírně kyselý roztok pro alkalický elektrolyt. Při trvajícím podráždění kůže je třeba poskytnout lékařskou péči.

9.4 Příslušenství baterií a nářadí pro údržbu.
Pomůcky pro údržbu, jako jsou nálevky, hustoměry, teploměry atd., které jsou ve styku s elektrolytem, musí být jednotlivě vyhrazeny pro olověné nebo NiCd baterie a nesmí být používány pro jiné účely.

14 Revize a sledování
ČSN EN 50272-3 Bezpečnostní požadavky pro akumulátorové baterie a akumulátorové instalace - Část 3: Trakční baterie vydána 6.2003

4 Ochrana před úrazem elektrickým proudem
U baterií a v instalacích pro nabíjení baterií musí být přijata opatření na ochranu před dotykem živých a dotykem neživých částí, nebo současným dotykem živých a neživých částí. Podrobně jsou tato opatření popsána v IEC 60364-4-41, který stanoví opatření na ochranu
před úrazem elektrickým proudem v instalacích se střídavým napětím do 1.000V nebo se stejnosměrným napětím do 1.500V. V dále uvedených kapitolách jsou popsána typická opatření, která musí být uplatněna pro trakční baterie v elektrických vozidlech.

4.1 Ochrana před současným dotykem živých a neživých částí
Ochrana před dotykem živých a neživých částí je současně zajištěna použitím bezpečného malého napětí (SELV) (stejnosměrné napětí 60 V) nebo ochranného malého napětí (PELV) (stejnosměrné napětí 60V), pokud celá instalace odpovídá podmínkám pro SELV nebo PELV.

Pro ochranu před dotykem živých částí se používají tato ochranná opatření:

• ochrana izolací živých částí;
• ochrana přepážkami nebo kryty;
• ochrana zábranami. (viz IEC 60364-4-41, 412.1 až 412.3).

Pro ochranu před dotykem neživých částí lze vybrat tato opatření:

• ochrana samočinným odpojením od zdroje nebo signalizací;
• ochrana použitím ochranné izolace;
• ochrana neuzemněným místním pospojováním;
• ochrana elektrickým oddělením.

5 Předcházení zkratu a ochrana před ostatními účinky elektrického proudu

5.1 Kabely a konektory článku
Kabely a konektory článku musí být izolovány, aby se předešlo zkratům. Pro tyto kabely platí EN 60204-1. Pokud je použit vlečný kabel, musí být ochrana před zkratem zlepšena použitím jednožilového kabelu s parametry, které minimálně odpovídají požadavkům EN 60204-1.

Tam, kde je stejnosměrné jmenovité napětí baterie menší nebo rovné 120V, však mohou být vlečné kabely třídy H01ND2 (viz HD 22.1 S3) z důvodu větší ohebnosti. Kabely vývodů baterie musí být upevněny, aby se předešlo namáhání vývodů baterie v tahu/krutu. Izolace musí být odolná proti vlivům okolí, jako je teplota, elektrolyt, voda, prach, běžně se vyskytující chemikálie, plyny, páry a mechanické namáhání.

5.2 Ochranná opatření při údržbě
Během práce na zařízení pod napětím musí být uplatněny vhodné postupy, aby se snížilo riziko úrazu. Použijí se ustanovení podle EN 60900. Musí být použity pouze izolované nástroje. Během údržby, kdy osoby pracují v blízkosti odkryté bateriové sítě, musí být riziko
úrazu sníženo na minimum.

Pro snížení rizika úrazu na minimum musí být dodržena následující opatření:

• baterie nesmí být spojovány nebo rozpojovány bez předchozího rozpojení obvodu;
• kryty vývodů a konektorů baterie musí být provedeny tak, aby dovolily běžnou údržbu při minimálním odkrytí vodivých částí pod napětím;
• před zahájením práce musí být z rukou, zápěstí a krku odloženy všechny kovové osobní předměty;
• u bateriových sítí se jmenovitým stejnosměrným napětím větším než 120V musí být vyžadován izolační ochranný oděv a/nebo místní izolační kryty, aby se zabránilo styku osob s podlahou nebo s částmi pospojovanými s ochranným uzemněním.

5.3.1 Nové baterie musí mít minimální izolační odpor 1Mohm, měřený mezi vývodem baterie a kovovou vanou, kostrou vozidla nebo jinou vodivou nosnou konstrukcí. Pokud je baterie umístěna do více než jedné nádoby, musí být zkouška prováděna na elektricky spojených sekcích (včetně kovových nádob baterie).

5.3.2 Izolační odpor rozpojené a z provozu vyřazené baterie, měřený mezi vývodem baterie a kovovou vanou, kostrou vozidla nebo jinou vodivou nosnou konstrukcí, musí být roven nejméně hodnotě součinu 50 ohmů a jmenovitého napětí baterie a nesmí být menší než 1kohm.

Pokud je baterie umístěna do více než jedné nádoby, musí být zkouška prováděna na elektricky spojených sekcích (včetně kovových nádob baterie).

7 Opatření proti nebezpečí působení elektrolytu

7.1 Elektrolyt a voda
Elektrolyt používaný v olověných bateriích je vodný roztok kyseliny sírové. Elektrolyt používaný v NiCd bateriích je vodný roztok hydroxidu draselného. Pro doplňování článků se používá destilovaná nebo demineralizovaná voda.

7.2 Ochranný oděv
Aby se zabránilo poranění pracovníků vystříknutím elektrolytu při manipulaci s elektrolytem a/nebo s uzavřenými větranými články nebo s bateriemi, musí být používány ochranné pomůcky jako jsou:

• ochranné brýle (viz EN 166) nebo ochranný štít pro oči nebo obličej;
• ochranné rukavice a zástěry pro ochranu kůže.

V případě uzavřených ventilem řízených nebo uzavřených plynotěsných baterií musí být používány minimálně ochranné brýle a rukavice.

7.3 Náhodné zasažení, "první pomoc"
Oba elektrolyty způsobují popáleniny očí a kůže.

7.3.1 Zasažení očí
V případě náhodného zasažení očí elektrolytem, je třeba okamžitě vyplachovat oči velkým množstvím vody po dobu nejméně 15 minut. Ve všech případech je třeba poskytnout okamžitou lékařskou péči!

7.3.2 Zasažení kůže
V případě náhodného zasažení kůže elektrolytem je třeba omýt postižené části velkým množstvím vody nebo neutralizujícího vodného roztoku, jako je mýdlový roztok pro kyselinu sírovou nebo mírně kyselý roztok pro alkalický elektrolyt. Při trvajícím podráždění kůže je třeba poskytnout lékařskou péči.

7.4 Příslušenství baterií a nářadí pro údržbu.
Pomůcky pro údržbu, jako jsou nálevky, hustoměry, teploměry atd., které jsou ve styku s elektrolytem, musí být jednotlivě vyhrazeny pro olověné nebo NiCd baterie a nesmí být používány pro jiné účely.

9 Prostory pro nabíjení /údržbu

9.1 Nabíjecí prostory musí být zřetelně vymezeny pomocí trvalého značení podlahových ploch. (Nepožaduje se pro elektrická zařízení používaná v domácnosti, např. invalidní vozíky, sekačky trávy atd).

9.2 Nabíjecí prostory musí být odpovídajícím způsobem odděleny od látek, které mohou způsobit nebezpečí, jako je hořlavé nebo výbušné zboží.

9.3 S výjimkou základní údržby/oprav baterie, nesmí být nabíjecí prostory vystaveny jakýmkoli zdrojům zapálení jako jsou jiskry nebo vysokoteplotní zdroje. Výjimkou jsou vysokoteplotní zařízení požadovaná pro práci na baterii, která musí být pod dohledem oprávněných osob s výcvikem, které musí provést všechna nezbytná opatření.

9.4 Ochrana před elektrostatickým výbojem při práci s bateriemi: je třeba věnovat pozornost zamezení používání oděvu a obuvi , na kterých může vznikat elektrostatický náboj. Absorbující tkanina pro čištění baterie musí být antistatická a lze ji vlhčit pouze vodou bez čistících prostředků.

9.5 Pro potřeby nabíjení a údržby baterií musí být zachován volný prostor 0,8m po těch stranách baterie, ke kterým je vyžadován přístup.

9.6 Při nabíjení baterie ve vozidle, nebo mimo něj, musí být dodrženy požadavky na větrání podle kapitoly 6.

9.7 Nabíječ musí být upevněn tak, aby nemohl být poškozen pohybem vozidla.

9.8 Nabíjecí prostor nesmí být vystaven padajícím předmětům, kapající vodě nebo tekutinám, které by mohly unikat z poškozených potrubí.

13 Kontroly a sledování stavu baterií
Pro zajištění bezpečného stavu trakčních baterií se musí provádět pravidelné kontroly. Kontroly a sledování stavu baterií musí být prováděny v souladu s instrukcemi výrobce.